Gauneři

Gauneři je první film režiséra Quentina Tarantina. Odehrává se v Los Angeles. Bez jakéhokoliv příběhu, děje a s dlouhými dialogy. Žádná honička, jen střílení sami po sobě. Nevím proč má tento film tak vysoké hodnocení. 55% (11.01.2010)

Načo robiť 150 miliónovu výpravu keď k dokonalosti stačí jedna reštaurácia, jeden sklad a 2-3 ulice, a trochu viacej kečupu?? (25.06.2011)

První velký film magora z videopučovny.Tarantino tady rozehráva snad nejpůsobivější divadlo.Zápletka je využitá úplně na maximum a to , že se film odehrává na jednom místě mě příjde docela geniální pokud tvůrce ví co s tím chce dělat.Jediná věc, která mě trochu chyběla bylo to jak spončil Mr. Pink.Skvělé herecké výkony od Keitela, Rotha, Madsena a Buscemiho.Pro ty jimž se líbilo Pulp Fiction a ještě neviděli Gaunery, nezbývá nic jíného, než jen doporučit. (25.07.2011)

Tarantino je zkrátka genius. Po prvním zhlédnutí jsem trochu váhal, ale po druhém už jsem si nad Slunce jistý, že tento film patří do síně slávy pětihvězdičkových filmů. Je neskutečné, jak Tarantino dokáže pracovat s divákem a jak dokonale v něm dokáže číst. Tento film byl opravdu předzvěst toho, co mělo přijít potom (Pulp Fiction) a Tarantino už zde stvořil to, co umí snad nejlíp na světě - udělat film, který dokonale balancuje na hranici parodie a "seriózního" filmu. Všechno je parodicky nadsazené, ale nějak tak, že to ještě není ani úplně nemožné v reálu. Jen velice nepravděpodobné... Tohle tvoří tu správnou dávku absurdity ve všech jeho filmech, která dokáže zdravým způsobem rozšířit úsměv na tváři nemalého počtu diváků. V Pulp Fiction tohle Quentin dotáhl k dokonalosti. (31.05.2012)

Výborné dialogy, skvěle zahrané postavy a zajímavý, retrospektivně se rozplétající průběh jedné zpackané loupeže. I po 21 letech zůstává Tarantinova prvotina svěží a nezestárnuvší, nicméně trochu prostříhat některé afektované hádky by jí neuškodilo. (15.07.2013)

Tleskám krvavému finále, ale ve skrytu duše chci, aby gauneři chytili druhý dech. Tarantinův humor našlapuje po špičkách a nadsázka opatrně graduje. Pro brilantní dialogy a herecké výkony nebylo třeba více než jedné místnosti. Nechtěla jsem, aby tenhle film skončil. (18.11.2016)

Nestárnoucí klasika od Quentina Tarantina, která nemůže zklamat snad ani za 100 let. I když ve filmu každý jednotlivec předvedl výborný herecký výkon, tak u mě jednoznačně vévodí pan Světlý a jeho tanečně mučivá pasáž. Michael Madsen si svou roli dokonale užívá a vůbec se nedivím, že se stal Tarantinovým oblíbencem a on následně obsazoval i ve svých dalších filmech. Tarantina beru jako nejlepšího režiséra a Gauneři jsou přesně to, proč jsem si ho tak oblíbil. (09.07.2018)

Kde tohle najdete? Jen a jen u mistra Tarantina. U toho castu stále slintám a u provedení ejakuluji. 9,5/10 (17.07.2021)

