Paprika
Paprika
Režie:
Satoši KonKamera:
Mičija KatóHudba:
Susumu HirasawaHrají:
Megumi Hajašibara, Akio Ócuka, Hidejuki Tanaka, Kóiči Jamadera, Micuo Iwata, Satoši Kon, Jasutaka Cucui, Daisuke Sakaguči, Rikako Aikawa, Anri Kacu (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Vstupte do říše fantazie a představ, kde se realita a sny střetávají kaleidoskopickém světě čiré obrazové dokonalosti. Magický příběh se soustřeďuje na převratný přístroj, který vědcům umožňuje vstupovat do lidských snů. Když je přístroj ukraden, neohrožený detektiv a skvělá terapeutka spojují své síly, aby věc získali zpět – dřív než padne do rukou “snových teroristů.” Poutavý animovaný thriller natočil uznávaný režisér Satoshi Kon. (Bontonfilm)
(více)Recenze (230)
Dokonalé dílo. Po celou dobu sledování jsem byl unešen a ztracen ve světe fantazie, někdy strašidelném, jindy povznášejícím, ale pořád strhujícím s úžasnou hudbou. ()
Něco mi trochu vadilo... Asi mi přišel rušivý ten toporný podtext "natočíme ještě větší bombu než Ghost in the Shell".... nebo já nevím :) Ale snová melodie je výtečně hypnotická. ()
Paprika má v podstatě docela ohraný příběh - je vynalezen přístroj, který by mohl představovat revoluci ve vědeckém poznání, jenže je následně ukraden člověkem, který s ním nemá příliš mírumilovné plány. To vše už zde bylo mnohokráte, přičemž ani totožnost pachatele a jeho motivace nejsou příliš překvapivé, ovšem u Papriky se uplatňují dvě skutečnosti, které ji společně činí výjimečnou. Jednak onen přístroj slouží ke vstupování do cizích snů a ani nemusíte hrát Psychonauts, abyste si dokázali představit, jaký potenciál mají sny, ty leckdy bizarní pokrouceniny skutečnosti, ve správných rukou. A jednak na režisérskou stoličku usedl Satoši Kon, jenž v Perfect Blue a Sennen džojú ukázal, že je mistrem prolínání (ne)realit a (ne)realit a jeho ruce by pro práci se sny měly být více než pravé. Paprikou to dokázal. Vizuálně je naprosto úchvatná a nejde jen o technickou stránku a styl (který se mi velice zamlouvá), ale především o fantastické výjevy, jež zobrazuje - bizarní průvod, skoky do obrazu, scéna, kdy Paprika vyletí v podobě víly ze systému tunelů a uvidí... etc., etc. Nádhera! „Sliby“ z traileru byly do mrtě splněny. Totéž platí i o hudbě, která je dosti netradiční, což oceňuji, a především opravdu dobrá. Po druhém zhlédnutí považuji Papriku (aneb Cestu do fantazie Satošiho Kona) za jeden z nejlepších filmů vůbec. Sugoi! 10/10 ()
Zajímavý a vizuálně velmi atraktivní snímek mezi realitou a snem...jen škoda, že hlavní culprit je jasný hned po svém prvním proslovu :) ()
Fantazia japoncov nepozna hranic. A tento kusok je toho hadam najlepsim prikladom. Verim ze tento film, bude pre niektorych divakov nestravitelny. Prepracovane charaktery, epicky pribeh, dojimave pribehy....to su veci, ktore ma vacsinou na anime dostanu. Pri paprike je to vsetko potlacene do uzadia bezuzdnymi fantasmagorickymi snovymi viziami, ktore su vskutku neobvyklym a posobivym adiovizualnym zazitkom, bohuzial, ziadny vyraznejsie stopy, ci emocie to vo mne nezanechalo. Chybala mi hlavne opora v podobe kvalitnych charakterov s ktorymi by sa dalo sympatizovat (Satoshiho Tokyo godfathers v tom naopak naozaj vinikal) Nechcem tym tvrdit, ze film je len prazdna nafuknuta bublina. To nie. Dockate vyrovnavania sa so zivotnymi traumami, ci potlacovanymi citmi....stale sa vsak nedokazem zbavit pocitu, ze tentokrat forma velkym predstihom zvitazila nad obsahom. Nechcem vsak nikoho odradit. Z okolnych komentarov a hodnoteni je jasne, ze mnoho ludi si tento zaujimavy kusok skvelo vychutnalo. No pre mna je to takym malym osobnym sklamanim. Druhe zhliadnutie mozno moj pohlad pozmeni. Zatial (7/10) ()
