Mandalorian

Inu, assasíni jsou v kurzu, pročež Disneyovští řitíři řádu Židáj servírují něco ve stylu „Kterak plechový Džon Dick preferující namísto štěňat pistáciový Jogurt potkal Hvězdné Války.“ Čili základní výtka vůči charakteru hrdiny silně nekompatibilnímu s jeho profesí viz mé zvratky k prvním dvěma dílům Nýjovy assasínující série. V tomhle dortu pejska a kočičky bylo snad všechno – od jedné populární assasíní videohry přes kung fu filmy, špagety westerny, Sedm statečných až po Terminátora (jsem jen čekal, zda IG zahučí do lávy se vztyčeným palcem). A přestože scénáristé pytlačili opravdu velmi pilně a díly jsou tak krátké, že u nich jeden nestačí ani usnout, tak nejpozději od začátku druhé půlky naprosto nedokázali zakrýt, jak moc je to vlastně celé o hovnu, neb postavy, atmosféra, děj = 0, futrování plytkým patosem naopak na úrovni Japonců, deus ex machina maká snad ještě víc než v Epizdodě VIII (naopak patologika některých situací i některé "skvosty" zmíněného kusu (jako např. gravitační bombardování ve stavu beztíže) výrazně přebíjí) a celé dílko si společně s hlavním hrdinou vesele štráduje odnikud nikam, aby prostě v jeden moment zčista jasna zahučelo až po pás do závěrečné parodie na atmosferickou akci. Já sice chápu, že když už největší kurvitelé dobrého vkusu v dějinách kinematografie Žoržovi vysolili za jeho Gaylaxii moc a moc dalekokot takový prachy, tak dolary prostě musí proudit, ale toto byl seriálový ekvivalent ruské matrjošky zakoupené v Celetné. Tedy, přinejlepším... A k mému zděšení to zjevně stačí. (04.01.2020)