Dobrá Voda

Čekala jsem nějakou komunistickou ptákovinu, ale byl to fajn seriál, na který se pěkně kouká. Pan Haničinec exceluje, ostatní herci působí ale trochu rozpačitě. Příběh je sice poměrně zdlouhavě vyprávěný, to je pravda, jenže to co je v něm schované, mě oslovilo. A navíc je dost aktuální pro dnešní dobu, kdy se všichni honí jen za ziskem a na ideály se kašle. (19.07.2014)

Tento seriál jsem viděla už mnohokrát a nic jsem ještě nenapsala. Je to povinná škola pro každého jezdce, chovatele koní a milovníka jezdeckého sportu. Jiří Hubač určitě nejezdil na koni a přesto dokázal vystihnout atmosféru práce se zvířaty, boj s byrokracií a spoustu doprovodných lidských osudů. Herecké obsazení jednotlivých  rolí bylo velmi zdařilé a herecké výkony řady z nich přímo excelentní. Zmíním herce významově menších rolí např. pana Kemra s panem Nedbalem. Řada z účinkujících už není mezi námi, ale cosi cenného tu po nich zůstalo. Ještě nesmím zapomenout na krásné koně. (19.08.2023)

Hanicinec, Kemr, Brzobohaty,Mrkvicka, Nedbal ,rezie Frantisek Filip! Krom toho, jsem z Chrudimi...kousek od Slatinan kde se serial natacel a tamni prostredi znam velice dobre. Nedavno jsem mohl serial videt v Tv a snad s odstupem veku mu prichazim na chut. Zdejsi hodnoceni mi prijde krute.Holt se tocily veci poplatne dobe ale v tomhle serialu to zase tak hrozne nebylo. Takze *** a mam-li hodnotit srdcem ****. (13.07.2010)

Inženýr Haničinec již dvacet let buduje chov stáda koní a stáda lidí. I díky tomu je obklopen mnoha koňmi a řádkou pečlivě vybraných nespolehlivých pracovníků: pospávajícím senilním důchodcem, zakrslým ožralou, vysloužilou gumou, standardním troubou Hanzlíkem a dalšími. I rodinný krb si věru zařídil chytře, dědek je zapšklej škarohlíd s kolotočářským snem, manželka pitomá slepice a synáček rozmazlený budižkničemu, zkrátka životní opora. Ostatně sám inženýr je zoofil s úchylkou na koně a hlavní hřebec svého chovu. Proto se zdráhá uvěřit floutkovství svého syna, ač se z něj vyklube kuchařinka a milovník bičování. To však vycítí hlavní buchta seriálu, zubatá domina Andrlová, a milého synáčka si rázně osedlává. Tedy do doby, než jí zbouchne Lothar fon Dojčland. A jelikož velkochov v těchto ideálních podmínkách veselé upadá, každý den je bojem o budoucnost celé estrády, vrcholící rozhodujícím závodem. Naštěstí je tu nenápadný hrdina Vaculík, jediná nedebilní postava, který, ač dlouho podceňován, všechno zachrání v pravý čas v sedle svého koně a zařídí tak hepyjend. Až se soudruzi podiví... (20.04.2014)

Zvláštní. Když si přečtu hodnocení před sebou, je mi trochu líto nízkéhoa "ratingu" tohoto seriálu, který mám osobně rád (láska ke koním v tom hraje pouze vedlejší roli), snad bych řekl, že ze seriálů tohoto typu, natočených před rokem 1989 skoro nejradši. Proč? Tohle není ani režimní agitka ani její rafinovaně a řemeslně dovedně napsaná obdoba a la Dietl. Hubač byl Pan Dramatik a figury, které (a například i v Sanitce) vytvořil, jsou komplikované, uvěřitelné a také osobité. Soudruhování bych tady nekritizoval, je takové, jako v této době bylo a ona vrstva konfliktu, týkající se prosperity "firmy" (tedy státního statku) kontra "nerentabilní" chov koní by se dneska mohla odehrávat taky a probíhala by plus mínus stejně.....Kromě Hovory, jehož postoje a celý charakter jsou rozporuplné stejně jako u prakticky všech (s vyjímkou Lojzka -Hanzlíka, Michala-Vaculíka a poněkud plošší Ivy Janžurové), mně fascinoval vždycky i Josef Kemr a Miloš Nedbal a musím konstatovat, že kdyby se to odehrávalo dneska, bylo by to prakticky stejné. A ony cesty a křížení těch lidských povah a jejich vztahy by dnešním dramatikům vystačily asi tak na padesátinásobek dílů. Zkuste se na to podívat jinýma očima, zapomeňte na letopočet a všimněte si, že to není ani o vedoucí úloze všemoudré matičky strany a plnění a překračování plánu. Je to o tom nejzákladnějším, o vztazích mezi lidmi, o fanatizmu a zaslepenosti, kariérismu i slepé a nezištné oddanosti, zklamání, pádech a znovuvztávání a pokud to třeba někdo začne brát, rozhodně ho to obohatí. Jenom jakmile v posledních minutách závěrečné části skončí Velká Pardubická, vypněte zvuk, nebo těch pár blábolů s tuším krajským tajemníkem rychle zapomeňte. Ale i takhle to (díky Bohu) bejvávalo, Jiří Hubač byl realista, ten by se k psaní Okrsů na severu, Mužů na radnci nebo nejlepší socilastické Soap Opery nikdy nesnížil.... (22.07.2012)