Nauka o snech trochu jinak... V Konově ryze surrealistickém vidění světa se sen-iluze nemění v realitu a realita v sen-iluzi (tedy programově nepřepíná mezi jednotlivými světy), ale realitu nahlíží jako pojem rovnocenně iluzivní/iracionální k definici snu-iluze, který je ve své podstatě... tvrdě realistický. Obě sféry jsou proto nerozlučitelné (tudíž i nerozlišitelné) a jediným vodítkem k jejich exaktnímu vydělení po "západním způsobu" je barva. Jenže vtip je v tom, že i ta se (podobně jako hudba) v průběhu děje ukáže jako navýsost nespolehlivý faktor. Jo, je v tom něco z P. K. Dicka, ale především hravá a nekontrolovatelně imaginativní škola principů dualismu očima a rozumem ostrovního lidu japonského (a potažmo i "celé" asijské populace). Výsledkem je manifest "ambivalentní Jednoty" pro kolbiště ruční animace, který zručně zacloní i jisté tendenční prvky a přehlcenost. A aby toho nebylo málo, zašla Paprika ještě dále (než by se odvážil průměrný psychoanalytik), neboť nadužíváním motivu "filmové iluze" se dá interpretovat i jako zamyšlení nad povahou samotné filmové tvorby - což je poslední věc, kterou bych od ní očekával! Takže, ať už ve mne barevný DVD cover či zeleninou zavánějící název vyvolával před zhlédnutím jakkoli nelichotivé a infantilní konotace, nyní je vše odpuštěno. // Dodatek: Na coveru to sice není nikde uvedeno, ale Paprika u nás vyšla i s bonusovým diskem! ;) 4,5* ()
Co je Paprika? Jak lze definovat film, který staví na něčem tak prokazatelně nedefinovatelném, jako jsou lidské sny? Příběhy, které se nezávazně na našich nejhlubších touhách, a přeci ve souvztažnosti s naším mozkem a jeho skrytými přáními odvíjejí přímo před našima zavřenýma očima... Naše nejhorší noční můry, nejkrásnější dobrodružné sny, sny o pádech z nesmírné výšky do nekonečna, napínavé černobílé sny, vlhké sny... to všechno a ještě mnohem více je náplní tohoto krásného, tak trochu napůl-lynchovského filmu. Já osobně mám na podobné filmy osvědčený recept, který dodržuji vždy, než se u nich uvelebím v sedačce: jde o to, nechat svou mysl volně proplouvat jednotlivými záběry, nechat se unášet těmi neuvěřitelnými, lákavými kaskádami barev a nenechat se dlouho pobízet příběhem o plné vtáhnutí do děje. Těchto filmů - když se do nich člověk ponoří - nemůže litovat. O tom to celé je. V případě snímku Satoshiho Kona jsem na jeho iluzorní hru přistoupil velice rád. Věděl jsem, že i když budu několikrát lapat po dechu a budu dezorientovaný, rozhodně se neutopím, naopak zažiji něco nového: adrenalin při sledování animovaného snímku. Je to psycho, je to horor, je to smyslné drama, je to nádherný kus umění... Ale opravdu? Co je vlastně Paprika? Tenhle film je sen. P.S. Ústřední skladba je prostě dokonalá. ()
Satosi Kon bol velky macher. Nabombovane tolkymi uzasnymi napadmi, ze by vystacili na desat normalnych celovecerakov. Medzi tou fascinujucou snovou kreativitou vsak neostava priestor na skutocne strhujuci pribeh. A o ten by malo ist v prvom rade. 8/10 ()
Atmosféra vládne všem, ona jim všem káže, ona všechny přivede, do snu všechny sváže... Jakoby film vědomě obětoval propracovanější scénář za honbou po co nejsnovější atmosféru, přeci jen je škoda, že nebyl děj trochen propletenější a takhle místy působí trošku jako animovaná zombie zběhlá z nějakého toho desetiletí předchozího - a to je zcela gutte a osvěžující i díky skvostnému ohudebnění. Dialogy některých zesnovaných osob jsou naprosto skvostné a nevymyslel by je ani undergrandový básník po požití neznámé květiny dodané indiánským šamanem z nitra amazonského pralesa v kombinaci s vypitím půl litru šamponu proti lupům podporujícím lesklou srst. ()
