Červený drak

Nedá sa nič robit, Rattner zase nesklamal (haha) a natočil ďalsiu blbosť. Ani sa mi nechce o jeho filmoch nič písať, pretože ma nič pozitivne nenapadá. Takuto latku dokaže zničiť snáď iba on, Aj Ed Wood by to natočil lepšie (bola by to srandovná blbost...nie nudná). Záver v dome je tak nenapínavý, až mám pocit, že to bol Rattnerov zámer. Asi ťažko...Hopkins ho mal počas natáčania zjesť...VIDENÉ ZNOVA: Tak asi by som mal dať tri hviezdy....ale preboha to žiadneho z toho super policajného tímu nenapadlo, že keď urobia kamufláž s falošným článkom, tak by mal novinár dostať ochranu? A to sa o tom neskôr ani nikto nezmieni, že vlastne sme blbci...nehovoriac o obhorených kostiach, kedy nikto nemá bez overenia žiadnu pochybnosť, komu patria? (04.08.2008)

Soundtrack Danny Elfman: 1. Logos [0:49] ,2. The Revelation [2:41] ,3. Main Titles [2:59] ,4. The Cell [3:26] ,5. The Old Mansion [4:45] ,6. The Address [1:41] ,7. We're Different [1:25] ,8. The Note [2:47] ,9. Enter the Dragon [5:52] ,10. Threats [2:23] ,11. Tiger Balls [1:32] ,12. Love on a Couch [5:08] ,13. Devouring the Dragon [3:43] ,14. The Fire [4:33] ,15. The Book [0:34] ,16. He's Back! [6:07] ,17. End Credits [6:45], (09.06.2011)

Jedna kniha, dvě takřka shodné adaptace i stopáže a přesto tolik rozdílné zážitky. Mannova verze má na své straně Williama Petersena, Joan Allen a mnohem (ale mnohem) lépe zvládnutou scénu s tygrem. "Klasický Mann" je z toho ovšem cítit snad jen ve scénách mlčenlivých pohledů na deštivé noční město a v momentech kdy dění podbarvují padnoucí písničkové songy. Celé to brzdí zbytečná utahanost se spoustou scén, které měly skončit na podlaze střižny a nulové napětí. Ratnerova verze má zase hollywoodské parametry. Takže o něco (ne o moc) lepší tempo, pohlednou výpravu, jakés takés náznaky napětí, úvodní scénu a výborné obsazení naprosto všech rolí krom těch zmiňovaných výše. Oba počiny to tedy dotáhly do ranku "dobrý film", ale ani o píď dál. PS: Komentář je zkopírovaný záměrně. (16.02.2004)

(60%) ČERVENÝ DRAK je prequelem k filmovým počinům Mlčení Jehňátek (1991) a Hannibal (2001), takže je dějem oba filmy předchází. Co se týče mého oblíbeného Hannibala Lectora, tak zde hraje spíše druhé housle, nemá tu hlavní roli jako v Hannibalovi z r.2001, ale nevadí. V každé scéně ho určitě potěší vidět. Zde teda už není tak děsivý jako před tím, ale to jeho pravé kouzlo osobnosti naštěstí nevyprchalo. Hlavním šílencem je zde někdo jiný, hraje ho Ralph Fiennes (kterého mám především v oblibě jako Voldemorta z H.Pottera nebo šéfa M z posledních 2 Bondovek). Musím uznat, že mě zde postava Fiennese bavila, ale potenciál k jeho charakteru a nějakého hlubšího poznání zde byl dost nevyužitý. Hlavním vyšetřovatelem a hrdinou snímku je Edwart Norton, který zde určitě sehrál slušný výkon, ale nic, na co bych dlouho vzpomínal. Celkově má tento počin jinou atmosféru než bývá u ságy Lectora zvykem. Rozhodně to má nádech poutavého thrilleru, kterému jistě dopomáhá solidní soundtrack od Dannyho Elfmana, ale to je asi tak celé. Nějaká ta brutalita atd – to je zde umírněno na minimum. Což by nevadilo, ale samotně viděné vraždy tu moc nejsou. Chvílemi je to dost zdlouhavé a finále mě už tolik nepohltilo. Stejně tak celá ta dějová linie se slepou ženou je podle mě zbytečná. Výrazné zápory zde nejsou, jen bych z toho žádnou pecku, kterou bych mohl vidět opakovaně, nedělal. Na 1 shlédnutí je to ideální, nic víc. S přehledem nejslabší Hannibalův film. (06.08.2019)

Medzi Anthonym Hopkinsom a Edwardom Nortonom je prázdno ako v ústach Philipa S. Hoffmana. A nebyť vynikajúceho Ralpha Fiennesa, Red Dragon by bol ešte väčším prúserom, než akým ho spravilo samotné zaangažovanie Bretta Ratnera. Hannibal bol vizuálne fajnšmekerskou bejkovinou, Red Dragon je sterilným zlepencom rutinne natočených obrázkov, ničiacim potenciál silného scenáru. Najlepšie bude tieto dva filmy ignorovať a žiť v ilúzii, že geniálnym The Silence of the Lambs sága skončila. (30.10.2002)