Battle Royale

Kitanove filmi mám rád,aj keď ich ešte u nás veľa nevyšlo,ale sem tam to zachráni ČT2,ktoré odvisielalo pár jeho filmov v pôvodnom znení.Na moje prekvapenie Kitano tam odohral 5 minút aj s trošku trápnym koncom ,keď s desiatimi guľkami v tele sa postaví akoby nič a ide telefonovať.Poviem na rovinu ,že film ani zďaleka nenaplnil moje očakávania.Ako akčný film - vyvražďovačka môže byť ale do poslednej minúty som čakal nejaký zvrat alebo pointu,no zbytočne.Nemohol som prekusnúť nereálne prestrelky,kde dievčatá prevrtane guľkami tancujú po stoloch a ešte dokážu strieľať.Čo ma zarazilo najviac je,že celý film je postavený na tak stupidnom zákone,ktorý by neschválila ani tá najzaostalejšia krajina na zemeguli.Prečo kvôli dvom grázlom v triede musí zomrieť 40 nevinných? Kde sú rodičia a blízky nevvinných,nikto neprotestuje?.....Myslím,že stačilo málo aby to bolo lepšie.Vybrať na ostrov práve tých nepolepšiteľných a vierohodnejšie prestrelky...Potom by som tomu uveril.60%. (10.02.2009)

Každoročně se v Japonsku narodí okolo 145-ti tisíc dětí (by vočko..), vláda nelení (spíš zelení) a prosadí v parlamentu reformu téměř Mao Ce-tungovského ražení. Odkrágluje ty nejvíc zvlčelý. Studenty! Za pár dní už si to frčí po dálnici napodobenina Student Agency směr: někam, kde nebude slyšet řev dětí a výstřely z kalašniků. Pak začínáme být svědky degradací mysli žáků a jejich vzájemného odsuzování se atd., ...a možná přijde i japonská Britney Spears.__ Nevím jestli se to co teď napíšu dá považovat ze nějaký klad gorilých rozměrů, ale když ono je těžký napsat něco o filmu jehož dějová linka je totálně divná, ale přesto hodně originální. Zkrátka Battle Royale pro mě byla třídní fotka. Lidi s nimiž jsem film viděl, pořád dokola hledali nějaké podobnosti s naší "real" třídou. "Taky vám ta Tanako připomíná tu **** z áčka? Hej, ale úplně....taky stejně na pěst. Pravda, je těžký neztotožňovat se. Obvzlášť, když se jede podle třídního výkazu (můj fanda byl student číslo 23 :D). A co na tom, že jste si nepamatovali jména děcek, prostě jste jim napařili jména česká, podle toho koho vám přípomínali. Film je blbost, ale už jen za tu originální myšlenku, nemůžu jít pod 3*. Super, jen tak dál... (24.01.2009)

Předchůdce nedávných Hunger Games, který mě dlouhá léta míjel. Určitě by filmu jen pomohlo vidět jej dvakrát za sebou, protože v těch jménech a postavách jsem měl dlouho solidní guláš. Nudit se moc nešlo, přeci jen 42 dětí na ostrově a přežít může jen jeden, každá postava má nějakou svoji zbraň. Jsem rád že to nebylo ani přehnaně Japonsky upištěné. 70% (13.06.2022)

Připadá vám střední škola jako místo, kde vás nikdo nemá rád a každý vám chce dát na hubu? Tak to byste si měli pustit Battle Royale, aby vás připravilo o iluze! Za velmi originálním a popravdě ehm "ne moc reálným" námětem se skrývá tupá, ale velice zábavná vyvražďovačka, u které budete často kroutit hlavou, co se těm Japoncům může všechno urodit v hlavě. Autoři filmu asi sami věděli, že něco takového bude jen steží brát někdo vážně a tak film naplnili potřebnou dávkou nadsázky, která vám dovolí v poklidu sledovat vraždící se děcka a tajně držet palce právě tomu svému favoritovi. (Mitsuko, Mitsuko...!!!;)) (26.03.2007)

Vezměte bandu školáků, zavřete je s haldou zbraní na ostrov a nechte je se pozabíjet. Tvůrci dobře věděli, jak tahle kontroverzní záležitost bude moci reflektovat všechny klady i zápory lidství v nejextrémnější podobě. Studentíci se zčásti uzavírají do malých skupinek, zčásti se snaží vyřešit svůj problém nenásilně, zčásti propadají panice a snaží se slepě vyhovět zadaným krvavým pravidlům, zčásti odevzdaně páchají sebevraždy a zčásti dokonce využívají masakru k odplatě v oblasti osobních problémů. Přebralas mi kluka? Dostaneš sekyrou po držce! Ano, Battle Royale je promenádou kontroverze a nejrůznějších záchvěvů lidské psychiky, nicméně je přeci jen příliš odosobněný (nebo na mě asijské citečky prostě nepůsobí) a celkově nezanechávající v mysli nic. Nuda nehrozí a je to tak hezky přímé... sterilní a nevzrušivé... až už si to vlastně vůbec nepamatuju (dodatek léta páně 2017). Dvojku jsem neviděl a musím podotknout, že její námět mi přijde jako kardinální krávovina. (24.08.2008)

