Eugen Onegin
Režie:
Petr WeiglHudba:
Petr Iljič ČajkovskijObsahy(1)
Filmová adaptace Čajkovského opery podle stejnojmenného románu A. S. Puškina. Děj nejslavnější Čajkovského opery, s podtitulem lyrické scény o třech jednáních, se odehrává na ruském venkově a později v Petrohradě na počátku 19. století. Do znuděného titulního hrdiny se bezhlavě zamiluje dívka Taťána, která je plná ideálů o romantické lásce. Ten ji věcně a tak trochu pobaveně odmítá. Poté, co cynický Oněgin z rozmaru vyprovokuje hádku s přítelem Vladimírem Lenským, kterého v následném souboji zastřelí, pokračuje děj opery s několikaletým odstupem na petrohradském šlechtickém plese, kde Oněgin znovu potkává Taťánu, tentokrát však jako manželku svého příbuzného, knížete Gremina. Jejím zjevem i postavením je ohromen. Nyní je to on, kdo propadne citovému zmatku, a Taťáně vyznává lásku. Ta jeho city opětuje, ale zároveň Oněgina odmítá, protože nehodlá ničit své klidné manželství.
Libreto si za přispění K. S. Šilovského napsal podle Puškinova veršovaného románu skladatel sám. Na myšlenku převést oblíbené dílo ruské literatury do hudby přivedla Čajkovského altistka Jelizaveta Lavrovskaja. Premiéra v provedení studentů konzervatoře se konala 29. března 1879 v moskevském Malém divadle, profesionální uvedení ve Velkém divadle přišlo až za dva roky – 23. ledna 1881. V této době začala také výměna dopisů Čajkovského s bohatou přítelkyní Naděždou von Meck, která mu věnovala roční rentu 6000 rublů a poskytla mu tak finanční nezávislost. Skutečného úspěchu se dočkal s Evženem Oněginem až v Praze, kdy ho zaujala především představitelka Taťány – Berta Foestrová – Lautererová. (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Nádherné filmové spracovanie Čajkovského opery v jedinečnom koprodukčnom počine. Veľké kúzlo tomu dodal režisér Weigl, ktorý túto klasiku natočil ako romantický príbeh v honosných budovách a nádherných exteriéroch. Ako vrcholnú pasáž by som označil Vladimírovo sklamanie v pustom zasneženom lese a následný strhujúci súboj medzi oboma hrdinami. V tej chvíli nejeden divák zistí, že už dávno zabudol, že sleduje náročnú operu a vníma predovšetkým napínavú drámu o láske, zrade a pomste, v hlavných úlohách s poprednými slovenskými hercami. Kúzelné... Magda Vášaryová mala kedysi na tieto náročné úlohy v rôznych historických veľkofilmoch šťastie. Ako odľahčenie František Filipovský v epizodnej postave operetného majstra Sénéchala na plese. ()
Plany film, len taka normalizacna blbost, umele, nema to cim ani zaujat. Fakt len liznute po povrchu, dalsie zbytocne varenie uz 1000x prevarenej vody. Sivy, sedivy priemer, verzia s Toby Stephensom z roku 1999 /hral tusim Lenskeho/ sa mne podstatne viac videla : 45 % ()
Darebný a životem znuděný Oněgin se nastěhuje ze světa velmi pestrých lidských povah do světa malé pestrosti lidského ducha. Mluví a mluví, a zabouchne se do něho Tatiana, avšak jaksi nebere na zřetel, že Oněgin má hlavu jinde, než právě ona. Po čase se to ale rozleží Oněginovi v hlavě, řekne si, ale tak jo, jenomže už je pozdě, Tatiana se mezi tím chytla jiného muže a provdala se za něj.***Tenhle příběh milovaly hlavně ženy, které se rády ztotožňovaly s Tatianou, a herci na Slovensku hráli moc rádi dramatizaci Evžena Oněgina, kterou jim na tělo našil jeden známý dramaturg, a pak si ve Slovenské televizi řekli, že co tak udělat z toho i televizní inscenaci, dejme to udělat P. Weiglovi. A stalo se. ()
Klasický příklad v podstatě tragického příběhu. Výborné zpracování. Konec byl úžasný. I když jsem věděla jak to dopadne, tak jsem byla napnutá jak kšandy, až jsem se lekla, že to končí. Michal Dočolomanský se hodil na úlohu Evžena Oněgina, a u mě i on sám zvyšuje hodnocení o jednu hvězdičku. A ještě musím zmínit nádhernou hudbu Petra Iljiče Čajkovského. ()
Galerie (15)
Photo © Česká televize
Reklama