You're Next

You're Next se daří zábavně reflektovat žánrová schémata, aniž by přitom sklouzával k sebeuvědomělé ironii (jako třeba Chata v horách). To samo o sobě dnes považuju za slušný úspěch. Nechci prozrazovat nic ze zápletky, protože nejlepší je nevědět skoro nic, ale v zásadě se tady některé klíčové atributy slasherů dostávají do střetu s realismem typickým pro mumblecore poetiku a vede to k přehodnocování určitých hororových pravidel a jejich dopadů. Je to ale všechno poměrně nenásilné (ve smyslu toho přehodnocování, gore tu rozhodně je!), pro někoho možná téměř nezřetelné a hlavně se to skoro celou dobu - minimálně od chvíle, kdy začne rodinná večeře - veze na hodně vtipné vlně černého humoru, které se z poslední doby nejvíc blíží Friedkinův Killer Joe. Jasně, expozice by mohla být svižnější a některé herecké výkony přesvědčivější (na druhou stranu Swanbergovi tady ta idiotská role dost svědčí a Sharni Vinson je ultimátní), ale graduje to zvlášť ke konci parádně a celkově vzato je to hodně svěží a funkční. (kino, Vue West End Cinema London) (09.09.2013)

Další z řady hororů, kde velká hromada anonymních postav v rozhodujícím momentu hystericky řve a dělá vše pro to, aby zemřeli oni i jejich milovaní (první pokus o útěk, chození k oknu, odvádění těch citlivějších do jiných pokojů, aby se z toho vyspali apod.). Velké překvapení bude pozornějším jasné cca po 20 minutách. (30.12.2013)

Jehňátko, lištička a tygřík si chtějí hrát na jezinky, aneb další kousek do thrillerové škatulky, kde nepochodíte s větou: „Nechci se chovat neuctivě, ale byli by jste tak laskaví a opustili náš dům?“ Wingard si pohrává s žánrovými přesahy takovým způsobem, že občas není poznat, jestli se jedná o nadsázku, či nechtěnou idiocii vepsanou do vínku postav (viz. výběh naboso z domu se slovy „umím 5 km za 23 minut"), kamera je otravně roztěkaná a hudba místy připomíná syntezátorové počátky Michaela Manna. Když si připočtete mrzkou originalitu, laciné lekačky či pocit lhostejna nad osudem postav a k tomu se trochu zajímáte o hokej, možná dojdete k závěru, že větu: „You´re Next!“ uměl účinněji použít bývalý zadák NHL Scott Stevens.. Stále tak v žánru host do domu, smrt do domu trvá „Looking for the Magic“ (nejblíže mu byl Peckinpah se svými Straw Dogs).. (24.09.2014)

Potřeboval jsem zase pauzu od zvířecích kousků a tak můj pohled padl na tento americký slasher s příhodným názvem. No a tak jsem si řekl „Jsi další na řadě“. Slyšel jsem na film docela dobré ohlasy, takže jsem si sliboval kvalitní podívanou. No a ono ejhle. You're Next má opravdu slibný rozjezd a to nemluvím jen o té dívčině v rozepnuté košilce. Maskované vrahy mám rád (zvlášť když jejich totožnost neznám hned od úvodní půlhodiny), jejich masky byly celkem slušné a hlavně neměli žádné slitování. To mám rád, takže jsem se těšil, jaká jatka budou pokračovat. Jenže potom přišel útlum, zapříčiněný nutným seznamováním s celou „Davisonovic famílií“ a já se začal nudit. Kromě již hodně přestárlé Barbary Crampton a dvou pohledných holek mi byl zbytek osazenstva dost nesympatický a to jsem ještě netušil, že se z hlavní hrdinky stane ženská variace „RAMBA“. Jo já zapomněl, že žila v rezervaci, kde jí táta učil lovit na pytlačku, vyrábět důmyslné pasti a necítit bolest. No byl to docela úsměvný pohled na postupnou eliminaci protivníků. Tvůrci se opravdu snažili, aby diváka zaujmuli co největším počtem mrtvých a hlavně způsoby zabití (některé z nich byli vážně působivé, to přiznávám), což je taky důvod, proč tomu dám lepší průměr, ale jinak tenhle film určitě žádnou velkou díru do světa neudělal. A nezachránila to ani přítomnost režiséra Ti Westa. Navíc to na mě bylo moc uřvané a některé situace dost nevěrohodné. Už jsem teda viděl lepší "Home Invasion", které měli lepší tempo, vyváženější atmosféru a hlavně jsem v nich té bolesti a zděšení věřil. (27.06.2014)

Když jsem psal komentář k Haute Tension, a chválil hlavně ono v žánru dlouho nevyužívané "zlo ve vašem vlastním domě", netušil jsem, jak se v budoucnosti s filmy na téma "home invasion" roztrhne pytel. Tyto snímky obvykle nestojí za mnoho (nudní The Strangers, kteří krom tématu na němž staví, nenabídnou už nic jiného, nebo třeba Mother's Day či Secuestrados, v nichž je kamenem úrazu hlavně neschopnost tvůrců ukočírovat slibné rozjezdy). V poslední době mne však docela zaujal komorní Home Sweet Home, a líbila se mi thrillerově zábavná Očista (The Purge), těžící ze scifistické premisy. You're Next je možná ještě o chloupek lepší. Sice tu časem může trochu vadit poměrná nezničitelnost jedné z postav, ta je ale v podstatě nezbytným hnacím motorem napětí v druhé polovině filmu. O to víc je škoda promarněné šance v samotném závěru, kdy by vypnutí onoho motoru zanechalo film i dojmy z něj zcela vyvážené. (13.10.2013)