No mááááááááááááááám dost... Neodvažuji se k tomu psát komentář. Možná dvě zmínky. První je ta, že bych se "asi" nechtěl octnout na podobném ostrově. A ta druhá, že slečna Mitsuko byla moc hezký a já ji fandil :-) (16.08.2008)

Vyvražďovací filmy mám rád a neználci si myslí, že Hunger Games byl první takový film, ale to není, ani pro Battle Royale to neplatí, ale to už je jedno. Japončíci se s tímto tématem poprali po svém a nezapomněli na své typické bizarnosti, ale jinak se na to dobře koukalo, i když takovéto zpracování prostě pro nás nikdy nebude to pravé, proto jen 4*. (20.02.2018)

Velice účinná výchovná metoda pana učitele Takeshiho by, myslím, mohla dostat šanci i v našich krajích. Když jedu ráno autobusem s těma smradama u nás, pozoruju je a říkám si: Jak dlouho bys asi přežil, mutující hrdino, woe, než bys začal kvičet strachy? Jednu * strhávám za stupidní konec (16.10.2007)

"Musíš bojovat sám za sebe. Nikdo tě nezachrání. Ale o tom je život, že?" ________ 'Battle Royale' je bezpochyby jedním z nejoriginálnějších filmů z počátku nového tisíciletí, který definoval svůj samostatný subžánr, a dnes se již právoplatně řadí na piedestal japonských filmů s kultovním statusem – jó, a jen tak mimochodem, měl (nečekaně) zásadní vliv na tvorbu Quentina Tarantina...... 'Battle Royale' totiž koncepčně determinovalo jak filmový, tak primárně stejnojmenný herní žánr – tedy battle royale – moderní gladiátorské hry, jež jsou ve skutečnosti krvavou reality show, v nichž vítězem, přesněji řečeno přeživším, může být pouze jeden. Přitom nejde o kdovíjak prvoplánovou glorifikaci násilí – tahle filmová řežba o partě studentů kteří se snaží navzájem zabít, protože jim to nařídila vláda v rámci školní reformy, totiž vychytrale mísí adrenalinovou akci, gore horor, černohumornou sociální satiru, a orwellovsky laděnou vizi dystopického fikčního světa, kde se státní autority snaží získat zpět svou ztracenou reputaci – režisér Fukusaku zde taky v Kubrickovském stylu geniálně využívá klasické hudby, čímž perfektně umocňuje drastickou bizarnost celé synopse...... Oddělují se však v oné hře snad zrna od plev? Ne. Je to vlastně jen hra – a vyhraje v ní ten, kdo si vytáhl nejdelší stéblo. Ostatně, když během devadesátých let spisovatel Kóšun Takami napsal stejnojmennou knižní předlohu, reflektoval v ní tehdejší krizi japonské společnosti spjatou s prohloubením propasti mezi mladou a starou generací. Jenže v souvislosti s prasknutím ekonomické bubliny se rozplynula klasická linie životopisu "střední škola - univerzita - dobře placené zaměstnání - pozice jistá na celý život", a mládež se tak ocitla bez jistot, sebevědomí, a ideálů...... Což jsou zároveň důvody, proč se Fukusaku rozhodl knížku s tak společensko-kritickým rozměrem filmově zadaptovat. O to víc deprimující je, že se za těch třicet let v aktuálním globálním měřítku takřka nic nezměnilo, a generační příkopy i sociální nejistoty, na které snímek upozorňoval, eskalují neustále dál. Ale bylo by naivní si myslet, že nějaký film něco vyřeší. Sayonara, budoucnosti! (01.10.2021)

Hodně odvážný a stylový thriller, jemuž ale právě jeho kontroverznost přinesla nehynoucí slávu. Sice ve mně pořád hlodá, že z tak vynikajícího námětu se dalo vytěžit ještě více a že cpát do takového příběhu myšlenky o životě nebo hlubší význam byla směrem k divákovi rána pod pás, jenže dále už není moc co vytknout. Fukasaku dobře věděl, čeho chce dosáhnout, a to se mu také podařilo. Od samého začátku velmi svižná a díky šokujícímu obsahu poměrně nepříjemná podívaná plná krve a násilí, která rozpracovává lidský charakter do té nejčernější podoby, jakou si lze vůbec představit. Po filmařské stránce se jedná o takřka bezchybné dílo, s fungující atmosférou, výtečným soundtrackem a rozvinutou psychologií hlavních postav, s nimiž se seznamujeme i prostřednictvím drobných epizodek z jejich minulosti. Z herců nejvíce zaujme samozřejmě Takeši Kitano, jehož postava měla překvapivě největší hloubku a důležitý motiv. Nebudu a ani nechci bloumat nad tím, jaké poselství v sobě Battle Royale coby vize moderní společnosti nese, protože je to stejně diskutabilní jako film sám- Já bych prostě řekl, že Fukasaku je blázen, co si udělal obrovskou radost a notně popustil uzdu své fantazii. Není divu, že Tarantino ten film tak vychválil... 80% (07.04.2013)

