Režie:
James WanKamera:
John R. LeonettiHrají:
Vera Farmiga, Patrick Wilson, Ron Livingston, Lili Taylor, Shanley Caswell, Joey King, Hayley McFarland, Christy Johnson, Mackenzie Foy, John Brotherton (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Manželé Roger a Carolyn Perronovi se se svými pěti dcerami přestěhují do zchátralého domu na statku v Harrisville na Rhode Islandu. Jejich pes ale odmítá do domu vstoupit. Už během první noci se ale začínají dít paranormální události. Ozývají se zvláštní zvuky, v určitý čas se zastaví všechny hodiny, obrazy padají samy od sebe a všichni mají pocit, že v místnosti s nimi někdo je. Jedna z dcer má noční můry, ve kterých se setkává s děsivým démonem, který jí říká, že chce, aby její rodina zemřela. Na statek přijíždějí vyšetřovatelé paranormálních jevů Ed a Lorraine Warrenovi. To, co se Warrenovým jeví jako banalita, se brzy stává nejtěžším a nejhrůznějším případem jejich kariéry. Podaří se jim pomoct rodině ovládané hrůzostrašnými silami? (TV Nova)
(více)Videa (12)
Recenze (1 782)
raději sice dávám přednost subtilnějšímu strašení, dovedu si ale užít i tu kapkou rodinného sentimentu říznutou, nevkusně nadnesenou duchařinu, jakou se ukázal být The Conjuring. od režiséra Jamese Wana jsem po Insidious čekal alespoň několik "infarktových momentů", důsledněji promyšlenou mytologii i daleko hutnější atmosféru, kterou by v tomto případě podpořilo sevřenější vyprávění a snaha po citlivém ozvláštnění myriády motivů popůjčovaných z osvědčených klasik žánru. nicméně jak známo, hrůzu ve filmu i ve skutečnosti vzbuzují především intenzívní smyslové vjemy a struktura vyprávění se tak přirozeně jeví druhořadá ve srovnání s kamerou a hudbou a zvukem, přičemž právě v těchto oblastech se nacházejí největší přednosti The Conjuring. obvyklé budování napětí v průběhu celého filmu ustoupilo fragmentaci do dílčích scén s vlastní gradací napětí, z nichž každá nabírá na intenzitě ve srovnání s předcházející a dochází tak méně plynulému, zato však lépe rytmizovanému vývoji až k výživnému finále. film se ovšem může touto optikou jevit i jen jako chatrným scénářem nepřesvědčivě přemostěný sled scén usilujících pouze o bezprostřední citový efekt a v důsledku toho i jako bezvýrazný celek nezanechávající nijaký hlubší dojem. ()
// Nope. Tohle jsem nezvládl. Nepříjemný, intenzivní horror, u kterého fakt mrazí a to během drtivé většiny stopáže. Ale jelikož se fakt bojím, že kdybych napsal pravdu, posedne mě démon a já začnu ve spánku mlátit hlavou do komody, film raději pochválím, plácnu mu 8/10 a budu doufat, že jsem já a cizí entity v pohodě. ()
Bylo by jednodušší napsat, co tehle film nevykradl, než vyjmenovat, kde všude se inspiroval. Sbírka duchařin z posledních čtyřiceti let. Na druhou stranu je tohle dobrá reakce na honbu za originalitou - zdaleka se jí vyhnout. Jinak, příběhu by prospělo komornější pojetí a neplácat páté přes deváté. (P.S. na výrobu těchhle filmů snad musí existovat nějaký standardizovaný manuál) ()
J. Wan bola veľmi dobrá voľba, ten malý chlapík vážne dokáže bez problému vybudovať atmosféru strachu. Opustený dom - to je už v hororovom žánri tak obohraná téma, že si mnohí prekvapenie nepripúšťali. Wan to predsa dokázal aj keď sa k výsledku dopracoval postupmi, aké tu už boli. Dobrú atmosféru je treba podporiť hlavne herecky a vedľa sympatickej V. Farmigy zatienila všetkých maximálne presvedčivá Lili Taylorová. Starašilo ma aj foto v menu na dvd, kde drží zápalku v ruke. Práve tú scénu so zápalkami v pivnici si dovolím označiť za najviac strašidelnú a aj tu dokonale platí - bojíme sa najviac toho, čo nevidíme. Režisér si bol toho vedomý a pomerne dlho sa mu darí démona schovávať. Dobrý nápad bol aj zakryť tvár démona plachtou. Menej je niekedy viac. Osobne by som po tej dávke adrenalínu a strachu privítal totálne drsný koniec- to jest , nechať väčšinu alebo všetkých zomrieť( ja viem, že som magor) a dom spáliť na popol...Ten "happyend" akceptujem, ale dobrý horor by mal deptať ešte týždeň "po". 90%. ()
„Prachsprostá vykrádačka“ je dnes už takové obehrané spojení, tak se tedy inspirujme u našich yankeeských bratrů a převezměme jejich krásné a mnohem výstižnější „a patchwork quilt of suck“ – jsem hororový amatér s pamětí a všímavostí vychlastaného sklerotika a i já jsem zde objevila nestydatou, samoúčelnou slepeninu nejslavnějších motivů ze Stáhni mě do pekla, Paranormal Activity, Entity, Ptáků, nemluvě o celé struktuře Amityvillu a určitě mnoha dalších. K tomu můžeme přidat tunu klasických klišé a zblízka zabíraných lekaček. Mezi největší WTF patří počáteční soustředění jak na postupně čím dál vyjukanější rodinku (a lá zmíněný Amityville), tak na vyšetřovatele chystající se ve stylu neonoiru na svůj nejhnusnější případ, který je navždy změní – oba úhly pohledu spojené takhle dohromady mají vzbudit zdání komplexnosti, jenže od samého začátku zcela jasně směřují do jednoho společného bodu, aniž by se nějak ovlivňovaly nebo obohacovaly, a film tudíž mohl zrovna tak dobře začít ve čtyřicáté minutě. I ta nejslabší duchařská/pseudoduchařská/démoní epizoda Lovců duchů skýtá svižnější, intenzivnější a děsivější podívanou (plus i ten exorcismus mají Winchesterovi podstatně vymakanější). ()
Galerie (88)
Photo © Michael Tackett
Zajímavosti (61)
- Režisér James Wan odmítl navštívit skutečný dům, ve kterém osudná rodina žila. Lorraine Warren mu to údajně ani nedoporučovala. (Brousitch)
- Než se skutečná rodina Perronových nastěhovala do domu na Rhode Islandu, žilo a zemřelo v něm osm generací různých rodin. Všechny provázela řada nepřirozených úmrtí. Došlo ke dvěma sebevraždám, smrti otravou, znásilnění a zavraždění 11leté holčičky, dvěma utopením a čtyřem umrznutím. Nejvíce úmrtí se dotklo rodiny Arnoldovy, z níž pocházela hlavní záporná postava filmu Batsheba Sherman (Joseph Bishara). (casyy)
Reklama