Iron Man 2

Pro mne neuvěřitelné zklamání ... To jsem fakt nečekal. Přehlídka několika "macho-ego" týpků, zejména Roberta už byla příšerně přehnaná, podobně jako detailní záběry na rok nemytého Mickeho ... Samotný Iron Man jako pojem i obsah filmu šel v podstatě stranou, akce málo, pořád jen nějaké srandičky. Výborný byl souboj na konci s Rourkem, ovšem zase mne na něm naštvalo, že byl příliš krátký. Polibek s Gwyneth potěšil snad nejvíc ... Iron man šel tímto dílem pro mne do kopru a raději bych na něj poslal depresí zalitého Nortona Hulka, aby mu "rozmrdal" ten jeho železný obleček ... Jsem rád, že jsem nebyl na tomto v kině ... (12.09.2010)

Tak daleko jako poprvé Iron Man nedoletěl, přesto předvedl to, co se tak nějak obecně čekalo. Ne uplně blbý popcorn, perfektní akci, nějaké to satirické rýpnutí a svěží nápad. Což ve světle nebetyčné sterility posledních blockbusterů nakonec vůbec není málo. Věčná škoda té občasné ztráty energie a tempa, pád na hubu někdy v polovině je skoro smrtelný. Ty tři a půl hvězdy dávám neviděné originální verzi, dabing to pohřbívá takřka dokonale (aneb slyšet diskuzi Rockwella a Rourka o ptáčcích a svíjet se v bolestech). Zatím 70% s potenciálem klesat. (01.05.2010)

V podstatě identické jako první díl, se svými klady i zápory. Hravé konverzační a poměrně zábavné dějové vzduchoprázdno, které jen velmi ledabyle směřuje k poměrně slušnému finále. O akci ale tenhle film opravdu není a na konci je vlastně stejně nezakončený, jako jednička. Robert Downey Jr. dělá půlku filmu, dabing půlku downeyho ubírá. P.S.: Na konci je potitulková sekvence. Na novinářské projekci nám ji ale odmítli pustit, neboť nechtěli, abychom ji vyzradili.. veselé... (27.04.2010)

Kde je ta uzavřenost a spád jedničky? Kde je Starkovo silné osobní kouzlo? Dvojka je rozbředlý, roztěkaným a strašně nezáživným blábolením hvězdně obsazených postav, jejichž dialogy a vtípky mnohdy působí jako z pera pětiletého dítěte (přiznávám, že vina může být na straně dabingu, ale to bohužel jen těžko můj dojem změní, dokud neuvidím titulkovanou kopii). Favreauovi jsem v první díle jeho rutinérství odpouštěl, protože Downeyho charakter měl šťávu. Ve dvojce je většina krásného pryč, zbývá jen plkání, vyšeptalý humor a překvapivě Downey, který jakoby byl tak přesvědčený o vlastní neodolatelnosti, že úplně ignoruje prázdnost svých výroků. Na komiksáku, který mě během dvou hodin nenadzvedne ze sedadla ani jediným kulervoucím momentem, není něco v pořádku. Víc než jednu hvězdu dabované verzi dát nemůžu... (27.04.2010)

"Úspěšně jsem privatizoval světový mír. Co ještě chcete?" Do létajícího kusu plechu bylo málokdy při výrobě naválcováno tolik egoistického sarkasmu, jako do toho ze Stark Industries a to je dobře. Druhé poletování tryskami překypujícího týpka se mi totiž líbilo ještě o pár úderů bičem do formule víc, než seznamovací pokus a jako nenáročný konzument si dovolím vyjádřit spokojenost s duněním beden, využíváním všech barev světelného spektra i s úrovní ruského inženýrství. (15.04.2016)