Reklama

Reklama

Francouzská revoluce

(TV film)
  • Francie La Révolution française (více)
Francie / Itálie / Západní Německo / Kanada / Velká Británie, 1989, 335 min (Alternativní 360 min, Televizní verze: 4x90 min)

Hrají:

Klaus Maria Brandauer, Jane Seymour, François Cluzet, Jean-François Balmer, Andrzej Seweryn, Marianne Basler, Raymond Gerôme, Peter Ustinov (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)

(více)

Recenze (88)

curunir 

všechny recenze uživatele

,,SIR, PARÍŽANIA DOBYLI BASTILU!" ,,ALE PREČO? JE TO SNÁĎ VZBURA?" ,,NIE, REVOLÚCIA." __ Myslím, že nebudem ďaleko od pravdy ak poviem, že sa jedná o doteraz najkomplexnejšie filmové spracovanie azda najslávnejšej z revolúcií. K historickej presnosti sa vyjadriť neviem (ktovie ako veľmi majú túto tému prelúskanú tí, ktorí tak tvrdia), myslím si však, že dejiny tu určite nie sú nijako závratne poprekrúcané, navyše ak sa jedná o výročný film tvorcovia sa nemohli snažiť prehnane ,,šokovať". Bežného diváka tak má táto séria rozhodne čím obohatiť. Vrtochy toto dielo určite má, predovšetkým pokiaľ sa jedná o stránku scenára, ktorý do hĺbky príliš nejde (to sa však dá pochopiť) a podobne sú na tom aj postavy, mnohé bez výraznejšieho charakteru. Nerozumným mi prišiel často krát aj strih, usekávajúci mnoho zásadných scén, čo by sa dalo prisúdiť neschopnosti režiséra. Klady tu zase tkvejú predovšetkým v precíznej výtvarnej stránke do pompéznosti podporenej skvelou hudbou oscarového veterána Delereua. Tieto dva aspekty potom posúvajú celé dielo ďalej, než len za jeho televízne hranice. Nedá mi ešte nespomenúť hviezdne obsadenie, ktoré som zo začiatku porovnával s vlastne námetovo rovnakým Dantonom od Wajdu. Práve Brandauer mi v úlohe Dantona najprv veľmi nesedel, postupne však naozaj prekonal Depardieua. Veľmi zaujímavo je vykreslený aj Robespierre, možno najprepracovanejšia zo všetkým postáv, ktovie prečo opäť hraná poľským hercom a nutné poznamenať, že opäť veľmi dobre. Získal si ma však aj Ludovít XVI. (Jean-François Balmer ) a čerešničkou na legendárny Christopher Lee ako jeho kat (dúfam, že veľmi nespoilerujem). Záverom by som ešte citoval jeho výrok, ktorý tu veľmi trefne citoval buržoáziu: ,,ČO JE TO TRETÍ STAV?" ,,NIČ." ,,A ČO TEN STAV CHCE?" ,,ÚPLNE VŠETKO." ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Tato k dvousetletému výročí revoluce natočená minisérie je krásným shrnutím nejpodstatnějšího dění ve vzrušené Francii mezi lety 1788-1794. Na IMDb jsem se v jednom komentáři dočetl, že prý hlavní postavy Robespierra a Dantona jsou zde z komplexních historických figur ztěstnány do postav dokonalého hrdiny a zavilého padoucha. Což je totální nesmysl a pravý opak je pravdou. Jsou-li některé vedlejší postavy a děje podrobeny (nutnému!) zjednodušení, dovolím si tvrdit, že tak tomu není právě u Dantona (v podání jako vždy geniálního Brandauera), který je zde vykreslen coby zkorumpovaný sebestředný konjunkturalista, ale také strhující řečník a člověk, jenž si dokáže zachovat zdravý rozum, když kolem zuří šílenství. Robespierre (hraný charismatickým Polákem Sewerynem) pak je vykreslen stejně nejednoznačně: Neúplatný idealista a brilantní politik, který však stále více ztrácí kontakt s realitou a upadá do zajetí bezbřehého fanatismu, v němž neváhá poslat pod gilotinu nejlepší přátele. Souboj mezi těmito a dalšími skvěle napsanými postavy rozhodně stojí za vidění! A těch krásných scén! Třeba ta trpce ironická, v níž Ludvík XVI. doktoru Guillotainovi poradí, kterak zdokonalit jeho nový humánní popravovací přístroj... ()

Reklama

gjjm 

všechny recenze uživatele

Po prvním dílu: monumentální výprava, skvělí herci v pedantické rekonstrukci událostí Velké francouzské (buržoazní) revoluce z pohledu novináře Camilla Desmoulinse, jednoho z hlavních představitelů kordilérského klubu. Film má jednu nevýhodu, totiž že je mrtvý - je to prostě oživlé museum. Napovídá tomu i pedantický scénář, snaha nacpat do dialogů maximum historických informací a tak je znepřehlednit a znepřirozenit. Kdyby nebyla sama francouzská revoluce tak zajímavá, asi bych musel hodnocení ještě snížit právě kvůli nefilmovosti díla. ()

Anthony 

všechny recenze uživatele

Skvělé herecké obsazení je jen šlehačkou na dortu: jde o velmi pečlivě natočený seriál, který je opravdu dost historický věrný. V TV šly dvě verze - v jedné jsou chvílemi explicitní záběry násilí (zabíjení vězňů při bouřích v roce 1792 tak, že je jim s rozeběhem rozmlácena hlava o zeď apod.), na NOVĚ se pak vysílala prostříhaná verze (dramaturgové asi dospěli k tomu, že takové ošklivé věci se tehdy neděly a tak vyvrátili historický omyl tvůrců). Jo a navíc výborná hudba Georgese Delerueho. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Minisérie má čtyři díly, první dva nesou podtitul Léta naděje, druhé dva Léta zběsilosti. Výstižné. Při sledování scény, kdy se na svatbě Camila Desmoulinse a Lucill Duplesisové sejdou jejich přátelé (Brisot, Danton, Robespierre) a společně se veselí, člověku přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, že už pár měsíců nato se začali vzájemně posílat pod gilotinu. Mimochodem - vypnout více než šestihodinový seriál po dvaceti minutách a stěžovat si, že mu údajně chybí to či ono (ač ve skutečnosti nic z toho nepostrádá) je poněkud... ukvapené. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (6)

  • Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)
  • Když si Ludvík XVI. (Jean-François Balmer) do svého deníku zapíše takřka legendární poznámku, že 14. července se dle něj nic významného nestalo (Ludvík tím myslel svůj neúspěch při lovu, přitom 14. července byla dobyta Bastila, čímž byla započata revoluce), můžeme si všimnout, že celý jeho deník je psaný anglicky. (Nick321)
  • Film byl natočen k 200. výročí Velké francouzské revoluce a byl v podstatě státní zakázkou. Projekt podpořila i francouzská ministerstva kultury a obrany. Na vzniku se podílelo celkem šest společností z Francie, USA a Itálie. (argenson)

Reklama

Reklama