Anna Karenina
Anna Karenina
Anna Kareninová
Režie:
Bernard RoseScénář:
Bernard RoseKamera:
Daryn OkadaHrají:
Sophie Marceau, Sean Bean, Alfred Molina, Mia Kirshner, James Fox, Fiona Shaw, Danny Huston, Phyllida Law, Anthony Calf, Anna Calder-Marshall (více)Obsahy(1)
Hrdinka, která dokáže všechno obětovat pro svou lásku – to je neustále přitažlivé téma a také důvod, proč se k románu Anna Karenina filmaři stále vracejí. K převedení téměř devíti set stránkového románu o osudu třech urozených rodin na filmové plátno se v minulosti nechali zlákat například režiséři Clarence Brown (v roce 1935), Julien Duvivier (1948) či Alexandr Zarchy (1967). Ke konci 90. let se výpravné historické adaptace chopil anglický scenárista a režisér Bernard Rose a rozhodl se natáčet přímo v petrohradských palácích... Příběh začíná v roce 1880. Uzavřený, avšak laskavý statkář Konstantin Levin se v Moskvě uchází o ruku princezny Kitty Ščerbacké, kterou chce odvést na své panství. Její srdce však získává švihácký carský důstojník, hrabě Vronský. Zklamaný Levin se sice vrací domů, ale zamilovaná Kitty se ze svého vztahu dlouho neraduje. Lehkovážný Vronský se na plese zbláznil do provdané Anny Kareninové, které také není zcela lhostejný. Jejich vztah nutně čeká odsouzení ruskou aristokratickou společností… Režisér svěřil ztvárnění role Anny Kareninové francouzské herečce Sophii Marceauové a lehkovážného, smyslného hraběte Vronského zosobnil Sean Bean. V úloze těžkopádného venkovského šlechtice Levina a vypravěče celého příběhu se představil Alfred Molina, jehož postava je osudem i naturelem velmi blízká samotnému autorovi předlohy, Lvu Nikolajeviči Tolstému. (Česká televize)
(více)Recenze (79)
Já vím, že nemohu srovnávat film s knihou. Jenže okleštěnost Tolstého románu zde přímo bije do očí. Na to, jak komplikovaný je děj a vývoj vztahu Anny s Vronským, zde byl nějak moc příkrý spád a navíc nemalý počet dost podstatných okamžiků naprosto chybělo. Proč se pouštět do adaptace tak vynikajícího díla, když to nakonec nedotáhnu do konce? Pan režisér Rose je vskutku prznitel... ()
Tak tenhle filmek mi dokonale spravil naladu po tom, co jsem videl naprosto nedokonale divadelni predstaveni toho dila v Olomouci. Byl jsem na tom na stredni a i profesori to pokladaly za ztratu casu. Tento filmek se ale povedl po vytvarne strance, herecke obsazeni trefne a opravdu potesi zminka o laznich v Karlovych varech. Me jako milovnika serialu 24 hodin rozhodne potesila ryzi charakterni herecka Mia Kirshner, ktera dokaze zahrat bezchybne cokoliv (viz srovnani jeste s roli v serialu The L word). Take mam slabost pro Seana Beana, ktery hraje vzdy tez same charaktery - Jeji pripad, Equilibrium, Zlate oko ... ()
Čo môžem vyzdvihnúť je casting, takmer každý z hercov mi pripadal ideálny pre danú postavu. Hlavne Sophie Marceau dobre stvárnila Kareninu. A tiež Alfred Molina v úlohe Levina bol dobrý nápad, ktorý ma milo prekvapil. Ale nemohol som si nevšimnúť nepekný spôsob akým tvorcovia nacpali tak rozsiahle dielo do 108 minútového filmu. Pre tých, ktorí nečítali Tolstojovu knihu, pozreli si toto spracovanie a zaujíma ich aj pozadie, je asi podstatné vedieť, že niektoré postavy boli jednoducho vynechané, aj keď mali v príbehu svoje opodstatnenie. Napríklad Levinov druhý brat. Okrem toho asociála, ktorý sa objavil aj vo filme, mal ešte jedného súrodenca, ktorý vystupoval zväčša na začiatku a pred koncom ale nebol zbytočný. A hlavne (a teraz pozor!) keď vo filme Karenina potratila, v knihe sa jej narodilo s Vronským dievčatko. A to malo význam pre dej napríklad taký, že Anna odvtedy celý čas riešila ako jednu zo svojich mnohých vnútorných dilem, či má túto nemanželskú dcéru dostatočne rada a či ju má rada rovnako ako Serjožu (svoje prvé dieťa s Kareninom) a podobne. Dodávalo to jej trápeniu nový rozmer. A vo filme si kľudne potratí, trochu drzosť, nie? Alebo skracovanie scén na absolútne minimum je ďalšia kapitola. Keď na začiatku Karenina podstúpila cestu z Petrohradu do Moskvy aby zachránila svojmu bratovi manželstvo (a táto cesta mala napokon fatálne následky - stretnutie s Vronským), konečne sa stretla s Dolly a začala orodovať za svojho brata a jej manžela, vo filme tomu dali tak dve vety a problem solved. V živote to však tak nefunguje, to je každému jasné, ale v tomto diele tiež nie a nemalo by ani v akejkoľvek adaptácií, inak celá snaha postráda zmysel. ()
