Rosemary má děťátko

Už je to nějaký čas, co jsem četl Levinovu knihu, takže nemůžu přesně porovnat, jak moc se jí film drží... Ale ty nejdůležitější momenty jsem poznal a co je nejdůležitější - z filmové Rosemary jsem měl úplně stejný pocit jako z té literární. Ta tísnivá paranoia je díky Polanskimu i perfektní Mie Farrow takřka hmatatelná, atmosféra až nevídaně houstnoucí... A vše umocňuje velmi podivná a přitom pasující hudba Krzysztofa Komedy. Rosemary má děťátko tvoří spolu s Vymítačem ďábla a Přichází Satan! "nesvatou trojici" nezapomenutelných filmů, které jsou více než jen horory. (03.01.2019)

Geniální film. Opravdu. Tak špičkovou atmosféru jsem snad v ještě žádném psychologickém hororo-mystery-thrilleru neviděl. Herecké výkony do jednoho úžasné, napínavá hudba a naprosto úžasnej scénář. Rozjezd je sice pomalejší, ale atmosféra minutu od minuty houstne a od závěrečné třetiny filmu by se nedala rozseknout ani mezihvězdným řezákem na planety. A mrazivější závěr jsem už dlouho neviděl. Takovéhle filmy se už dneska netočí. Ani jedna jediná lekačka nebo maximální gore a přesto je to znepokojivější (pokud takové slovo vůbec existuje- rád si vymýšlím nová slova) film, než většina hororů dnešní doby. Polanski je mistr. (04.08.2015)

Pro mě celkem silný šálek kávy na sobotní večer. Horor, který si vystačí s pouhými dvěma hororými scénami. Zvláště při závěrečném vyústění by se ve mě krve nedořezal. Očima jsem tlačil kameru aby se podívala do kolíbky. Chápu že někomu může přijít film dost nezáživný, ale já mám to napětí a čekání na NĚCO prostě rád. (04.12.2010)

Vynikající atmosféra, která se postupně stupňuje, stupňuje a stupňuje, až vygraduje - ne příliš efektivním koncem. Já myslím, že Polanski dal tento konec s jasným záměrem, přesto se z toho dalo vymačkat mnohem víc šťávy. Každopádně by film měly vidět všechny budoucí maminky, které si odsud mohou odnést i pár cenných rad. 1. bolest břicha delší než měsíc časem sama odezní a 2. nestěhujte se do bytu vedle starých lidí, kteří doma pořádají satanské rituály :D (03.06.2011)

Naprosto úžasná a dechberoucí filmová adaptace románu I.Levina. Mladá Mia Farrowová se zprvu nenápadně, ale postupně více a více zaplétá do osidel Satana. A nikdo jí nevěří - manžel, lékař, přátelé. Postupně se kruh uzavírá a ona zjišťuje, že všichni se proti ní spikli a už není cesta zpátky. Jen snová scéna divákovi napovídá, o jaký filmový žánr se jedná. Velmi jsem ocenil, že R.Polanski necituje knihu doslovně - především Satanovo dítě je v knize velmi podrobně popsáno, zato ve filmu je vidět pouze zakrytá kolébka. Jakoby do poslední chvíle nechával režisér diváka na pochybách. Jde opravdu o satanský horror, nebo jen hlavní hrdinka trpí halucinacemi a paranoiou? Tahle nejednoznačnost, na rozdíl od knihy, je vpravdě děsivá. Mistrovské dílo! (18.08.2010)