Open Water
Otvorené more
Obsahy(1)
Daniel Kintner a jeho přítelkyně Susan Watkinsová si konečně našli pár dní volna, aby odjeli na dovolenou. Zejména Susan byla v poslední době hodně vytížená a ještě těsně před odjezdem řeší problémy s filmovým štábem …Když Susan s Danielem dorazí na exotický ostrov, začnou si chvil volna užívat plnými doušky. Procházejí se po tržišti a těší se, že se druhý den budou potápět. Ráno je nádherné počasí a Davis, instruktor, dává rekreantům, účastníkům potápěčského kurzu, poslední pokyny. Daniel se Susan se pak plně věnují pozorování podmořského světa. Když se konečně vynoří nad hladinu, přesně v určený čas, zjistí ale, že jejich loď už není nablízku. Na obzoru sice zahlédnou dvě plavidla, žádné ale nereaguje na jejich mávání a volání a Daniel nedoporučuje, aby se k nim pokusili doplavat, aby příliš nemrhali silami. Výstroj, zejména láhve naplněné kyslíkem, je udržují nad vodou a oba mladí lidé začínají prožívat hrozivé hodiny uprostřed vodní hladiny, zcela bez pomoci a odkázáni jen jeden na druhého. Susan má žaludeční potíže a tak jí Daniel radí, aby se na chvilku natáhla na vodu a zdřímla si. Když se dívka probudí, nikde Daniela nevidí. Málem se jí zmocní panika, ale nakonec se oba opět setkají: když usnuli, rozdělily je vodní proudy, které jsou v těchto místech, jak se zdá, velmi silné. Po chvíli oba požahají medúzy a Susan kousne do lýtka nějaká ryba. Horší ale je, že kolem neustále plavou žraloci. Zatím se sice agresivně nechovají, ale jejich přítomnost je více než hrozivá. Tak pomalu plynou hodiny a přichází noc... (TV Prima)
(více)Recenze (201)
Napětí v Otevřeném moři je téma těžce diskutabilní (ano, kromě oné noční sekvence) a když od něj odhlédnu, už toho ve zbytku moc k nalezení není. Povinná dávka povinných dialogů, v úvodu zcela zbytečně nasazená nahota (opravdu to divákovi pomůže lépe se s hrdinkou sblížit?) a ošklivě toporný ženský herecký výkon, jehož bezradnost perfektně zvýrazňuje jeden z posledních záběrů (detail na obličej). Naproti tomu digitál je stále mocný nástroj a jeho použití dokáže leccos povytáhnout o řád dva výš, ale to je upřímně také jediný dobrý nápad (šlo by to bez něj vůbec?), který se nedá Kentisově mizernému experimentu napsat na sekeru. A to je opravdu trochu málo na celovečerák za těžce vydřených 150Kč. ()
Začíná to jako porno bez sexu říznuté cestopisným dokumentem a končí jako neradostný výluh z Čelistí a Záhady Blair witch. Nedá se říct, že by Otevřené moře bylo vyloženě špatným filmem. Dá se říct, že je Otevřené moře vůbec filmem? Tvůrci skutečně šetřili kde se dalo. Na hercích, na stopáži (natahované zcela nepochopitelnými a zcela zbytečnými „suchozemskými“ scénami a scenériemi), na žralocích (použili živé :)), na překvapivých zvratech (od „vynoření“ jenom očekáváte odpověď na otázku: Kdo přežije?). Oba představitelé se sice chovají přibližně tak, jak by se dva lidé osamoceni uprostřed oceánu chovali, ale vypouštějí přitom z úst tak nešikovně vykonstruované věty, že by je ani Laurence Olivier nezahrál do sítě. Ale jelikož jsem zatím sám nestvořil zábavnější "home video", nebudu přehnaně kritický. 65% Zajímavé komentáře: kinej, k212, jakbrez ()
Nevím jak bylo dvěma novomanželům, kteří si jako svatební cestu vybrali dovolenou spojenou s potápěním a posádka lodi si na ně vzpomněla až za 2 dny. Nevím jak bylo těmto dvěma lidem, podle jejichž příběhu se rozhodl režisér Chris Kentis natočit tento film. Neskutečně slibný námět však Kentis nechutně zatnul svoji beznápaditou a bezduchou režií a ještě hůře použitým střihem. Stopáž 79 minut uběhne sice jako voda, ale náplň filmu je značně rozporuplná. Po patnácti minutách se vleze do vody a drama začíná. Hrdinové jsou podrobeni opravdové zkoučce. Divák s nimi opravdu soucítí a čeká jak se jejich situace posune dál. Pak přijde hrubý střih a sledujeme dvojici jak si nadává, obviňuje se ze všeho možného a pak zase střih a je klid. Říkají si jak se milují a že to všechno dobře dopadne. Po skončení jsem byl téměř vzteky bez sebe, když jsem si uvědomil, jaký potenciál v rukou Chris Kentis držel. Kdyby alespoň trochu rozvinul psychologii obou lidí tím, že by do hádky a z ní šli přes malé náznaky, tak by se taky mohlo stát, že film by získal opravdový filmový rozměr. Takhle působí jako nesympatický sestříhaný dokument. Digitální kamera (která navíc střídá asi tak čtyři úhly pohledu) filmu taky dvakrát neprospěla. Je to dnes sice moderní, ale snaha o syrovější obraz ne vždy vyjde podle plánu. Kentisovi se to nepodařilo ani za nic. Když to tak vezmu, tak Otevřené moře mohlo být kultem, protože od Čelistí (které jsou proti tomuto velkolepou podívanou) se už žádný podobný film neobjevil. Ale na druhou stranu se musí uznat, že Kentisův záměr byl opravdu úctyhodný a jeho verva s jakou film natáčel velká. Bohužel mě zajímá výsledný produkt, který se zdá jako špatný vtip podobně jako záběr na kuchaného žraloka běžícího pod závěrečnými titulky. ()
Dokumentaristicky autentický celovečerák, ktorého ústredná herecká dvojica nie je nijako sympatická a scenár nám ju ani nedovolí bližšie spoznať. A to sa kamera točí 50 minút iba okolo nej, ako sa na hladine oceánu háda alebo naopak utešuje vyznaním lásky. Pocit stiesnenosti a izolácie tu funguje, ale vďaka málo dramatickým zvratom film plynie strašne pomaly a pôsobí prázdnym dojmom. A celkom ho zabíja záver, načisto popierajúci autenticitu, na ktorej vystaval všetku svoju pôsobivosť! ()
Na rozdíl od většiny jsem já zklamán nebyl. Nepovažuji tento film za žádný filmařský skvost, vlastně není výjimečný ničím, kromě jediného atributu, a tím je námět. Zcela jistě se dalo s takto slibným příběhem vyhrát víc, než jak to udělal Kentis, ale je to skutečně nutné? Jak byste chtěli dvoudenní drama shrnout necelé do hodiny a půl, abyste stihli popsat narůstající paniku hlavních aktérů a aspoň částečně ji konfrontovat s prostřihy na pobřežní idylku? Filmu dává velký náboj fakt, že se skutečně někomu stal (samozřejmě že ne doslova takto) a já myslím, že tvůrci se námětu zhostili slušně a přetvořili jen na koukatelný snímek s mírnými chybičkami, které ale vyvažuje právě ta tragická autentičnost boje dvou ztracených duší někde uprostřed oceánu. Nicméně každý má právo na svůj názor a pokud jste na tomto filmu chtěli hledat negativa, tak jste je jistě našli. Já je nehledal a i proto jsem spokojen. ()
Reklama