Klasikův odkaz a film.¬ Jsou různé názory na to, kterak se zachovati k původnímu psanému dílu, zvláště tak složitému, jakým bývají romány literárních klasiků, převádí-li se na plátno do pohyblivých obrázků a vstupujíc tím jaksi bezprostředně vidově v život činný; od krajnosti té, že román sám je scénářem, jejž nutno dodržeti z úplna za každou cenu, po krajnost tu, že pro nynější pochopení díla je nutno převésti vše, myšlenky i děj, do současné podoby a doby.¬ Pominu teorii tvorby, na niž bez tak nejsem odborníkem, a jakožto myslitel a člověk k tomu říkám: Je jedno v posledku, jakým způsobem se filmový odborník vypořádá s tak složitou stavbou, jakou je klasický román, zde L. N. Tolstého Annou Kareninou; ale výsledkem nesmí býti znehodnocení na způsob závažného rozmělnění, překroucení klasikova odkazu; tím by se stalo, že by svědectví původního tvůrce nebylo předáno, aby mohlo žíti dál v myslích a srdcích lidí jako poslání pro budoucí čas. Jako je málo geniálních klasiků, jimž sudičky daly do vínku ono nevšední — a bolestné — nadání uchopiti svět v celistvosti a umně předati své poznání nám ostatním ve svém díle, tak také je málo těch, kdož by dokázali vdechnouti duši takového díla filmovému plátnu.¬ Je zřejmé, že pan režisér a zároveň scénárista B. Rose si podrobně nastudoval a promyslel psanou předlohu (na amyho obdivuhodný výkon, jenž jej možná stál několik beden bourbonu po případě krabic antidepresiv); pečlivě vybral stěžejní scény a pospojoval je čtenými úryvky románu; přešťastně vybral herce, kteří jako by z oka vypadli Tolstého postavám; co možná věrně vykulisil svět carské Rusi, alespoň co se vyšších kruhů týká; nicméně, zkratkovitost, s níž bylo dílo předvedeno, nestačila ani z daleka na to, aby se probuzený Levin (on je vlastně ústřední postavou románu, ne A. Kareninová), jak byl předvedený v závěru snímku, mohl rovnati skutečnému probuzenému Levinovi v závěru Tolstého díla.¬ Je to škoda, a zároveň to je pochopitelné: u tak složitého díla (výstavbou i myšlenkou), jakým Anna Kareninová L. Tolstého je, je třeba k tomu malému zázraku, — abychom byli uchváceni a ohromeni stejně jako při a po četbě románové předlohy —, nejenom znalosti historického pozadí, ale též prvku genialiaty snesivšího se na tvůrce a ovanuvšího jej jako zákmit křídel andělů.¬ Žel, pan Rose takovou přízeň neobdržel...¬¬¬ Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬ Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬ Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬ Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬ Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬ Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬ Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬ Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬ Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬ Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) () (méně) (více)
Alespoň, že tentokrát neopoměli některé postavy, které se obvykle pomíjejí (Levin obzvlášť, přitom hraje takovou obrovskou protiváhu ke všem těm městským lidičkám). Jinak zpracování nic moc, opět přidáno hodně věcí, jenž v knize zůstaly takříkajíc taktně nevyřčeny. A proč vždy film končí hned po sebevraždě? No, tak už to často bývá zvykem, že filmové zpracování nedosáhne kvalit díla literárního. Pokud se však mám dívat na film jako na naprosto oddělené dílo je docela ucházející ... obzvláště výkony herců rozhodně nejsou zanedbaltelné, jenže jsem fanoušek knihy ... ()
Galerie (27)
Photo © Icon Productions
Zajímavosti (3)
- Annu Kareninu dabovala v slovenskom znení Zuzana Fialová, ktorá túto postavu o viac ako desať rokov neskôr stvárnila na doskách Slovenského národného divadla. (matthew.17)
- Jedná se o první americkou produkci Anny Kareniny, která byla filmována v Rusku, přesněji v St. Petersburgu. (Kritiq)
- Sean Bean byl do role hraběte Counta vybrán režisérem Bernardem Rosem, a to na základě jeho výkonu v roli Richarda Sharpa v britské televizní sérii Sharpe's. Líbilo se mu, že vypadá přirozeně ve vojenské uniformě. (Kritiq)
Reklama