Pohotovost

Lidské příběhy, to je to, o co tu kráčí. Je až neuvěřitelné, kolik postav dostalo svůj prostor, aniž byste měli pocit, že jsou ostatní ochuzené (i když několik zajímavých charakterů nemělo příležitost se plně projevit, nebylo jich ale mnoho). Mrzí mě, že Julianna Margulies se rozhodla seriál opustit (přestože jí bylo nabídnuto 27 milionů dolarů, raději dala přednost divadlu - je vidět, že někteří lidé hrají pro radost a ne pro peníze), na druhou stranu mě těší, že si stála za svým názorem, když autoři chtěli, aby se její postava vrchní sestra Hathawayová stala lékařkou. Julianna byla proti z důvodu toho, že její charakter je se svým postem spokojený. Ale zpět do obecnější roviny. Pravdou je, že některé díly byly natolik emocionálně plné (aniž by sklouzávaly k patosu a sentimentu), že ve mě zanechaly stopy ještě dlouho po skončení titulků (například díl The Long Way Around, ve kterém se objevil i Ewan McGregor). Netvrdím, že některé situace nebyly absurdní a těžko uvěřitelné, ale také je faktem, že většina postav byla napsána tak lidsky a nestrojeně, že díky tomu mízí veškeré výtky, které bychom mohli mít. (22.06.2006)

Cože? Já ještě neohodnotil tenhle seriál? Tak hodnotím. Tedy aby bylo jasno - seriály fakt nemusím. Většinou je přímo nesnáším, protože nesnáším i zdlouhavost a rozvláčnost. Ale v devadesátkách jsem pracoval několik let ve špitále, konkrétně na operáku a na ARO, a považuju to za hodně významnou kapitolu mýho života. Takže když se nějaký čas na to objevil na televizních obrazovkách tenhle (dabovaný) seriál, a já tehdy ještě čuměl na bednu, docela jsem ho žral, respektive ty jeho pohotovostně akční scény, ta telenovelická vata mezi nimi mě tolik nebrala. A říkal jsem si, že na takový pohotovosti pracovat a nervově se nezhroutit by byl učiněný zázrak. No jo, hollywoodští scénáristi to s tím hektickým tempem (ne)pěkně přeháněli, ale koukalo se mi na to tehdy dobře. (12.09.2019)

Tak tihle frajeři se s tím neštvou. Jedna z nejlepších a nejnapínavější skoro reálných... Nemocnice, tak jak má být. Napínavá a plná všech nejrůznějších nemocí a krve. Napětí, nebezpečí a smrt podána ve správných dávkách. Já jsem snad nikdy nechtěl víc. Jenom jezdit jako řidič se sanitkou. Ale budu na to potřebovat 3 roky studia, nebo jít někam na východ. Co oceňuji tak zdůraznění emocí, které z toho jenom srší. (30.11.2008)

Seriál z nemocničního prostředí,za jehož zrodem stál Michael Crichton(jako námět posloužil jeho román"E.R.")a který do své smrti také produkoval(sám byl lékař a na pohotovosti několik let pracoval).Seriál je skvěle napsaný a všichni herci výborní.Zejména díky Crichtonovi působí velmi autenticky.Postav je tu opravdu mnoho,hlavních synopsí také a těch vedlejších nepočítaně.Opravdu mě to bavilo sledovat od začátku do konce.Jistě,pár dějových linek a dílů bylo malinko slabších,ale opravdu nijak zásadně,což je u takhle dlouho vysílaného seriálu skoro zázrak.Spousta herců se tady rozjela(N.Wyle,G.Clooney,M.Tierney,J.Marguiles,G.Visnjic a další),takže seriál svého času byl opravdu továrnou na úspěch.Nechybí v něm ani spousta vtipných témat,postav a dialogů.A na druhou stranu spousta závažných témat,jak zdravotních,tak životních.U mě jasně pohotovostních 100%. (25.02.2011)

Jak už to tak u mnohodílných seriálů chodí, ani tenhle se nevyhnul úpadku v průběhu natáčení dalších a dalších sérií. Zkratkovitost a rychlost, s jakou jsou prezentovány jednotlivé případy, přispívá k pocitu větší realističnosti oproti jiným seriálům z nemocničního prostředí, které se obvykle v každé epizodě soustředí na léčbu jediného pacienta. Za první dynamické řady "Pohotovosti" (a za fešáka G. Clooneyho:-)) bych dala tak 85%, za další repetetivní série s nezajímavými hrdiny už maximálně 45%. (20.03.2009)