Insidious

Už mě začíná srát, ta bába s loutkoksichtem, co se mi pořád prochází za okny (!!!) Kdysi dávno, po shlédnutí Dead Silence jsem říkal, že James Wan prostě ví, ví co říct, kdy a jak to říct, aby strach gradoval a v pravou chvíli i kulminoval. I když pořád považuju Insidious za zbytečně překombinovaný, místy až okázale obrazný, stále je to nebývale funkční oldschoolovka, která si tu zpětnou vazbu umí nenuceně vynutit. Ve tmě nejlíp funguje NĚCO a ze všeho nejdál se v ní dostává lidská fantazie. Jako kdyby jednadvacátý století chytlo Poltergeista za koule a skrz působivý vizuál jen tak potichu špitlo: "Zatancuj mi!" Není to tak okatý, prvoplánový bizár, jak by ho nejspíš podal Rob Zombie a ani Lin Shaye není tak senzační médium jako byla Zelda Rubinstein alias Tangina, přesto tenhle digitál má potenciál k tomu, stát se s odstupem mnoha let letmo kultovní. Navíc, ta muzika Josepha Bishary, která mimo film podle mýho zas tak moc nefunguje, s vizuálem skvěle ladí. Tady dvojnásob. Pseudoasijským duchařinám nejspíš odzvonilo a já se v tomhle neoklasickým, transcendentálním bloudění našel na slušných [final rate: 70%] (05.06.2014)

Nedávno jsem sjížděla první tři díly Paranormal Activity a byla jsem trochu zklamaná z toho, co si asi tvůrci myslí o inteligenci diváků a jakým scénářem a jakými lekacími tríčky je hodlají mordovat hrůzou. V několika komentářích u těch filmů jsem četla doporučení na Insidious, že to je úplně jiná liga. Těšila jsem se na parádní zážiteček, připravila si noc, prázdný byt, unavené tělo, rozjitřenou psychiku. No, jinou ligu jsem tedy dostala. Ale asi tak o tisíc procent horší. Až ve srovnání s tímto filmem dokážu docenit, jak je série Paranormal Activity stylově čistá. Sice někdo může argumentovat tím, že největšími esy v rukávech tvůrců PA jsou houpající se lustry a otevírající se skříňky v kuchyni, ale v rámci nastaveného stylu a žánru všechno sedí a díky principu found footage se dočkáme i pár docela chytrých vychytávek, díky periodickému opakování stejných záběru se nastolí skvělý rytmus, vynikne gradace, a tak dále. No. A oproti tomu Insidious je ostudně nekonzistentní snad po všech stránkách, které jsem schopna vnímat. Přepálená děsivá hudba v "bojících" momentech mě zbavuje jakéhokoliv strachu. Styl kamerového snímání se mění snad s každým obrazem a velmi to ruší pozornost (nejprve jakože roztěkaný styl ruční kamery, potom dlouhé komponované záběry, stejné záběry na dům zvenčí, které jako by vypadly ze sitcomu typu Krok za krokem, ...) Strašně divně působí scéna z nemocnice. Je takovým způsobem nasvícená a stylizovaná, že jsem si prvně myslela, že si otec ve chvíli, kdy nemůže syna probudit, představuje, co se asi bude dít potom, a že až scéna z nemocnice skončí, film se vrátí k otci v dětském pokoji a děj bude pokračovat snahou probudit synátora. Děsivé momenty a strašící strategie jsou taky každý pes jiná ves a ve výsledku působí velmi nepravděpodobně a tudíž neděsivě. Například když matka odhrne přikrývku a najde na synově prostěradle otisk krvavé ruky, chtělo se mi křičet, že to si ze mě snad dělají prdel. A mělo být hůř. Mezi astrálními katastrofami se řeší partnerská nedůvěra až krize, alarm a dveře se spouší a otvírají, aniž by se někdo vyděsil, staří metaláci se prochází po balkóně, pak tam pobíhají děti, a dál je to ještě horší a absurdnějí, ale už to nebudu říkat, páč to zavání spoilerem. Všechno je to nějaké podivně vypointované a hlavně každá věc působí, jako by byla z jiného filmu a všechny dohromady nefungují ani náhodou. (02.03.2012)

,,MINULOU NOC JSEM VIDĚL JAK SPÍM. PAK JSEM ODLETĚL.....“ /// Byl jednou jeden domeček, v tom domečku stoleček, u stolečku rodinka a všichni – včetně miminka – JSOU VYSRANÝ STRACHY! Nejen že jim straší na půdě, ale synkovi z toho hráblo ve ,,věži“ a nechce se probudit. Pro začátek takový to domácí strašení - UCHYLÁCKÝ ZVUKY – ve skříni nikdo, dveře se otevřou.... – no vždyť víte. Je noc, mám kolem sebe polednice a jiný svinstvo a Patrick Wilson s pohrabáčem v ruce hledá vetřelce. MĚ TO BAVÍ! Taková hra na strach. Baví vás mystifikace? ČÍMKOLIV? Je vám jedno, že to (asi) neprožijete? Mě celkem jo! BOHUŽEL OD 70-tý MINUTY SLEDUJU JINEJ FILM! 4 hvězdnej film se mění v pohádku pro infantilní jedince za 1*! Výbornou atmosféru rozbíjí debilní (rádoby)mysteriózní výplody kreténské fantasie, ze kterejch by ,,šlehlo“ nejen fotra Harryho Potra. BAVÍ VÁS MYSTIFIKACE? Tak v 70tý minutě spát! (S kýmkoliv!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Myslím si, že naši manželskou krizi vyřeší strašidla. 2.) Astrální projekce? Neznám! 3.) Jsem talentovanej cestovatel. 4.) Vyměním všechny motorový pily (i ty co nepily) za ducha a Ďábla. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** (01.05.2011)

"Spatřil jsem budoucnost filmového horroru a její jméno zní James Wan." No dobrá, Kingovou poupravenou hláškou jsem možná lehce přestřelil, ale když se podíváte na Wanovu filmografii, zjistíte, že tenhle mladík si svoje projekty vybírat umí. Pravděpodobně všechny svoje tvůrčí trumfy ještě nevyložil na stůl. Dokáže pracovat s minimálním budgetem, dokonce se zdá, že mu tohle "omezení" prospívá. Wan poprvé ve své krátké kariéře nespotřebuje kapku krve, místo toho se soustředí na budování děsivé atmosféry a to natolik intenzivní, že ke konci přestává být snesitelnou. Pravda, hodně si pomáhá infarktovými lekačkami, ale ty nejsou vůbec levné a fungují naprosto perfektně. V mnoha případech to dokonce hraničí se srdeční zástavou. Jinak herecky dobré, hudebně působivé, vizuálně fantastické. Po dlouhé době konečně vskutku strašidelná záležitost za 90%. (25.04.2011)

Učebnica efektívneho strašenia. Pritom to po scenáristickej stránke nie je žiadna sláva a riadne na tom vidno, že rozpočet bol smiešnych 1,5 milióna. Možno je to ale dobre, šikovný Wan aspoň neutráca za digitálne efekty a drahé masky, ale láduje do nás len zdanlivo jednoduché a občas predvídateľné, ale zakaždým stopercentne fungujúce hororové finty. Napätie trhá nervy, ľakačky prečisťujú črevá. Nevymkne sa mu to z rúk ani v závere, kedy už je tá bizarná grotesknosť na hranici sebaparódie... ale nikdy neprepadne na druhú stranu. Najstrašidelnejší filmový zážitok od finále prvého REC. (02.05.2011)