Satoshi Kon konečně přivedl svůj osobitý styl k dokonalosti. Přechody mezi realitou a sny působí v Paprice nejpřirozeněji ze všech jeho filmů, příběh je opravdu vypilovaný a podařilo se mu zvládnout dokonce i obvykle nejslabší složku jeho tvorby - animaci postav. Na těch sice pořád poznáte, že pochází právě z pod jeho štětce, ale už to nejsou ty ošklivé obludky z Perfect Blue nebo Tokijských kmotrů a široká paleta barev dělá z Papriky opravdu hodně koukatelnou záležitost. Samotnému příběhu by sice šlo vytknout, že v některých pasážích docela ztrácí dech a i hlavní zapletka by mohla být trochu výraznější, jakmile ovšem ve vzduchu "zabliká" ústřední hudební motiv a Paprika začně přeskakovat mezi sny a realitou, nic víc už neřešíte a jenom se necháváte unášet touhletou prvotřídní snovou podívanou. ()
Zajímavý námět, který je bravurně zpracován. V klasicé animaci japonci naprosto dominují, protože jejich animáky jsou na té nejvyšší úrovni jak po stránce umělecké, tak po stránce technické. Škoda jen, že nemá Paprika poutavější příběh a zajímavější závěr, protože film sice výborně funguje, ohromuje imaginací svých tvůrců, ale nikdy vás opravdu nevtáhne, tak jako jiné anime. ()
Opravdu velmi fantazialni vyprávění ve skvěle jap.animaci.. ()
Fanoušci anime a zároveň fandové Počátku Christophera Nolana mají jeden potencionální výrazný filmový rest- Papriku. Poslední animák režiséra Satoši Kona je naprosto šíleně překombinovaná vizuální pastva pro oči, který je plný naprosto bravurních nápadů, které díkybohu zároveň drží při sobě a přinášejí jednoho z nejvýraznějších zástupců anime posledních let. Ne nadarmo se Paprika nazývá předobrazem Počátku, už jen kvůli zápletce spočívající ve světě ve snech. Podobně jako Počátek je Paprika mind-fucková šílenost k jejíž pochycení veškerých prvků je zapotřebí velká dávka soustředěnosti. Satoši Kon dle předlohy spisovatele Jasutaky Cucuia vytvořil do detailu propracovaný film, který plně využívá svého potenciálu a zároveň je velmi chytrý a sedne spíše starším divákům. V první půlce možná Paprice přece jen chybí ten pořádný rozjezd, jakmile na něj ale dojde tak dojde na totální vizuální šílenosti, které jsou ale šílené v tom nejlepším slova smyslu. Paprika má vizuální dravost, bravurní atmosféru a především skutečně drží dohromady. Jedná se o typ filmu, který sice není dokonalý, přesto ale obsahuje spoustu důvodu kvůli kterým by si ho měl divák pamatovat. Po stránce animace je naprosto dokonalý, zároveň má v sobě ale mnohem více než vrcholné animované kvality. I hudba Susuma Hirasawi ve finále dodává závěrečnému zážitku hodně a především je Paprika ten typ filmu, který je postupně dokonalejší a dokonalejší. Čert tam skutečně vem první tempově slabší půlku, protože druhá půlka je výrazně lepší a především vše dospěje k bravurnímu finále, která oficiálně z Papriky dělá bravurně napsaný animák, který je strhující v mnoha ohledech. Paprika není dokonalá, nicméně je ale nejen zajímavá ale i velmi povedená a naláká k tomu dohnat si zbytek tvorby Satošiho Kona, protože se proslýchá, že Paprika je vlastně myšlenkovým a animační kombinací všech tří předchozích Konových filmů- Perfect Blue, Herečka tisíciletí a Tokijští kmotři. Krom tempa bych ve finále snad vyčetl i jisté pochybně přehnané nápady a možná občasné opakování již dosud viděného, přesto jde ale o strhující zážitek, který stojí za to vidět..... ()
