Reklama

Reklama

Carter Chambers a Edward Cole jsou zcela odlišní. Jeden je černoch, druhý běloch, jeden je prostý automechanik, druhý bohatý vlastník miliardového obchodního impéria. Jeden prožil příkladný život s jedinou ženou, dětmi a přáteli, kterým vždy pomáhal, jak mohl. Druhý má za sebou několik krátkých manželství, má jedinou dceru, s níž se nestýká, a s oblibou terorizuje své okolí. Jeden chtěl být profesorem historie a je pyšný na své vědomosti, druhý chtěl vydělávat peníze a je pyšný na to, kolik jich má. Dvě věci však mají společné. Nepříjemnou zprávu o zdravotním stavu a nemocniční pokoj, do kterého je svede osud a Edwardovo rozhodnutí, že v nemocnici, kterou vlastní a málo podle něj vydělává, budou všechny jednolůžkové pokoje nahrazeny dvoulůžkovými. Přes všechny rozdíly se muži pomalu sbližují a jednoho dne Edward objeví zmačkaný papír, na který Carter začal psát, čeho chtěl v životě dosáhnout a co chtěl prožít. Přesvědčí ho, že by měl seznam naplnit, a přidá do něj několik svých položek. Potom na vlastní zodpovědnost opustí nemocnici a s pomocí Edwardova asistenta Tommyho vyrazí. Absolvují seskok padákem, automobilový závod, nechají si udělat tetování, zaletí si do Francie, dají si kafe na vrcholku egyptské pyramidy. Společná cesta kupodivu není jen sérií výstředních zážitků, ale má pro oba mnohem hlubší význam. Vede je k úvahám o smyslu života, sebezpytování a pokusu o napravení chyb, kterých se v životě dopustili. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (960)

Rover 

všechny recenze uživatele

Takový zvláštní film, který staví na obdivuhodných hereckých kreacích starých pánu. Až mě zarazilo, jak sešle už vypadá Morgan Freeman a Jack Nicholson... Na člověka padne trochu splýn, zase si uvědomí, co čas s člověkem dokáže. Tenhle film je celý o čase, o tom, jak ho co nejefektivněji využít, když víte, že už vám ho moc nezbývá...Ještě třeba podotknout, že Nicholson hraje o třídu lépe, Morgan už je tak trochu pasován do role hodného, klidného člověka, že ji hraje sice velmi přesvědčivě, ale ničím nepřekvapí. HUDBA: Marc Shaiman - tohle je přesně typ filmu, kde hudbu nevnímáte, ale kdyby chyběla, ihned byste to zaregistrovali. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Miluji vůni chemoterapie po ránu“ Dva pány pokročilejšího věku přivedl osud do jednoho nemocničního pokoje. Oba mají rakovinu a prachbídné životní vyhlídky. Mohou buď pasivně čekat, než si pro ně přijde, konejšit své blízké planými řečmi a sepisovat závěti, anebo sebrat zbytky sil a na stará bolavá kolena si ještě trochu užít. Jelikož nemáme co do činění s dánským psychologickým dramatem, první možnost odpadá. Tihle dva staříci ještě neřekli své poslední slovo. Námět Bucket Listu slibuje pěkný film o umírání. Takový, při kterém se budete střídavě usmívat a dojímat, ústřední dvojici si oblíbíte a jen neradi ji budete na konci opouštět. Ano, Bucket List je přesně takovým filmem. Do posledního puntíku. Jack Nicholson hraje dalšího prostomyslného ďábla. Morgan Freeman hraje dalšího dobromyslného mentora (nechci napsat rovnou Boha). Protiklady se přitahují – každý se naučí něco nového od toho druhého, doplní díky tomu chybějící dílky ve skládačce zvané „život“ a spokojeně umře. Jestli to vyznívá moc cynicky, vězte, že ve skrytu duše smutním. Mít herce takového kalibru, slátat pro ně stokrát recyklovanou historku a tu následně vyšperkovat nechutně lacinými digitálními triky (když nemám peníze na výlet do Egypta, tak bych holt měl být schopen vymyslet vhodnou alternativu) – to je stejné barbarství jako nalít kopi luwak do plastového kelímku. Na faktu, že před sebou máme místo zážitku roku jenom neurážející hlazení po srsti bez jediného nečekaného ozvláštnění, má zkušený Rob Reiner zhruba stejnou zásluhu jako nezkušený Justin Zackham (nepochopím, jak může „ani ne čtyřicátník“ napsat scénář o posledních měsících dvou „více než sedmdesátníků“). Aniž bych tím chtěl poukazovat na zdravotní stav hlavních hrdinů, k filmu nejlépe pasuje adjektivum „neživý“. Ani dva sebegeniálnější herci, kterým scénář nedává takřka žádný prostor k předvedení nových hereckých poloh, vedoucí dialog o tom „co bude, až tady nebudem“ jednoduše nemohou utáhnout devadesátiminutový film. Ne, škodí-li jim režisér svým snadno zanedbatelným vkladem. Tempem připomíná Bucket List osmdesátiletého sklerotického staříka na procházce parkem. Neustále si vypomáhá dvěmi kvalitními francouzskými holemi a sem tam zapomeneme, kamže má vlastně namířeno. Když se nakonec dobelhá ke svému cíli, nejspíš nad ním lítostivě uroníte pár unavených slz a pro spravení nálady si pustíte nějaké dánské psychologické drama. Apendix: Z množství citátů o smrti a umírání, které se v souvislosti s tímto filmem nabízejí, bych vyzdvihnul Wildeovo „Spousta lidí dnes umírá na chronický zdravý rozum a když už je pozdě, pak teprve přijdou na to, že to jediné, čeho člověk nikdy nelituje, jsou vlastní prohřešky“. 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Yoss ()

