Texaský masakr motorovou pilou

Michael Bay se úspěšně vrhnul na dráhu producenta a já z jeho řezničiny málem vrhnul:-) Jeho vliv na výsledný tvar Masakru je patrný takřka v každém záběru, když nechybí typicky bayovské dlouhé nájezdy kamery, počítačem vygenerované, absurdně brutální průlety (hlavou), a to bez jediného náznaku slovního humoru. Režisér Nispell vypadá při zběžném ohlédnutí terénu jako slušný řemeslník, jenž sice neumí zdrtit nedýchatelnou atmosférou, ale aspoň dokáže cákance krve dostatečně stylově převést na celuloid. A má tu výhodu, že Texaský masakr straší sám od sebe děsivě skutečným tématem. Žádná hororová bomba, kvůli které byste nemohli v noci usnout - jen poctivá vyvražďovačka moderního střihu s několika nechutně zprzněnými teenagery, která u své náctileté divácké skupiny bezpochyby zaboduje. Víc než efektně naporcovaná lidská torza, které doprovází motorová pilka a jekot sexy buchtičky v promočeném triku, není k úspěchu na poli tohohle žánru zapotřebí. (26.02.2004)

Tak tenhle horor mě opravdu sejmul. Něco tak brutálního už jsem hodně dlouho neviděla a celou dobu jsem byla opravdově napjatá. Ten film je hnusný v každém svém filmovém políčku, ale funguje bezvadně už jen díky té stylové atmosféře plné hnusu. Jedno vím jistě - už nikdy ho nechci vidět. Ještě teď mi z něj běhá mráz po zádech. (04.12.2003)

Bezútěšnost prostředí zapadákova, kde člověk zastaví snad pouze pokud se mu porouchá auto, jsem cítil mnohem intenzivněji při sledování originálu, nicméně jistou dávku atmosféry Nispelův snímek má. Zdařilý je casting, představitelé místních buranských a primitivních obyvatel jsou opravdu nechutní a svojí vizáží a chováním dodávají snímku na působivosti. Ale zatímco při sledování Hooperova originálu jsem prožíval hrůzu, zděšení a znechucení z Leatherfaceovy rodiny, z toho panoptika úchylných kreatur, u Nispelova filmu se podobně intenzivní pocity nedostavily. Některé scény vypadaly sice efektně, ale působily dost nelogicky a závěrečná honička si neodpustila stokrát omletá klišé. Leatherface v Hooperově filmu byl pro mně uvěřitelnou postavou, podivín se značně zvrhlým koníčkem, ten Nispelův se oháněl motorovkou až příliš, takže jeho chování působilo nepřirozeně a mimo realitu. Asi proto jsem se nebál, hlubší prožitek se nedostavil a Nispelův snímek se tak v mých očích stal pouze jednou z mnoha teenagerovských vyvražďovaček. (17.07.2004)

Nesporně napínavé, přesto místy zbytečně hnusné a zvrácené. Fakt, že je film provázán se skutečností, mu dodává příjemnou pachuť, celé se to ale rozpadne jako domeček z karet, když se začnete moc ptát, jak tohle či tamto hrdinka dokázala a především proč to dělala. Kamera zalouží pochvalu, maskér Leatherface si mohl dát záležet o krapet víc - i když na druhou stranu chápu, že ať se bude snažit sebevíc, v dnešní době málokoho vystraší chlápek s podivnými pohyby ve škrabošce. Zvlášť když tu máme sedmkrát Michaela a devětkrát Jasona. A tou pilou se taky mohlo máchat trochu míň. Je fakt legrační, když si postava může otevřít dveře vzetím za kliku, ale ona stráví vteřiny jejich prořezáváním. Celkově o stupeň lepší než Wrong Turn a jen o malý chlup lepší než Cabin Fever. (29.12.2003)

Čisto povrchná, samoúčelná zábava. Režisér Marcus Nispel je videoklipár, schopný efektne nasnímať veci nulovej výpovednej hodnoty. Kamera a jej farebné filtre pripomínajú Davida Finchera a spolu s temnou hudbou prispievajú k husto-ponurému vyzneniu. No nulové gradovanie deja, nefungujúce lakačky a absencia tajuplnosti pripomínajú skôr pásový produkt lacného talianskeho brakmejkera zo sedemdesiatych rokov (napr. Joe D'Amato). Navyše, film je mimoriadne hnusný. Sedem ma takisto svojím spôsobom zhnusilo, no zároveň nadchlo úžasne prekombinovaným a vypointovaným scenárom a hlbokou myšlienkou. Tento Texaský masaker motorovu pílou ma zhnusil a odkopol ako jednu z jeho obetí. (16.01.2004)