Insidious 2

AMITYVILLE potkává PSYCHO. Totéž co jednička - řemeslně zdatně natočená hromada klišé, lekaček a Whannelových/Wanových trademarků (panenky) s vydatným rozvíjením mytologie originálu. Patrick Wilson se pěkně mrazivě usmívá a Rose Byrne sice nemá co hrát, ale permanentně vyděšený výraz jí sluší. Z žádné Wanovy duchařiny jsem si zatím na prdel nesedl, ale v rámci žánrové zábavy všechny nadprůměrně pobaví. (06.01.2014)

Insidious: Chapter 2 plynulo nadviaže na jedničku a je to jeden z príbehov, pri ktorom sa oplatí mať vopred napozerané. Hoci má film rovnakú atmosféru a sprvoti sa zdá, že už nebude taký prekvapivý ako prvý, ukáže množstvo nových línií i prepojení. Stále obsahuje veľa nového v tejto sérii a nenudí. Postavy a myšlienka ostávajú podobné s prvým dielom a čiastočne aj systém fungovania, no do série prináša druhá kapitola jednak bohatší príbeh a aj intenzívnejšie hororové situácie. Insidious II paralelne aj mení filmový štýl, zasahuje viac do žánru krimitrileru a vyšetrovania a ponúka občasné odľahčenie, o ktoré sa stará najmä dvojica postáv demonológov. Zopár vtipov či ironických momentov nie je na škodu, lebo hororová atmosféra je skutočne hutná. Režisér Wan pridal na násilí, ale aj scénach ľakania či podprahových momentov. Čo je dobrá vizitka pre druhý diel hororu, lebo rozvíja postavy, sériu, dej, je stále strašidelný a má dobre rozbehnutú pozíciu v bohatom svete, ktorý možno ďalej rozvíjať. Wan mu dáva pútavý vizuál, kombinuje náhodné lakačky a ešte aj celkovo nepríjemný pocit. (26.05.2019)

James Wicked And Nightmarish opět nezklamal. Druhá kapitola o cestovce, která když vyhlásí úpadek zrovna v době vaší „dovolené“, tak jste v rejži uprostřed prdele, se nesnaží jít cestou klasického Haunted House (jako jednička), ale spíše thrilleru špikovaného prvky nadpřirozena, což má na tempo i celkové vyznění velmi pozitivní vliv. Když si přidáte autorovu nezaměnitelnou formu „vetešnického hororu“ s tikotem hodin, bušením srdce, arktickou atmosférou a jemným kořením humoru (dvojice krotitelů záhrobí Specs a Tucker), začne vám být i trochu líto, že nás nyní hodlá strašit plešatým Dieselem.. Nu což, uvidíme, kdo se chopí Chapter 3, aby ukázal, čí přítomnost v přítmí okomentovalo polomrtvé médium Elise slovy: „Oh my God!“ Že by tam stál Václav Klaus? (07.11.2013)

Conjuring zůstává nepřekonán,ale Insidious 2 mu slušně šlape na paty. První hodina velmi intenzivní a strašidelná, druhá naopak spletitá a chaotická,ale Wan své řemeslo zvládá naštěstí s přehledem. Bavil jsem se skvěle, párkrát jsem s sebou slušně trhnul,ale dusivá atmosféra mě tentokrát nechala chladným. Hodně silné čtyři. (12.12.2013)

Po letošní pecce The Conjuring jsem radši zůstával s očekáváním při zemi, tuplovaně jelikož se mělo jednat o "dvojku", no v tomto směru Jamík Wanůj dokazuje, že je momentálně King of the Castle na poli zWaném duchařina a že jeho možnosti nejsou zdaleka vyčerpané. Chapter 2 je totiž zajisté druhou kapitolou, ale v jednom také prequelem a navíc hutnou vycpávkou samotného děje prvního dílu, takže spolu tvoří jeden, teď už zdá se zakončený příběh. Vzhledem k tomuto velmi doporučuju připomenout si první díl, než se pustíte do druhého, protože tohle je všecko, jen ne tupé, zbytečné pokračování alá "to stejné trochu jinak". Bezprostředním navázáním a poctivým rozpracováním předchůdce má Wan našlápnuto k vytvoření možná nejlepší hororové série vůbec. Kostra filmu je velmi podobná jedničce, kdy se v první půli vedle poodkrývání znejišťujících indícií divák dočká místy opravdu až otřesného hauntingu. Tyto scény mě slušně dostaly i v kině, no být sám v noci doma....fuj! Tato část obsahuje i jakousi investigativní pasáž, kdy se Wan pouští dokonce do občasného FF looku, za což má ode mě taky palec nahoru. V druhé půlce dostává už tak dost zmatený divák ránu kalačem do palice v podobě vstupu do paralelního světa, kde se nejenom bloudí, ale také přeskakuje v čase,což si myslím Wanovi občas zaskřípe ve snaze dokonale spojit všechna vlákna vedoucí z (do) prvního dílu. Tuto část hodnotím jako slabší část, opět stejně jako v jedničce. Herecké výkony jednoznačně táhne Wilson, kterého jsem v takové podobě ještě neviděl. Wanova lehkost ve tvorbě šokantních lekaček je (ne)uvěřitelně nekompromisní, samozřejmě si také neodpustil vyšperkování scén méně či více bizarními, strach speedujícími rekvizitami, viz. Dead Silence. Jsem moc zvědavý, jestli má ještě nějaké karty v rukávu na případné stejně kvalitní pokračování v hororovém žánru. Kéž by! Tohle byl bonbónek na pátek 13. Doporučuju! (14.09.2013)