Válka Bohů

Hrdinské eposy, jako býval Cid nebo Conan, už zjevně zmizely ze světa a jsou nahrazeny takovýmito hovadinami. Scénář je nesmyslnou splácaninou několika fragmentů různých bájí, (sečtělí poznají, ti druzí prdí rozkoší a vřeští WOW!! nad tou originalitou), a viditelně chorých výplodů nočních polučních fantazií narušených myslí (spíš nemyslí:-)). Théseus, který vlastně na Krétu ani nemusí jezdit, byl sice sympaťák, ale jeho bojový styl nápadně připomínal Achilla v Tróji. Proč byla mezi orákuly negryně, to asi nechápu jen já, proč se musí v takovémhle filmu mrdat, navíc z důvodu Už mě ten život panenského orákula nebaví, tak mě, kurva, vopíchej...? Pozitivně hodnotím milé vystoupení skutečné obludy Míšy Rourky, který se choval adekvátně svému zjevu, a vizuál, který byl sice jako z 300, ale i tak nenudil. Co bylo ovšem strašlivé, byla ta banda buzerantů na Olympu. A že by nesrmtelný bůh zemřel, byť rukou svého šéfa a taťky? Tomu nevěřím už vůbec. Na film od Singha velké zklamání. Těsně nad odpadem... (09.03.2012)

Podoba s Třístovkou je neoddiskutovatelná. Dokonce bych se nebál říci, že Snyder je vizuálně protřelejší a bystřejší. Především pak ve velkých celcích je vidět u Immortals lehká improvizace, až rutinérství. Celek je ale velmi nápaditý, boje výtečné, Některé technické kejkle neskutečně vyladěné a pojetí vizuální stylizace se mi zamlouvá. Svezlo se to na úspěchu někoho jiného, ale na druhou stranu proč ne ? Mickey Rourke nemá opět konkurenci z hlediska charakterů. (19.12.2011)

Ako sa tak pozeram na filmografiu rezisera Tarsema Singha, natocil za 10 rokov len 3 filmy - krimi thriller CELA (2000) s Jennifer Lopez, dramu PAD (2006) a tento film. Vsetky 3 filmy sa odohravaju v inych casoch, maju ine pribehy, ale spolocne maju zvlastne krasne vizualne zabery. Je sice pravda, ze v tomto filme uz originalny vizual nebol, kedze sme to videli uz v Snyderovom filme 300: BITVA U THERMOPYL (2006) a trosku mi niektore brutalne zabery pripomenuli bitky zo serialu SPARTAKUS (2010) s Johnom Hannahom, ale nenudil som sa tak, ako som to pred pozretim filmu ocakaval. Takze film ma bavil, Mickey Rourke bol skvely zaporak - tie ulohy mu sedia, takze nemozem dat 3 hviezdicky. ________ Henry Cavill - (Theseus) +++ Mickey Rourke - (Kráľ Hyperion) +++ Stephen Dorff - (Stavros) +++ Freida Pinto - (Phaedra) +++ Luke Evans - (Zeus) +++ John Hurt - (Starý muž) +++ Joseph Morgan - (Lysander) +++ Anne Day-Jones - (Aethra) +++ Peter Stebbings - (Helios) +++ Isabel Lucas - (Athena) +++ Kellan Lutz - (Poseidon) +++ Steve Byers - (Heracles) +++ (Videl v 3D kine 23.11.2011) (25.11.2011)

Nevím, zda je moje hodnocení úplně pravdivé a objektivní. V kině jsem seděla s téměř otevřenou pusou a po představení jsem zase měla pusu plnou kritiky. Dívalo se mi na to moc hezky a všechny ty efekty a překrásné záběry byly hodně líbivé. Uši si také nemůžou stěžovat. Herecké obsazení moc dobré, ale nějakou dobu mi tam neseděl Henry Cavill. Dějově by se tomu asi dá také mnoho vyčíst. Mně u toho ale nejvíc chybělo nějaké vyvrcholení, které divák u takového filmu nutně potřebuje. Takhle jsem měla pocit, že se nic moc neděje. Slabší 4*. (05.12.2011)

Klíč k tomuhle filmu se jmenuje Caravaggio, z něhož film čerpá co do stylu i co do postav. Jednak se tu očividně pracuje s velmi vysokým kontrastem mezi světlem a tmou, pro něhož se vžil termín šerosvit. Ten dává scénám dynamiku i určitý vznešený patos. Film jde ale místy mnohem dál, poněvadž v některých scénách žene šerosvit do extrému a nechává je docela bez osvětlení, jak je zřejmé třeba na začátku v táboře Hyperiona, kam zavítá zrádce Lysander, nebo při závěrečném rozhovoru Hyperiona a Thésea před bitvou, jimž není vidět vůbec do obličeje. Když si to srovnáme s prvním Kmotrem, kde kameraman Gordon Willis zhruba v deseti procentech času zajistil, že nevidíme Brandonovi do očí, a to tím, že eliminoval boční/doplňkové světlo, které tyto tmavá místa okolo očí vykrývá, tak je zřejmé, že Válka Bohů, kde je obraz místy ponořen do tmy úplně, představuje oproti Kmotrovi ještě radikálnější a drzejší porušení pravidel. Což samozřejmě nelze než kvitovat. Opakem tohoto přístupu nacházíme v televizi, kde je téměř povinnou normou, že každá plocha, byť zcela nevýznamná kdesi v odlehlém rohu, je zasvícená. Na druhou stranu je třeba přiznat, že u Kmotra šlo o záměrnou snahu ponoukat diváky k tomu, aby přemýšleli, co se odehrává Brandonovi zrovna v hlavě, kdežto zde máme co do činění hodně s efektem. Válka Bohů ale nenavazuje na Caravaggia jenom stylem, ale i postavami, jelikož italský mistr byl znám jako člověk, který maloval prosté lidi své doby bez jakéhokoliv přikrašlování, jednou mu třeba jako předobraz k obrazu Smrt Panny Marie posloužila děvka, a v tomhle filmu máme víceméně totéž, poněvadž ty postavy, ať bozi, polobozi či lidé, jsou nedokonalé, chybující a můžeme říct i trochu zabedněné. Třeba takový Théseus (-spoiler-) neodvrátí smrt matky, luk mu seberou přímo před nosem, nezabrání ani vypuštění titánů, a nebýt bohů, tak ho zavalí šutry. Vrcholem je pak jeho hrdinský proslov před bojem, který je spíše k smíchu a má daleko od podobných projevů z Troji nebo Třístovky, ovšem všechno to je záměr, jelikož hlavní myšlenka filmu spočívá zjevně v tom, že skutečnost za velkými legendami často velmi zaostává. Aby to Tarsem Singh patřičně ukázal a zdůraznil, naložil s antickou mytologii stejně jako Caravaggio s Biblí – po svým a dosti svévolně, ale ve výsledku o to lépe. Natočil boží film o polo/bozích, kteří nebyli tak docela božští. (21.02.2012)