84. Annual Academy Awards

Co vám na to mám říct? Já se s triem moderujících bambulů nesetkal poprvé, čímž mi odpadá desetiřádkový průjem zaměřený na kritiku toho, že večer zasvětili přesýpacím hodinám nebo bradavce Jennifer Lopez. Je zajímavé, že v přenosu to údajně nikoho z vás nezajímalo, ale tady to asi naopak zajímá všechny nebo co... No nic, věnujme se Oscarové noci. Billy Crystal ji po dvou slabších ročnících navrátil důstojnost, eleganci a šmrnc, navíc všechno zvládl sám a bez trapných scének ve stylu Svěceného s Bernatským. Díky loňským výsledkům se jako předávající na pódiu střídalo jedno eso za druhým, a z vítězů se většině podařilo ustát proslov bez toho, aniž bych usnul. Je pravda, že hlavně zpočátku to všechno letělo tak, jak po divadle létali cirkusáci ze Soleil, především když specialista na rozlepování obálek už cestou ze zákulisí (tedy Tom Hanks) vyhlásil během prvních dvou minut dvě důležité kategorie. Na druhou stranu - i tak přenos trval čtyři hodiny. K dobru budiž tomuto ročníku i samotné výsledky. Ocenění The Artist prý není progresivní cesta, ale akademie tu přeci není proto, aby určovala budoucnost (to je práce režisérů), nýbrž aby hodnotila přítomnost. A vzhledem k umělecky uvadající době, ve kterém žijeme, se mi zatraceně líbí, že téměř všechny hlavní kategorie vyhrál klasický černobílý němý film. Plešouna si navíc odnesly veličiny jako Plummer a Streep, a tak jedinou kontroverzi u mě vyvolávají Mupeti a Děti moje. Vybrat za celý rok jen dvě usmrkané písničky z animáků je výsměch, a scénář Děckám v takové konkurenci? Ale jděte... To jsou však jen dvě malé kaňky, které hravě stírá celkový slavnostní dojem. A celkový dojem naštěstí rozmáznul i ty dvě slepice sedící za mnou, co za celý večer nezavřely zobák. (28.02.2012)

Letošní nominace se nesly v duchu tradice, vzpomínání a určité usedlosti. A stejně tak působil i ceremoniál. Billy Crystal tentokrát příliš neperlil a spokojil se se střídmým a konzervativně laděným uváděním. Vody tak rozvířil především Chris Rock se svou hláškou o černoších a oslech nebo promluva Colina Firtha směrem k Železné lady Meryl Streepové. Vítězové byli právě až na Streepovou nebo střih (palec nahoru pro ocěnění Mužů, kteří nenávidí ženy) celkem očekávatelní, takže v tomhle směru k mnoha překvapením nedošlo. Oproti rozpačitě uváděnému loňskému předávání pokrok, příště ale tu kultivovanou mrtvolnost stranou a pozvěte na pódium člověka s energií a vyhraněnějším smyslem pro humor, jinak se z toho stane přehlídka pro sedmdesátníky. (27.02.2012)

Počtvrté v řadě jsem probděl oscarovou noc, počtvrté v řadě jsem si vychutnal to neopakovatelné kouzlo nedělní noci zasvěcené oslavě filmu. Ta atmosféra, to strhující kouzlo přímého přenosu na HBO mě asi nikdy neomrzí. A nyní k samotnému ceremoniálu. Billy Crystal byl příjemně decentním moderátorem, který na sebe nechtěl za každou cenu strhávat pozornost a tak to má u ceremoniálu být. Jednotliví předávající byli taktéž příjemní a zajímaví, obzvláště Chris Rock zaujal bezvadnou glosou na téma animáky. Potěšila také tradiční vzpomínka na zesnulé umělce a udělení čestného Oscara Jamesovi Earlu Jonesovi. Co se týče výsledků, tak jsem žádné favority neměl, prognózy jsem ignoroval a do ceremoniálu jsem šel tzv. naslepo, takže jsem se skvěle pobavil, občas jsem byl překvapený více, občas méně, a občas jsem byl vyloženě zklamaný (to když Harry Potter vyšel naprázdno). A co se mi vůbec nelíbilo, to byl český komentář, kdy pánové komentátoři divákům vnucovali vlastní názory, nebo dokonce zesměšňovali oceněné umělce (kafrat do řeči oceněného Jeana Dujardina něco o tom, aby se naučil anglicky, to byl opravdu vrchol buranství). A trapná vsuvka, kdy pokojně a v poklidu sleduji po páté hodině ráno televizi a najednou se z televize ozve hlasitý výkřik "zdravíme Světozor", díky kterému mi úplně poskočilo srdce leknutím, byla opravdu tou definitivně poslední kapkou. To by se opravdu nenašli nějací normální komentátoři? Mně by se například líbila dvojice Dana Hábová a Libor Bouček, což jsou mí dva oblíbení televizní překladatelé přímých přenosů, ale toho se asi nedočkám. No nic, to byla jen malá odbočka. Celkově jsem s ceremoniálem spokojen, ale z těch čtyř Oscarů, které jsem dosud viděl, nebyl tento ceremoniál nejkvalitnější, a tak uděluji čtyři hvězdy. (06.03.2012)

Můj první přenos předávání nejcenějšího filmového ocenění. Některé gegy byly vtipné, jiné méně, ale celý večer si myslím byl zvládnut dobře. Jediné, co mi opravdu vadilo byly reklamy. Chápu, že se jedná nejspíš o jeden z nejlukrativnějších reklamních časů roku, ale nějakých 15, nebo kolik jich bylo, to je trochu moc. Kdyby jich raději pár zrušili a těch pár minut věnovali kráťoučkým reportážím o, pro mě, největším trojlístku hvězd, které loni odešly: Peter Falk, Sidney Lumet, Elizabeth Taylor. Co chválím moc, je okamžité vyhlášení výsledků po rozbalení obálky, to u nás není až tak zvykem :D (27.02.2012)

Ačkoliv jsem další den šel do práce, poprvé jsem se dočkal živého přenosu Oskarů. Show to byla nádherná, i když vím, že už byly daleko lepší. Bylo vidět, že nechtějí nic zkazit a tak se snažili být solidní a pořádní. Něco překvapilo, něco nudilo, to, co mě ale opravdu štvalo, byli samotní komentátoři. Ti, rádoby zvaní odborníci, do komentování tahali kupu svých názorů s tím, že by to přáli tomu a tomu, což mě v žádném případě nezajímá a to by také měli respektovat. Nejvíc mě šokovalo, když nedokázali dobře říct jméno Zacha Galifianakise a nebo pletli postavy některých hereček ve filmech. Tak když už nevím, tak ať radši mlčím. Ale když už jsem odborník, tak ať to dělám pořádně. Pánové, Zach skutečně není Zač. Vrcholem pak bylo, když se bůhví jak dlouho bavili o bradavce Jennifer Lopez, která údajně měla být vidět. Koho to kurva zajímá? Nicméně byla radost sledovat celou tu řadu herců civilněji než ve filmech. Je to jiné a člověk si trošku udělá obrázek. Když ale příště budu mít možnost, podívám se na záznam a v originále. Za prvé mi dojem nezkazí komentátoři a za druhé nebudu hodinu a půl čumět na reklamy. To se opravdu nedalo. (27.02.2012)