Avengers

Takhle to má vypadat! Je to první hromadný film, tak je tam samozřejmě oťukávací část, aby se ukázalo, že jsou všichni rovnocenní. Ale jakmile se otevře portál a do světa začnou proudit ufoni, tak vypukne gigameganářez. Ta bitka na konci je důvod proč mít rád komiksové filmy. Konečně to někdo dokázal natočit megalomansky, přehledně a zábavně. Všichni tam kosej ufony týmově i sólo a je to fakt strašně cool. Navíc tam jsou ty nečekané, humorné dohry (pařící týpek v command centru rulez), no prostě zase jednou fakt film pro diváky. Podobně mě kdysi nadchlo finále třetího Spidermana, ale vězte, že Avengers jsou lepší rozdílem dvou tříd. Nechci už další solo filmy, nechápu, jak by to mohly trumfnout. Joss Whedon potvrdil, že je mistr. (06.05.2012)

Ve váhové kategorii super-hrdinů, kteří místo psychoterapeutických sezení, kde by si ujasňovali dvě hodiny svoji superhrdinskou identitu, všechno zvládají tak, že nechají promluvit své schopnosti, pokud možno pěkně zostra, hlasitě a výbušně, vlastně nemají Avengers konkurenci široko daleko, jelikož první hodinu se s humorem válcují navzájem a tu druhou společně emzáckou invazi; úklona Whedonovi za to, že přesně rozdělil role a každý má prostoru přesně tolik, kolik potřebuje a hlavně je to všechno vynalézavě (kamerové fígle) a nápaditě (vtipné vsuvky i do vážných scén) natočené. [Jediná výtka jde na Lokiho adresu. Hiddleston už není takové nijaké kuře, ale charismatický bastard, kterému scénáristi s vykreslením postavy trošku nestačí. Edit: A po druhé projekci už neplatí ani tahle výtka.] (04.05.2012)

Nepamatuju, kdy naposled jsem v tak krátkém období změnil tolikrát názor na jeden film. Příčí se mi hodnotit filmy výhradně podle formalistických kritérií nebo toho, jestli jsou dobrou zábavou, přestože zábava kolikrát může být tím, o co se film primárně snaží. Jenže snad každý film je politický (v širším smyslu toho slova) a film s Kapitánem Amerikou tuplem. Ale Avengers jako kdyby se snažili jakékoli důsledné symptomatické/ideologické čtení filmu znemožnit a zároveň předstírat "hloubku", nebo alespoň minimálně sebeuvědomělou práci s jednotlivými motivy/žánrovými klišé. Ano, McGuffin se doslova nachází v kufříku, o staromódnosti kostýmu Kapitána se otevřeně mluví ve spojitosti s potřebou tradičních hodnot a Lokiho kopí je přímo přirovnáváno k falickému symbolu. To je ovšem všechno - film jako kdyby naznačoval uvědomělost a snad i snahu o nějakou dekonstrukci, ale nic z toho nedotahuje do konce, o ničem z toho se nedá mluvit jako o důsledně rozpracovaném tématu. Všechny pokusy film interpretovat ve vztahu k politice USA, válečným postojům obecně, nebo problematice genderu, totiž vždycky narazí na roztříštěnost a nejednotnost filmu, kdy řada potenciálně zajímavých věcí je podřizována okamžitému efektu v podobě jednoho z třeskutých vtípků a jakýkoli systematičtější výklad ve finále končí u "HULK SMASH!". Pokud tedy Avengers mají nějaké ústřední téma, pokud skutečně něco vyjadřují, pak glorifikaci konceptu "fanboyství". Protože o čem jiném je celý třetí akt, včetně závěrečné bitvy, než právě o znovuustavení fanouškovství jako funkčního společenského fenoménu? Agent Coulson je od začátku jednoznačně "audience insert character", neboli postavou, do níž sama sebe projektují cíloví diváci. On je tím, který je spojujícím prvkem pro všechny a sbírá kartičky superhrdinů. Po jeho sebeobětování je pak Nickem Furym právě tato jeho fanboyovská úloha manipulativně vytěžena ke sjednocení Avengers. Pro film tedy ve skutečnosti není důležitá občanská svoboda, nebo snad obrana nějakých vyšších hodnot, ale právě pomsta jednoho oddaného fanouška, který metaforicky stojí nad vším ostatním. Proto je tento film silně problematický, protože sám ve svém textu nekriticky oslavuje roli svého oddaného publika, a co víc - dělá z něj potenciální mesiáše, bez kterých by tyhle komerční frančízy nemohly existovat. Film je tak sice oslavou "svobody", ale svobody pouze ve spojení s možností zvolit si svého oblíbeného supehrdinu (jak ukazuje mediální montáž v závěru), svůj idol. (18.05.2012)

Poslední půlhodinka je suveréně ten největší hukot v dějinách Marvelovských adaptací. Problém však vězí v tom, co jí předchází. Začátek slibuje hory-doly, masakr již od první minuty, ale jakmile se sebranka superhrdinů dostane do pevnosti SHIELDu, tak začíná eskapáda nudných dialogů, které děj posouvají jen minimálně a jejich jediným přínosem je opětovné představení nám už známých postav z předchozích filmů. Z Avengers si tak divák nakonec odnese pouze to, že nový Hulk je frajer a Robin v sexappealu překonává Scarlett Johansson na celé čáře, aniž by musela nosit výstřih až k podlaze. Potenciální ultimátní týmovky stále zůstává nenaplněn. Snad se Whedon ve dvojce polepší. (25.04.2012)

Achjo, jak málo lidem dnes stačí k plýtvání slovy jako "geniální" nebo "mistrovský". Stačí dát dohromady pár "cool" superhrdinů, rádoby drsňáckých "cool" hlášek a je zaděláno. Je to dost podobný pocit tomu, když zapnu rádio a slyším mega úspěšné odrhováky s chytlavou melodií, ale úplně bezvýznamným textem. Tady prostě není příběh a nejspíš i kdyby všichni zúčastnění Avengers seděli dvě hodiny na prdeli, tak by se to líbilo, protože fanoušci KONEČNĚ vidí své favority pohromadě. Já se šíleně nudila a to tak, jako už dlouho ne. Ještě bych zmínila postavy, které byly dělané jako podle nějaké šablony. (Arogantní sobecký parchant, ostřílená chytračka s debilními hláškami jako "Láska je dětinskost"..). No jo, lidi jsou ovce a vždycky budou. (Pro ty kdo nepochopili nadsázku, jeho smůla :)) ) Víceméně souhlas s jefljdasfljs :D Nejpřecenovanější sračka všech dob. (06.10.2012)