Asi jen ve východní Asii se může zrodit takovýto film - jednoduchý, originální, působivý. Už výchozí pozice je zajímavá: 1 ostrov, 40 studentů, 3 dny. Tři dny na to, aby naživu zůstal pouze jeden. Brutální vyvražďovačka s tíživou atmosférou a nepopsatelným napětím. Sice se najdou různé nelogičnosti a zjednodušení, mladí herci především křičí a utíkají, na druhou stranu, působí to docela "přirozeně" a nikoliv křečovitě. Takeshi Kitano jako sadistický učitel je třešnička na dortu. (01.10.2004)

Mám rád asijské filmy, dokonce je řekl bych i většinou chápu ač jsou tolik odlišné. Tady v tomhle jsem ale žádný hlubší dojem nenašel. Jedná se o klasickou vyvražďovačku, kdy zlobiví žáci jsou odvezeni na ostrov a mezi sebou bojují o život. Jen ten co přežije si zaslouží milost. Můžeme tam hledat přátelství, můžeme tam hledat myšlenky o původu násilí, rozebírat kouzla jednotlivých postav studentů, můžeme filozofovat o čemkoliv.. ale..... Pro mne osobně je to další z asijských brutálních vyvražďovaček. Japonci si zkrátka libují v násilí už od druhé světové a vlastně i dávno před ní.... To je celá filozofie Battle Royale. * * (14.11.2011)

O Battle Roayale jsem toho hodně slyšel, většinou v dobrém slova smyslu, proto když jsem ho zahlédl za sklem trafiky za necelý pade, nebyl důvod váhat… Ona ta základní myšlenka má velký potenciál, ale její zapojení do děje je dost hloupé. Už jen to úvodní „vysvětlení“ situace je hodně kostrbaté, vládní reforma pro řešení dané situace v podobě extra nákladné bojové hry mi nepřipadá jako byť jen trochu uvěřitelné řešení. Co by pak říkali rodiče „vybraných“ dítek, které měli většinou do nějakých grázlů na likvidaci opravdu daleko, by mě taky docela zajímalo. Ale co, prostě nějak jsme se potřebovali dopracovat k tomu, abychom měli ostrov plný po zuby ozbrojených dětí a mohli ukázat že zvíře dřímá v každém z nás, tak proč ne třeba takhle. Takže jsme na ostrově, na to aby hra probíhala podle pravidel dohlíží celá armáda vojáků s nejvyspělejší technologií, které vede!!! bývalý třídní učitel vylosovaných „šťastlivců“. Vlídný a dobrosrdečný exkantor však prošel nemalým vývojem a jeho současná charakteristika je bezcitný ironický vrah dětí. Ten uvede své bývalé žáky do děje (při vysvětlování herního plánu dva zabije a jako bonus přihodí mrtvolu současného třídního, pan učitel s láskou) načež je s vyfasovaným baťohem vyšle do džungle. Samotní žáci se s nastálou situací vyrovnávají různě, někteří rychle pochopí co je třeba a začnou likvidovat (velice efektně, to se musí tvůrcům nechat) ostatní, jiní vytvářejí různé skupinky dle hesla ve dvou a více se to lépe táhne, no a někdo třeba běhá jogging. S přibývajícím počtem mrtvol roste i množství nablblých situací, kdy školáci řeší dávné lásky, tajné vztahy, zapomenuté křivdy a podobné rodinné situace, podle kterých se zabíjí, nebo naopak nezabíjí. Nejvíc naivně působí flashbacky do minulosti, které nám dojemně ukazují jak byl nějaký teenager hodný a teď zabíjí, jak byli dva kluci skvělí kamarádi a teď je jeden z nich mrtev, nebo jak moc dotyčný tajně miloval tu dívku a ona jeho ne, vlastně nakonec jo apod., to všechno ještě v tom úsměvném, přímočarém a naivním japonském stylu. No a ten konec, to je děs, divák sice ví o co jde, ale jak to mohli vědět i ti hrdinové? (víte co myslím, deaktivované obojky a mikrofony v nich)….Nebudu předstírat, že jsem nebyl očekávaným zážitkem z Battle Roayale zklamán, většina dobrých myšlenek byla využita jen okrajově, jako například skvělý nápad s náhodným rozdělením zbraní či různě ukrytých překvapení na ostrově. Jenže to by bylo třeba zmnohonásobit stopáž, ale pravda je, že seriál Battle Roayale by nemusel být špatný. No nic, jdu si pustit Pána much nebo Lost. 3,5* (30.10.2008)