Reklama

Tsuki 

všechny recenze uživatele

Na to, o jakou jde tématiku, je to docela pozitivně laděný, místy i vtipný film. Zkrátka kombinace komedie a dramatu, jak stojí v popisu žánru (dobrodružné to je ovšem jen velmi okrajově…). Samozřejmě, nebýt dvou zdatných a charakterově téměř protichůdných herců by to nejspíš nebylo úplně ono, ale i tak jde o dobře napsaný, konverzační druh filmu, který je ve výsledku spíše o než o smrti, o naplnění života. Příběh svým vývojem sice moc nepřekvapí, ale i tak jde o příjemný filmový zážitek. ~(4,1)~ ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Dle hereckého obsazení jsem čekal nadprůměrný film a také jsem se dočkal. Morgan Freeman prostě nemůže hrát v nějaké slátanině a Jack Nicholson je prostě slizoun Nicholson. Avšak oba 2 zahráli naprosto skvěle. Nebyl to jen doják, místy bylo plno štiplavého humoru a čím mě pan Reiner potěšil nejvíc je to, že dokázal natočit obstojný konec (což mnoha americkým režisérům dělá velké problémy a někdy tím poškodí celkový dojem na film). Takže 5*. ()

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Rob Reiner natočil několik kvalitních dramatických snímků na přelomu osmdesátých a devadesátých let, vystřídal v nich několik témat a protože ten čas opravdu letí, sáhl nakonec i po stáří a umírání. Odvedl slušnou práci, krom toho si nemohl do hlavních rolí vybrat lepší veterány. Tvrdý kontrast mezi beznadějnou nemocniční pasáží a bezstarostnou částí cestovatelskou je ale poněkud hardcore - film jakoby nevěděl, zda chce vyprávět příběh o sklonku života, jehož hrdinové ví, že tu již za několik měsíců nebudou, nebo o dvou dědcích, kteří na stará kolena díky svému setkání objevili lecos ze sebe samých, a chtějí ještě něco v těch mizerných životech prožít. Nepříliš funkčnímu koktejlu pak definitivně podráží nohy přímočaře sentimentální konec a poněkud povrchní scénář. Než si pro nás přijde je rozhodně filmem, který za vidění stojí, je podívanou lehkou, hřejivou a pohodovou... na druhou stranu, má vážně film o umírání vytvářet jen úsměvy? Vzhledem k odlehčenosti vyprávění je v pořádku, že element definitivního konce zadupávají do země oba staří pánové, od samotného filmu to ale působí poněkud marnotratně. Uslzené finále na tom nic nemění. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (24)

  • Úryvek z vědomostní televizní soutěže Jeopardy! (od r. 1984), na který se Carter (Morgan Freeman) dívá ve vaně, byl natočen speciálně pro tento film. (Mr. Filuta)
  • Keď sa Carter (Morgan Freeman) rozpráva s Edwardom (Jack Nicholson) o jeho rodine, tak má okuliare na očiach, neskôr ich drží v ruke a opäť sú na očiach, pričom nie je vidieť, žeby si ich skladal. (belinko)

Reklama

Reklama