Snímek Gauneři je drsné kriminální drama o zpackané loupeži, které stojí na květnaté vulgární mluvě, promyšlených dialozích a nelineárnímu způsobu vyprávění. Bylo to poprvé, kdy se světu představil Quentin Tarantino, coby talentovaný scénárista a osobitý režisér. Ostatně už první minuty filmu tento fakt sebevědomě dokazují. Scéna v kavárně nám originálním způsobem letmo představí hlavní postavy v dobrém duševním rozmaru. Ona zdánlivá domněnka o absenci nosné dějové linky je hned v další sekvenci nemilosrdně rozprášena, neboť některé postavy uvrhne rovnou doprostřed katastrofálně nezdařené akce. Drtivá většina filmu se zabývá krvavými následky tohoto nezdaru, přičemž klíčové okamžiky se odehrávají uprostřed špinavého skladiště, kde na sebe postavy navzájem křičí, plivají a hlavně vydatně krvácí. Tím, že Tarantino čas od času změní prostředí, rozmělňuje klaustrofobickou sevřenost uzavřeného prostoru a dodává do filmu patřičnou pestrost. Chytrá struktura scénáře se rozpadá do obrazového kaleidoskopu, který kombinuje přítomnost a minulost. Sledujeme následky po loupeži, posloucháme detailní vyprávění postav o tom, co se vlastně podělalo a vidíme i střípky z příprav celé akce. Scénář se ani tak nesoustředí na složitou psychologii postav, jako spíše na nápaditý způsob vyprávění a motiv spiknutí uvnitř týmu. Tarantino se svými drsňáky nepotřebuje vlastně ani moc pracovat. Bohatě mu stačí nechat jejich neúnavné klapačky opravdu hodně mluvit a to navzdory faktu, že někteří by měli být spíše v bezvědomí kvůli šoku vyvolanému velkou ztrátou krve. Debut jako víno! Více. (21.03.2023)

Tarantino v začátcích, ale už tehdy snadno rozpoznatelný. Gauneři jsou viditelně film začínajícího filmaře. Vidíme téměř nulový rozpočet, kdy se skoro celý film vejde do dvou místností. K tomu pár herců, v té době ve větší míře málo známých, ale ze zpětného hlediska hvězdami natřískaný. Je tu už jasně patrná Tarantinova filmařská vize. Gangsterský styl taktéž patří k Tarantinovým filmům a tenhle motiv můžeme vidět i v jeho dalších filmech. Jsou tu typicky úchylné momentky, kdy některé jsou teda třeba pro mě skoro až za hranou snesitelnosti. Jako celek je to teda klasický Tarantino, ale ještě v takovém menším, komornějším provedení, než to známe z Pulp Fiction. V některých momentech tomu ještě chybí zkušenější ruka režiséra. (25.07.2023)

Typický Tarantino. Ikdyž dávám pět není to úplně čistých, protože Pulp Fiction je bezkonkurenční. (20.03.2006)

Tak jako se deli hudebni fandove na ty co maji radi Beatles a ty co maji radi Elvise (jako ja), tak filmovi fandove se deli na ty co maji radi Reservoir Dogs a Pulp Fiction...Ja jsem jednoznacne fanda Pulp Fiction...radeji se divam na Umu a Johna v Jack rabbit slim´s nez na kouzelne profesionalniho Steve Buscemiho aka Mr. Pink. Neupiram Gaunerum jejich kvality - filmove, scenaristicke, herecke ale samotna zapletka mi az tak atraktivni neprijde. Mozna je to i tim, ze jsem prvni Quentinuv film videl jako posledni (a trosku se za to stydim). (30.06.2007)

Když jsem četl v nějakém tv magazínu upoutávku na gaunery a redaktor tento film zařadil jako akční krimi, musel jsem se upřímě zasmát. Pokud jde o akci, tak tu najdeme maximálně 7 procentech stopáže, zbytek je víceméně divadelní drama, se skvělými charaktery, skvělými herci a hlavně se skvělýmy dialogy. Většina příběhu se odehrává v jediné garáži a vůbec to nevadí, protože je to pouze prostor kde všichni herci dostávají možnost to pořádně rozbalit a diváka nechat civět pouze se slinou pomalu ukapávající na tričko. Zvláště bych vyzdvihl Harveyho Keitela, dále pak Tima Rotha, Buscemiho a Madsena. 100% (18.12.2007)

