Strážci Galaxie

Problém většiny Marvelovek tkví v tom, že neumí udržet koncept, anebo jsou součástí rozbředlého seriálového vyprávění. Winter Soldier je se svým zlomem v podobě mluvících počítačů a úhybnému manévru k videohernímu finále příklad prvního. Strážci galaxie spolu třeba s Thorem 2 příkladem druhého. Byť je potřeba říct, že na rozdíl od asgardského kladiváře mají výrazně konzistentnější příběh, zajímavější postavy a i záporák má jakous takous motivaci (ne čistě "i am evil, because evil), která je navíc banalizována tím, že je veřejně přiznáno, že je Ronan pouze pohůnek v rukou Thanose. Jenže právě z toho důvodu nemohou Strážci adekvátně fungovat jako samostatný biják a Marvel tak pokračuje ve svém ne-úplně-dokonalém konceptu vyprávět svoje filmy jako seriály, kdy každá fáze představuje jednu seriálovou sezónu s tím, že Strážci, Thor, ale i Iron Man či Kapitán Amerika představují v samostatných částech pouze více či méně podařené a zásadní epizody směřující a předávající informace k "season finale" v podobě The Avengers. Avengeři budou moci vždy vytáhnout z rukávu nejlepší záporáky (Loki, Ultron, Thanos) a budou se moci regulérně odvázat pro potěchu geeků, ale i mainstreamového diváka, kteří i dnes berou samostatné filmy jen jako výplňovku mezi tím velkým ohňostrojem, v němž si dá do papule Hulk s Iron Manem, popřípadě mutantská dvojka s Avengery či Avengers a Šílený Titán se zálibou ve skládání darů pro samotnou Smrt. Přijetí tohohle konceptu Marvel od svého publika očividně vyžaduje a nehodlá na něm nic měnit, což logicky vede k tomu, že pro některé jde o zajímavou skládačku motivů, žánrů a scenáristických háčků, zatímco druzí se v oné seriálovosti pomalu ztrácí, anebo je koncepčně logické využívání stále stejných zápletek (protože se musí etablovat i ujeté látky typu Strážců a v budoucnu například Dr. Strange či Ant-Man) pomalu ale jistě nudí. Strážci přitom nejsou výjimkou, neboť se jedná vesměs o sled obratem se shazujících klišé, která překvapí leda osmiletého caparta s rukami žmoulajícími Čtyřlístek. Avšak v tomto případě funguje ústřední tým, jeho vývoj a vzájemná profilace do adoptivní rodiny a zasazení do již poznaného vesmíru. A to je to, o co Marvelu šlo. Navíc v zábavné podobě, kdy se i finální souboj povedlo pojmout z části originálně, byť pro někoho infantilně. Mise je tudíž splněna. (01.08.2014)

V tomto případě je především nutno hluboce smeknout před Markem Taclíkem. V tak krátkém čase shodit třicet kilo, podstoupit brutální píling, nechat si nastřelit olysalé kouty a ještě se při tom všem martýriu týrat ve fitku, aby se nebál vystrčit pupík, to je prostě úctyhodný výkon. Role Péti Brka mu padla jako ulitá a od Kriminálky Invalidovna udělal skutečně obrovský skok. Bravo! A navíc v historicky první homixové adaptaci, která mě naprosto nadchla. Žádný kapitán Homokokot ani Supergay, žádný Spiderwoman natož Transisthor, a ani jiný bukvičák v dresu Spojených sráčů amerických, co smrtelně vážně sveřepě zachraňuje kde koho, ať už o to stojí nebo ne. Jen panoptikum veskrze sympatických až kůl antihrdinských postaviček v čele s dokonalým mluvícím kloboukem Dejvyho Kroketa a superúžasným Stomodízlem, co se nebojí po hlavě vletět do fantasticky natočené vesmírné taškařice a bez skrupulí si vytřít prdel všemi těmi Ásvendžry a Fegit ligami. Marvel kupodivu tentokráte absolutně nic nezm(a)rvil. Bez mrknutí oka archivuji a uděluji nejvyšší ocenění – Totál anál! (14.11.2014)

Já chápu a někdy i rád vyhledávám poetiku starých brakových scífek. Taky chápu Strážce jako nezbytné rozšíření Avengers, kterým byla naše planeta už dost těsná. Když je ale film dělán s gigantickým rozpočtem za využití nejmodernější technologie a talentu filmařů, není to jen nějaká pocta. Takový film už nastavuje pravidla. A podobně jako u prvních Transformers, jedna má část na ně odmítá přistoupit a tleskat 'čiré zábavě'. Asi už stárnu. (13.04.2019)

Hned začátek byla normální emoční podpásovka, na to jsem teda opravdu připravená nebyla! Jinak skvělé vizuální zpracování města Xandar, vesmířanů, vesmírných lodí, ocenila jsem i rychlé akční scény - úprky či hvězdné bitvy. Všechno mělo spád a já se nenudila ani minutu. (kino poloprázdné, dokonalý filmový zážitek) Rozesmála mě spousta situací a hlášek a v rámci žánru sci-fi komedie dávám plný počet, film si to prostě a jednoduše zaslouží. Je tady ale několik nitek bez konce, Gamora by si to mohla "vyříkat" se svým taťkou, Pítr by si mohl svého taťku zase najít no a Groot ... tak ten by mohl zase co nejdřív povyrůst, když už se naučil dvě nová slova. Takže hurá do nových dobrodružství! (06.09.2014)

Klasický Marvel. Nikoho neurazí, slušně pobaví a technicky opět absolutní špička. Jelikož se ale jedná o studio, jenž Vám přineslo sračky ála Neuvěřitelný Hulk, Thor: Temný Svět, poslední dva Iron Mani či spoustu lehce nadprůměrných komiksáren (osobně za jediný opravdu vynikající film z jejich dílny považuji Captain America: Winter Soldier), tak i Strážci Galaxie mají typické neduhy s tím vším spojené. V první řadě záporák stojí za starou bačkoru, zlámanou grešli, starou beru... zkrátka je na dvě věci. Scénář také není zrovna kdovíjaké posvícení. Příběh působí spíše jak pilot nadějně vyhlížejícího seriálu, než silně si za svým stojící celek. V porovnání kupříkladu se Star Wars, kde člověk hltá každičký záběr a dialog, vyšumí Gunnova blockbusterová prvotina jaksi do prázdna. Ano, minimálně ústřední parta (čti: šílený mýval a empatický strom) je super, humor je povětšinou zvládnut také na jedničku a akce je více než dostačující... Přesto po odchodu ze sálu jsem neměl ani sebemenší pocit, že bych právě viděl něco jedinečného, co by mi vzalo vítr z plachet a já na to musel jít znovu a znovu, dokud mi peněženka nevyhlásí bankrot. Chybí tu nezapomenutelná scéna, kulervoucí moment, masakrální hláška, silný hudební motiv... A ať se snaží tvůrci sebevíc, tak prostě ten hřebík na hlavičku neuhodí a neuhodí. Strážci Galaxie jsou zkrátka „jen” další fajn filmek od Marvelu snažící se tvářit, že toho dává hodně, ale ve skutečnosti se jedná jen o dobře financovanou jistotu, která se opět bojí udělat ten jeden krok do neznáma a buď skončit v propadlišti dějiny nebo konečně stvořit něco opravdu pamětihodného, na co budou současná generace se slzou v oku vzpomínat a co ty nadcházející budou s nadšením objevovat. Tak snad (či zase) příště. (31.07.2014)