Minority Report

Od filmů Stevena Spielberga už vážně nebudu nic očekávat..."Minority Report" je pro mě zosobněním naprostého průměru - sice s velmi zajímavou zápletkou, ale celkový dojem je jen šeď. A přitom úvodních deset minut má vpravdě strhující tempo a naznačuje, jak by mohl celý film vypadat. S postupem času jsem ale začínal odhalovat ze „spletitého“ děje čím dál tím víc – až pro mě konec nebyl žádným překvapením. Samotné spiknutí a následné zúčtování s hlavním manipulátorem je čitelné a vcelku trapné. Bohužel, nic nezachraňují ani herecké výkony. Tom Cruise předvádí jinde mnohem víc, Colin Farrell jakbysmet. Spielbergovi se podařilo vybudovat patřičně napínavou atmosféru honu na nevinného(?) člověka snad jen ve dvou scénách – u „lékaře“ a při scéně, kdy...ale ne, to už bych vyzradil i to málo, co si může člověk v „Minority Report“ opravdu užít. (26.07.2005)

Tak po druhym skouknuti a minimalnim ocekavani, se mi tenhle film libil. A i kdyz je film hlavne sci-fi, porad ma velice inteligentni a skvele promakanej dej s nekolika zajimavejma zvratama. Navic, i kdyz by se delka zdala prehnana, diky skoro neustaly akci, film ani na chvily nenudi, jen posledni pul hodina je uz trochu protahovana, ale rek bych, ze i konec je zvladnutej slusne. Ale aby si nekdo nepredstavoval nejakou akci ve stylu Michaela Baye, jde tu hlavne o Cruisovo utikani. A do toho vseho jeste velmi vhodne zvolena hudba, perfektni kamera a skvely triky. Herci jsou super, Cruise hraje vyborne a Farrell mu zdatne sekunduje, ale nejvic me stejne zaujal Peter Stormare, ve svym zhruba peti minutovym vystupu. Muzu s klidem tenhle film oznacit za perfektni sci-fi. (05.12.2004)

Pan Velký se opět vrací na scénu v plné parádě... A je teď úplně jedno, jestli jste si pod touto přezdívkou představili Toma Cruise či Stevena Spielberga. Oba totiž předvádějí, proč mají v Hollywoodu takovou pověst a ruku v ruce vás nenechají ani na chvilku vydechnout. Minority Report je skvělá záležitost, na kterou sci-fi příznivci již dlouho a dlouho čekají a která je po všech těch Impostorech prvním novodobým Blade Runnerem. Spielberg se navíc nedrží striktně předepsaných pravidel a je chvályhodné, že do pevýnch sci-fi thrillerových základů občas vnese trochu ironického nadhledu (viz. oči na podlaze) a prezentuje, že to "zase tak moc nežere". Malou bolístkou je urputná snaha zachovat, stejně jako ve všech svých ostatních počinechch, happyendový závěr, který po slušně rozjeté akci působí značně vtlakovaně. Jinak ale není co dodat. Snad jen: Stevene, nepolevuj... (a Tome, pro tebe to samé...) (07.08.2002)

rok 2054. v tomto roce skončil experiment PREKRIM. představte si svět bez vražd. to vše díky tušitelům, kteří vidí vraždu dřív, než je spáchána. a každý se může na PREKRIM spolehnout. ano? ,,opatrně náčelníku, kdo se hrabe v minulosti, ušpiní se!" je-li něco dokonalé, tak to musí být propracované. a to minority report je. díky spielbergovi a taky cruisovi. je libo net salón a splnit si svoje fantazie? špivouci. blitkopušky. scénář nás nutí přemýšlet. o tom, když jsme přesvědčeni, že něco neuděláme,tak to neuděláme ani v případě, když udělat to je tak lidské. dokázali by jste zabít člověka? vážně ne? akce, fantastično, napětí. pasáž, když agáta ,,vypráví" andertonovi před jeho zatčením se dá sledovat se zatajeným dechem. stotožnění se shrdinou, když po operaci jedl z ledničky ,,toust" (můj žaludek trpěl), když vzpomínal na syna, když... spielbergova nekatastrofická vize budoucnosti mě chytla. nejen pro fantastično. (13.02.2006)

Přemýšlel jsem, jestli dát tři nebo čtyři, ale špatný konec jsem nakonec přestal vnímat. Spielberg se tentokrát opravdu vytáhl. Už jsem ani nevěřil, že by se mi od něj něco opravdu líbilo a ejhle, Minority Report. Pravda, mnoha svým nešvarům se nevyhnul ani při té lepší části tohoto filmu (prvních 100 minut). Mezi jeho nešvary podle mě patří ta neuvěřitelná přetechnizovanost a změna lidstva za ubohých padesát let, to jeho futuristické hračičkovství, který je nakonec naprosto nevyužitý a vlastně pro film i zbytečný. Za padesát let celej Washington nikdo od základu nepřestaví. Náš svět nejspíš bude i nadále, jako ostatně vždycky, spíše smíšeninou mnoha různých stylů, doslova patlaninou tisíců barev a ne velkou jednobarevnou šmouhou unifikovaných obytných jednotek. Největším problémem celýho filmu je opět zbytečný a nevěrohodný happyend a navíc docela snadno předvídatelný. Nebýt jej, dal bych Spielbergovi první plný hodnocení a dokonce bych MR bral jako SF klasiku a to jen pár let po vzniku. Jenže k té klasice chybí opravdu úderný závěr, nějaká vymyšlená pointa, špek, něco, co by tam dal Dick, ale ne Spielberg. Trvalé snímání přes tmavé filtry dodává budoucnosti jistou pošmournost a filmu atmosféru nepříliš světlých zítřků. Ale atmosféru Dicka tu moc nehledejte. Jeho paranodní strach před sledováním, strach, že každý je agent, že agentem může být i sto let mrtvá babička, jeho nedůvěra vůči nikomu kromě sebe sama, to tu prostě není. Ale i tak se tentokrát Spielberg vycajchnoval. Chtělo by to, aby měl taky nějakou paní Hitchcockovou (jako Alfréd), která by mu řekla, že tohle do oběhu pustit nemůže, že Vivien Leigh v té sprchové scéně mrká a to ve chvíli, kdy mrkat prostě už nemůže. Jenže nikoho takovýho asi nemá a tak ten konec kvalit Hitchových konců nedosahuje. Pokud opravdu hutnou dickovku, tak toto (07.11.2006)