Oproti Millenium Actress a Tokyo Godfathers, kde dominovala melodramatická rovina, Paprika staví na fantastickém prolínání reality a snu (a filmu). "Sny neznají hranic." ()
Teda, tak to bola paráda. Ako vraví nápis na obale, "duša japonského anime". Se vším všudy. Veľmi originálne, svižné, zábavné, napínavé, záhadné s úžasným obrazom hýriacim farbami a fantastickými výjavmi. Prelínanie sna a reality, zaujímavý príbeh, rôznorodé postavy a skvelý nápad dotiahnutý do konca. Taký japonský Počiatok - malé geniálne dielko, ktoré môžem jedine odporúčať. 90% Pozn.: Zvýšené o hviezdičku po prehodnotení. Nastal čas pre opakovanú projekciu. ()
Kde čmuchali bratři (dobře, tak teď už jenom sourozenci, když se Larry nechal předělat na ženu) Wachowští po nápadech při vytváření Matrixu, bylo po zhlédnutí vynikajícího Ghost in the Shell už všem jasné. Ale že by i Nolan loupnul okem při psaní Inception po nějakém japonském anime? Dosti možno. A dosti možno to mohla být právě Paprika, která má v prvé řadě precizně vybroušený soundtrack, jenž je kapitolou sám o sobě, dále vrstevnatý detektivní příběh, v němž jsem se nejdříve trochu ztrácel, ale tak po první čtvrthodině mi všecko cvaklo do sebe a užíval si snímek na plné obrátky, a spád, jenž vám nedá... spát. Ach jo, kéž bych měl ve snech také Papriku! *fňuk* ()
Po chvíli zaváhání dávám plnou. I když mi v ději vadily stavy, kdy opravdu nešlo o smysluplnou a představitelnou událost, tak o tom Paprika opravdu nebyla. Jako částečně surrealistická bomba fantazie to uspělo na celé čáře. ()
Realita je mrtvá, ať žijí sny... někteří z nás to ví už dávno, ty ostatní o tom přesvědčí Paprika, když je unese na vlnách podvědomí do psychedelie ve které všechno je možné a "skutečnost" je jen velmi abstraktní slovo které nemá žádnou váhu. Důležité je jen jak vnímáme okolní svět a jak si vnitřně přetváříme ve své hlavě, nikoli to jaký "skutečně" je. _V Paprice není ani tak důležitá základní dějová kostra která je vlastně velice jednoduchá, i když složitě podaná, ale spíše to co se děje nad rámec příběhu... a co se děje v hlavě diváka při jejím sledování. Podobně jako Ghost in the Shell to myšlenkově není film pro všechny, i když každý se dokáže bavit extatickou visuální podobou film a fantasmagorickými výjevy prolínajících se snů, ale všichni kteří se rádi nechávájí unášet svou myslí na místa daleko za hranicemi běžného světa v ní mohou zahlédnout kousek onoho svatého grálu mezi filmy který hledají. _Definitivně součást mé "anime top 5" 10/10 ()
Zběsilá fantasmagorie s pěknou grafikou, která se vzpírá jakémukoli racionálnímu chápání. Nic proti tomu, osobně jsem při sledování popíjel víno a ke konci už jsem se skoro propil do stavu, kdy by se mi Paprika mohla líbit... ale o tom to přece být nemá. A nakonec jsem si tak nějak uvědomil, že to hlavní, co jsem si z tohoto šíleného filmu odnesl, je intenzivní stesk po Cestě po fantazie, kterou mi tahle pakárna v mnohém připomněla a kterou ještě víc než dřív považuji za nejhezčí anime, co jsem zatím viděl. Paprika je proti tomu jen šílenost, kterou pustím zítra z hlavy - a bude mi to nekonečně jedno. ()
Barvity vylet na jehoz konci se probudite do "reality", vyjdete do ulic a jdete si opet koupit listek do kina. Mozna pro nekoho hodne dezorientujici, ale kdyz se vam neco zda - muze to by take dost zmatene. Paprika je takova dokonala postmoderni podoba soucitne bohyne Kuan Jin. Elementu laskave zenskosti v jejim animovanem podani, jsem s hrdiny tohoto filmu tez propadl. Tohle bylo neobycejne bohatych devadesat minut. ()