Vyhranený príbeh, silné emócie, nekompromisná brutalita, ostrá kritika školského systému ukrytá medzi riadkami, ale hlavne psychologickým nákresom vnútra postáv vyslaná otázka "Ako ďaleko môžme zájsť a čo všetko sme schopní spraviť?", zďaleka však nepokladaná len v kontexte prežitia. Zvrátenosť systému a prehnaná surovosť navodzujú dojem až nepríjemnej reálnosti (a zároveň aktuálnosti problému), vďaka ktorej mi z rovnice vychádza výsledok kričiaci - Sem speje táto spoločnosť! Sem speje amorálnosť, neuznávanie autority, mladícka nerozvážnosť, ignorancia, arogancia a množiace sa "drobné" zločiny. A hlave absurdnosť a nezmyselnosť aktu zabitia, bezmyšlienkovité konanie a zákony, ktoré zakazujú niečo robiť tým jediným, ktorí s tým niečo spraviť môžu. No a k tomu Fukasakuove nečiernobiele postavy, s ktorými som nútený súcitiť (hlavne Nonaharua a Noriko mi bolo skutočne ľúto a držal som im po celý čas palce), skvelí herci (Kitano samozrejme kraľuje) a nádherná hudba, ktorá občas vyvoláva v kontexte deja dojem čierneho humoru. Nabudúce si dám verziu s pôvodným dabingom a možno ešte prihodím. 85% (22.05.2014)

Battle Royale není špatný film ba naopak, ale díky průhlednému závěru nemohu jinak.. 6/10 = 60% (29.08.2012)

DVD/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 9/10/// +námět, myšlenka ten námět zfilmovat, Takeshi Kitano a někteří další herci, většinou hodně brutální až škoující smrti, nápad přibalit každému jinou zbraň -hudba mi tolik nesedla, některé postavy jdou až moc rychle z cesty, a řekl bych složitější závěr/// Takto má vypadat pořádná Teenagerská vyvražďovačka. Jen houšť takových filmů. Přesto mi pokračování (i když je úplně jiné a ponechává si jen základní koncept) sedlo více. V každém ohledu na tento snímek se ale těším na americkou verzi. Přeci jen tady i podle přiložené příručky k DVD byl trošku problém poznat kdo je kdo, hlavně ty jména chce trošku nastudovat. Když však pominu tuhle drobnost, která navíc může být překážkou jen někomu, tak tvrdím, že tento film se stal kultem. Jen dodám, že některé scény bych prodloužil. A rozhodně by nebylo na škodu ještě více promíchat vztahy. Ale i tak je to solidní, včetně základního příběhu. Možná jsem ve výsledku vypíchl nějakou kritiku, ale nenechte se zmást je to parádní film, hodně originální a u mě se bude DVDéčko pěkně dlouho vyhřívat na poličce. "Nanaharo co mám dělat s tím šípem v krku" Dívka s číslem 9 "Umí kořenit špagety a skákat z výšky" atd./// Celkem 80%/// (23.06.2007)

Skvelý námet, ktorý však nebol scenáristický dotiahnutý úplne na sto percent. Hra o život na ostrove má isté logické diery a niektorým postávam sa mohli tvorcovia venovať viac. Inak ide o výbornú zábavu, kde každá jedna smrť stojí za to. (20.11.2022)

Naprosto srovnatelné s například Condemned.Stejně mám nejradši Běžícího Arnieho.....65% (25.12.2012)

Spoločnosť má problém. Študenti, vlastne celá mladá generácia sú drzí a zlí k starším a učiteľom. Nejaké riešenie? Predsa vyberme triedu a nech sa na výstrahu vyzabíjajú medzi sebou na spôsob Hunger Games. Víťaz dostane najväčší kus koláča :). Námet je tak bláznivý, tak skazený, tak prehnane nelogický a tak bizarný, až je vo svojej podstate zaujímavý a zábavný. Kritika školského systému kde súperí brutalita s rozumom sa môže začať, želám príjemný zážitok :). 75/100 (10.07.2014)

Těžko zařadit tenhle film do nějakého žánru, nejlepší bude asi označení "japonský" fim - velmi originální, velmi šílený, velmi brutální a místy plný šíleně ujetého humoru zatímco jindy by se atmosféra dala krájet cirkulárkou. Bohužel po bezchybné první polovině se z filmu jaksi vytratily emoce a už jsem jen pobaveně sledoval kdo (a jak) zkape příště. (15.11.2006)