Zajímavá prvotina Quentina Tarantina. Zde si i střihnul miniroličku. Hned od první scény ( Madonna - Like A Virgin ) jsem už věděl, že ani tady Quentin nezklame. Také zde se projevuje jeho "úchylnost" s tím, že se něco dá natočit za 10 sekund, ale on si to vychutnává asi tak 5 minut ( scéna jestli dát tuzér servírce ). Film se skoro celý odehrává ve skladišti, jednotlivé postavy se vrací do flashbacků. Dobrý zmatek ( aspoň pro mě ) také znamenalo jednotlivé pojmenování postav Pan modrý, Pan růžový, Pan Hnědý... Za zmínku stojí také drsná scéna s uchem - slyšíš to? (22.07.2008)

Když jsem se na konci filmu díval na stopáž na obalu DVD, nevěřil jsem vlastním očím. Tohle bylo snad nejrychlejších 99 minut v mém životě. Přišlo mi to jako dvacet (09.11.2008)

Natočit, napsat a trošku si i zahrát ve filmu, který vypráví o příčinách loupeže špetků, plánování loupeže šperků a důsledcích nepovedené loupeže šperků bez samotné uskutečňované loupeže šperků - to je teda kumšt. Hlavně když to její zakrytí nic neschová, všechno se člověk nenásilně dozví z těch okolních fragmentů. Nenásilně nakumflované, na svou dobu složité, vyprávění chvílemi fakt strašně naostro násilné. Člověk jen zírá, co dovede jedna, do trávicího ústrojí mířená, kulka. Ale nejlepší je na Gaunerech samozřejmě to povídání postav, v dosti dlouhých záběrech bez střihů, povídání lidí, kteří se znají pár dní, ale kecaj jak kdyby se znali roky. Nic jiného jim nezbývá, po téhle loupeži šperků se se už neuvidí a budou si povídat o seriálové Pam Grier a True Blue zase s někým dalším. Ono vůbec ty dialogy působí ze začátku dost často divně a nepatřičně, aby snad všechny jejich pointy měly nápad a nevyzněly do prázdna. Taky musím ocenit, jak se v Gaunerech daří oddělit nějaké útočné, napadající, osučující repliky od názorů vlastního Tarantina. Ty chlapi mají prostě vlastní duši, do jednoho. Fakt by mě nenapadlo, že mi nepřijde film nepřiměřeně machistický, když se v něm jediná žena objeví cenrem záběru na desetinu sekundy, aby potom hned lehla. Prostě drsné, nekompromisní, zásadové, zasloužene kultovní. Vsadím se že máš rád Leeho Marvina. Jo, já taky. (22.11.2008)

Zase nevím, jesli je mé hodnocení objektivní, neboť jsem dříve než Gaunery viděl od mého nejoblíbenějšího režiséra mnohem lepší Pulp Fiction, ale být to naopak asi bych Gaunerům stejně pět nedal. (14.03.2009)

Od té doby, co jsem viděla tento film, nemůžu si při placení v restauraci nevzpomenout na geniální monolog na téma "Nedávám spropitné". Začátek vás nakopne tak, že po zbytek filmu se prostě jen vezete na epizodních příbězích každého z hrdinů, a že si zaručeně každý vybere svého oblíbence. Kdo by to byl čekal, že se všechno podstatné ukáže v rámci flashbacků a že hudba 70. let může mít tak brutální nádech. Tarantino od začátku do konce. P.S. Steve Buscemi je prostě "profesionál";-)) (21.11.2009)

První černá historka z pera Velkého Mistra. Výprava velmi skromná (první scéna ve skladišti působí spíš jako divadelní inscenace), ale co se týče děje je to ten nejhektičtější film, který jsem od Tarantina viděl. Prostě to na vás vychrlí a skončí dřív, než si stihnete kloudně uvědomit co se to vlastně stalo. A v tom je i jeho největší síla. Gauneři jsou krátká, krvavá sonáta, která ale zní v hlavě ještě dlouho po skončení. (14.06.2010)

Po Gaunerech si definitivně myslím, že je Tarantino idiot, jehož nejlepším filmem je první Kill Bill. Tohle je totiž další nuda o ničem, bez hlášek, plná debilních dialogů. Naštěstí je to kratší než Pulp Fiction, tudíž se to dalo aspoň dokoukat, každopádně never more. (23.06.2010)