Dům ďábla

Neoriginální, předvídatelné, zbytečně stylizované. Hororová rozprávka na jedno pozretie, které by však bylo nespravedlivé upřít určitou zajímavou atmosféru a precizní retro-zpracování. Nudné to nebylo, nějaké napětí by se na cine-voltmetru jistě dalo naměřit, ale vykrádání satanistické tématiky a snaha o oživéní 80. let ve mně vzbuzují rozpaky. Stejně tak i nepříliš dotažený scénář. Po celou dobu je divákovi vnucována nejistota - "co se to vlastně děje?", ačkoli se to dá ke škodě filmu vytušit od samého začátku. Samantha postupně naráží na určité podivnosti, ale než by to v ní vzbudilo silnější reakci (a ve filmu gradaci napětí), vrací se po nezbytném úleku k pizze... V závěrečné části se všechno odehrálo tak rychle - a z pohledu záporných postav nehorázně zpackaně - že jsem měl pocit určitého zklamání, neadekvátnosti dlouhé přípravy a neakčnosti 3/4 filmu. Průměrný horor, který těží z minulosti. Nenadchne ani neurazí. (01.08.2010)

Kde se vzal, tu se vzal, Ti West a nenapadny bonbonek. __ "Dabluv dum" svou duslednou retro stylizaci (vcetne vyrysovanych bombardaku hlavni hrdinky), ktera neparoduje ani se nevystavuje na odiv, odkazuje na vsechny ty uzasne horory s brakovym nametem, ktere mely v '70 & '80 zlaty vek. Pribeh je opravdu velmi jednoduchy a prakticky ho shrnuje nazev, ale West se plne soustredil na oldschoolovou hororovou atmosferu, ktera casto pripomene to nejlepsi napr z Carpenterova "Vládce temnot" nebo Polanskiho "Rosemary má děťátko". A i kdyz prostredni tretinu tvori jen des z rozlehleho domu a temer zadny dej, se sympatickou Jocelin Donahue a znacne 'zneklidnujicim' Tomem Noonanem ma naboj i ta nejpomalejsi pasaz a West i dik nim vycaroval neuveritelne napjate hororove momenty, kde budouci nebezpeci hnusne vysi ve vzduchu. Vlastne jediny negativni pocit z filmu byl, kdyz jsem se podival priposrany na stopaz a zjistil, ze je temer konec. __ Uvodni a zaverecne titulky jsou slast! (20.02.2010)

Neznámy mladík, režisér a určite i intenzívny filmový fanúšik Ti West pre nás prichystal na pochmúrnu jeseň veľmi príjemné, hororové prekvapenie. Minimalistická, interiérová snímka ma primäla prakticky bez dychu sledovať výraznú väčšinu filmu, ktorá primárne vsádza na nepríjemné, skľučujúce pocity, ktoré zažíva mladá dievčina, skvelá Jocelin Donohue, v odľahlom dome. Áno, The House of the Devil, snímka stvorená amíkmi, ktorých hororovú produkciu posledných rokov poľahky valcuje európska konkurencia, pracuje veľmi intenzívne s atmosférou a celkovou, dobovou štylizáciou a preto môže byť pre niektorých akciechtivých divákov nudnou zívačkou, no zarytý hororový fajnšmeker, neopovrhujúci explicitnými masakrami ani pocitovými hrami s divákovou fantáziou, musí byť určite spokojný. Pripočítajte si k tomu príjemné herecké obsadenie, i keď otravnej kamarátke hlavnej hrdinky som prial smrť od úvodných minút, na svojskej manželskej dvojici, ktorú stvárnili Tom Noonan, jeho výšku využil režisér veľmi pekne už pri jeho prvej scéne a bývalá warholovská herečka Mary Woronov, som si skutočne zgustol a dostanete snímku, ktorá pohladí oko i dušu každého milovníka temnej zábavy. 70% (04.12.2009)

Tolik kladných reakcí, a já čekal skoro zázrak! Nezastírám, že největší chyba bude nejspíše ve mě - přeci jen jsem moc oldschoolových hororů z osmdesátek neviděl - ale tohle byla nuda s velkým N! Nepopírám, že druhá půle filmu, kdy se hlavní hrdinka KONEČNĚ zhostí prozkoumávání tajemného domu, je velmi napínavá; těch prvních čtyřicet minut je však oproti tomu vážně o ničem. Stejně jako se může jemné a neuspěchané "vyprávění" někomu líbit, tak mě nesedlo. Ke konci mi hodně pomohlo, že jsem si zhasl všechna světla a hrůza vyzařující z monitoru se dala krájet. A je to právě jen a pouze poslední dvacetiminutovka, co v mých očich vytahuje tento jinak veskrze průměrný horor do přijatelnějších ranků. Plus na hlavní hrdinku se koukalo velmi dobře... Jako experiment režiséra doporučuji, jinak nic extra. (27.04.2010)

Zcela do puntíku souhlasím s místním Obsahem, tohle je pro mě jeden z nejpříjemnějších hororů posledních let! Nenechte se zmást pomalejším rozjezdem a vůbec pomalejším tempem, jak naskakovaly minuty, naskakovalo i mé hodnocení. Moji pozornost vzbudily už úvodní titulky, jako bych se fakt přenesl časem zpět do co se hororů týče zlatých let osmdesátých. Až jsem se musel znovu podívat na rok "výroby" tohoto snímku a znovu se přesvědčit, že se jedná o film z roku 2009. Budování atmosféry a celkové nálady by se měli učit všichni současní hororový tvůrci. A to k tomu Ti West nepotřeboval žádné dnes tolik populární berličky, vystačil si s hrstkou herců a kolem nich vystavěl vážně pod kůži zalézající příběh, to vše okořeněné trefnou hudbou. Tleskám a hodnotím silnými 4* (28.10.2012)