Black Panther: Wakanda nechť žije

Ryan Coogler je úplně jinde oproti ostatním tvůrcům MARVELovek. A na BP:WF je vidět, že mu tahle stáj zbytečně drtí tvůrčí křídla. Takžu tu máme výborné intimní drama o vyrovnání se se ztrátou. Naposledy mě v prvních minutách dokázalo rozbrečet snad jen Vzhůru do oblak. Ale pak tu je taky povinný a dost nesmyslný akční CGI servis. Nemluvě o totálně zbytečném prostoru pro Martina Freemana. (19.11.2022)

Návrat k tradičněji vystavěným marvelovkám z let minulých rozhodně potěší. Je fajn, že Black Panther se až na pár momentů pokouší tvářit vážně – pochopitelně v mezích superhrdinského filmu – a nedělá tu idiotské humory jako Thor. Ono to asi ani dost dobře nešlo, protože truchlení za Chadwicka Bosemana, respektive v tomhle případě za T´Challu, má být jeden z pilířů druhého Black Panthera. A je to malinko problém. Zároveň s tím truchlením totiž dostáváme docela dost nových postav, které se musí představit a podmořskou civilizaci, do jejíhož města se taky musíme podívat. A i když je to všechno pěkné a vizuálně nápadité, v první půlce jako by se zapomínalo na to, že film musí mít i děj.    Druhý Black Panther se pořádně rozjede až někdy po hodině a bohužel to přijde pozdě, protože do závěrečných titulků už nestihne Ryan Coogler pořádně zapojit do děje nové (a často i staré) hrdiny a … je tam toho prostě moc. Momenty, kdy se film alespoň na chvíli promění ve fajn politický thriller, případně když hrdinové začnou řešit víc svoje emoce a traumata, jsou zajímavé. Ale nutnost věnovat se tu obrovskému množství věcí a gradovat to celé do velkého finále, respektive velkého finále a ještě většího dobývání Wakandy v půlce, má za následek, že i ty dvě a půl hodiny jsou zkrátka příliš málo na to, aby mohli tvůrci servírovat všechno, co si chtěli navařit. Nehledě na to, že Letitia Wright bohužel nemá tolik talentu, aby utáhla hlavní roli v takhle papírově komplexním příběhu a že Riri Williams, budoucí tahoun, se zatím profiluje spíš jako uřvaná slepice než někdo, koho bych chtěl vídat na plátně častěji. (10.11.2022)

Hodnocení u čtvrtého Thora přehodnoceno a vděčím za to právě tady Black Pantherovi, který je opravdu několik tříd kvalitnější a nevidím u něho žádné chyby, jako u prvního Panthera. Je smutné, že kvalita filmu a i samotní herci, museli utrpět takovou ztrátu, aby dosáhli tohohle vynikajícího výsledku. Ryan Coogler se za tu dobu stačil posunout, o docela velký kus a tak jeho vyprávění příběhu je lepší. A přestože sou zde věci, jako křídla na Achillovkách, podmořské město a jiné "Marvel věci" tak přesto ten příběh a jeho vyprávěnění, je hodně civilní a osobní. Co se týče akce, je naprosto perfektně vyvážena a výborně se na ni kouká, zatímco u jedničky se mi líbí hlavně a pouze, ty souboje ve vodě, tak tady se mi líbí každá akce. Je zde lepší CGI, je zde lepší choregrafie, je zde mnohem lepší kamera a střih, takže i v tomhle směru se tvůrci posunuli a to že ji zde neni tolik, ale když už tady je, tak je protě znát, je to to pravé. Co se mi na filmu líbí, je postava Namora, všichni říkají jaký je to záporák, ale já ho nevnímám jako záporáka, ano udělal několik špatných rozhodnutí, ale původ těch rozhodnutí, pramení ze špatných zkušeností kterým byl vystaven. A jelikož znal jen to špatné, očekával jen to špatné a po jeho boku sou jen ti kteří mu přikyvují, ale nedávají mu rady, nedají mu pomocnou ruku, nemůže se na ně obrátit a požádat je o pomoc. A tohle je ten rozdíl mezi ním a Shuri, ona vždycky měla a bude mít, někoho takového, ať už to byl její otec, bratr, matka a nebo M'Baku - Giga Chad, který je zde hlasem rozumu a o tom to je. Samozřejmně i tenhle film, sklízí kritiku, proč ? A proč ne, Marvel je v pozici že ať udělá cokoliv, tak to "fanoušci" zkrituzují a nahází na to hovna. (03.02.2023)

Black Panter umřel na Covid a mamka se ségrou se mají postarat o Wakandu. Coogler prezentuje rozmáchlý projekt s mnoha nosnými tématy velice zkratkovitě. Skáče ze scény do scény a děj chvátá místo, aby plynul. T'Chalova absence je znát hlavně ve chvílích, kdy se snímek potřebuje nadechnout. Odlehčující vtípky a rádoby hlášky holek při představení Iron Heart v kontextu Bossmanovi smrti působí jako hlazení proti srsti. Vše ovšem zachraňuje Namor a jeho Atlan... Yukatánci. Navázat novou říši na střední Ameriku a jejich bohatou kulturu, byl moc fajn nápad. Huerta je super a moc se těším na jeho další působení u Marvela. Finální scéna, kde Kukalkan vysvětluje, že ti kokoti lidi si časem Wakandu stejně znepřátelí a pak teprve začne rubaná je hodně působivá. Ségřina scéna ze záhrobí je mrazivá a celkem dobře funguje i akce a bitka 1:1. Takže škoda toho nekonzistentního úvodu. Hudba je kapitola sama pro sebe Goransonn se překonává, téma nového Pantera je nečekaně brutální. Smithy máme problém. (15.11.2022)

Možná mě pomohlo i to, že jsem Black Panthera neviděl, takže jsem si užíval objevování světa Wakandy i podmořské říše Namora. Ovšem samozřejmě nejen to, za velmi kvalitní až neblockbusterový považuji  dialog mezi Shuri a Namorem.  Oceňují, že film nebyl přepálen akcí, ale velmi vhodně se dopňoval s příbehem a poznáváním hlavních postav. Vizuálně ani hudebně mě film nezklamal a když k tomu připočtu, že frčel do cíle jak ďas a aby ze mě měl Einstein radost ještě k tomu připočtu dobře vyřešení závěr bitvy, který zejména v dnešní době, plný válek, výhrůžek a napětí rozhodně nevyznívá do ztracena, docházím k rovnítku mimořádně kvalitní marvelovka, jedna z těch vůbec nejlepších. (09.11.2022)