Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Základoškolák Jožka má velkou lásku - koně. Těší se, že bude moci tuto lásku přeměnit v profesi. Nicméně pyká za trestnou činnost svého otce, do vysněného učiliště zaměřeného na chov koní ho nevezmou kvůli špatnému posudku a musí se spokojit s tím, že se bude učit traktoristou. Nicméně pro koně děla nadále maximum, trénuje závodního koně Palisandra, který ještě nikdy nevyhrál. Jeho outsiderový osud je podobný jeho. Jožka však vyhraje všechno co se vyhrát dá i přes různé peripetie - postaví se šikanování v domově mládeže, arogantnímu vychovateli, lidským slabochům, dokáže se vzorně učit i na škole která ho nebaví a sportuje. Získá si i respekt spoluučňů. Ve filmu hrají i skuteční jokejové. Probíhá v něm i porod a smrt koně. Dramaticky vyvedená je scéna, kdy Jožkův otec zachraňuje koně z hořícího náklaďáku. Dojemné jsou scény s poštovními holuby. (XXRadimSXX)

(více)

Recenze (29)

tahit 

všechny recenze uživatele

Možná by se zdálo, že jde o banální až všední příběh, v němž o nic moc nejde, až na tu velkou lásku ke koním. To ovšem neznamená, že by něco zde bylo špatně. Robert Panc postavu Jožky uchopil velmi civilně a s přehledem to zahrál dobře. Po obsahové stránce je fakt působivý, protože z velké části je film situován do prostředí nádherných závodních koní. A když k tomu přidám hudbu Ondřeje Soukupa, vzniknul z toho hodně dobrý film. Koně, když na to dojde, mám taky hodně rád :-) ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Překvapivé, že se tak dobrý scénarista jako byl Jiří Křižan netrefil hercům do huby. Mezi koňáky se nikdy nemluvilo spisovně, ani mezi těmi z Napajedel. Většinou se mezi nimi našlo pár nemluvů a zajímavých týpků. Patetické řeči se moc nevedly. Tady jsou všichni jak podle šablony. Z koňácké hantýrky nepadlo nic. Autentičtěji působil seriál Dobrá voda. Škoda, že se všechny filmy o koních točí podle jednotného scénáře - nějaký kůň, který na to nevypadá, chudá znevýhodněná rodina, vítězství v závodu. Koně pěkné, filmařina bohužel průměrná.                                                                                             Co je na filmu ale zajímavé je právě scénář. Kdo zná film Tichá bolest pochopí. V roce 1987 si nemohl Jiří Křižan dovolit autobiograficky laděný příběh. Ale přesto je tu všechno, jak v Tiché bolesti - malý chlapec co má tátu ve vězení, je perzekuován, místo vojny je tu dětský domov, ze kterého utíká, místo nepříjemného velitele pedantský vychovatel. Aby scénář prošel, musl být samozřejmě kamuflován, ale už o tři roky později mohl zrealizovat necenzurovaný příběh pod taktovkou Martina Hollého. ()

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

Zase jeden z filmů, co jsem měl rád v dětství, a po letech jsem na něj náhodou narazil. Obvykle tyhle filmy pro mě znamenaj dost velký zklamání, ale tohle jsem bez problémů dokoukal. I když zrovna téma dostihů, žokejů a dalších koňomrdů mě nezajímá, tak tohle má něco do sebe. Kluk se chce stát žokejem, ale osud ho zavede na nějaký bizarní učiliště (zřejmě učební obor "vidlák") a depresivní internát s vychovatelem v podání Jiřího Schmitzera. Nějaká ta šikana v tomto prostředí samozřejmě nemůže chybět. No docela to šlo. A nejvíc mě pobavila hláška: "Koně jsou dobrý leda tak do salámu." ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemný a povedený film o jednom chlapci, jeho lásce ke koním a vzhledem k rodinným poměrům komplikované cestě za vysněnou budoucností. Jožka je vesnický chlapec, dostihový talent, ale s otcem v kriminále se nemá šanci dostat na školu, kde by se mohl věnovat koním. Místo toho putuje na učňák k traktorům, nepřátelským starším spolužákům a přísnému, neférovému vychovateli (v přesvědčivém hereckém podání Jiřího Schmitzera). Jožka je však vzdorovitý paličák a nenechá se zlomit nepřízní osudu... Navzdory době vzniku a sociálnímu podtextu se filmu skoro podařilo vyhnout agitačnímu nádechu a vznikl tak zajímavý snímek nejen pro mládež, na jaký se dá v průběhu let podívat i vícekrát. 80% ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Tenhle příběh mám strašně moc ráda. Je velmi citlivě natočen. Při několika scénách jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela. Ten kluk to měl opravdu hodně těžké, když se mu jeho sn téměř rozplynul jako pára nad hrncem a on musel pořádně zabojovat. Abiciózní učitel v podání Jiřího Schmitzera mě neskutečně štval. Při těch jeho slovech o psychologii se mi otvírala kudla v kapse. Jako psychologa nebo případně psychiatra si ho nedokážu vůbec představit. Soukupova hudba byla nádherná. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (2)

Reklama

Reklama