Reklama

Reklama

Mladá a krásná Anna je manželkou vysoce postaveného carského úředníka Karenina, se kterým má syna. Je oddanou manželkou a milující matkou, žije poklidným, i když trochu nudným životem. Poté, co dostane dopis od svého záletného bratra Oblonského, ve kterém ji žádá, aby mu přijela pomoci zachránit manželství s Dolly, odjíždí Anna do Moskvy. Na cestě se seznámí s hraběnkou Vronskou, na kterou na nádraží čeká její syn, charismatický důstojník jezdectva. Anna se do něj bezhlavě zamiluje a stane se jeho milenkou. Vášnivá aféra vyvolá v petrohradské společnosti skandál. Karenin se zpočátku snaží zachovat dekorum, Anninu nevěru však bere jako obrovské osobní ponížení. Hrdá Anna je přesvědčená, že má právo svou lásku neskrývat, zachází stále dál a dál... (TV Nova)

(více)

Videa (32)

Trailer

Recenze (781)

Kaka 

všechny recenze uživatele

Wright experimentuje namísto toho, aby se držel konceptu důvtipné a rytmické smršti emocí ala Pokání. Tenhle jeho papundeklově divadelní pokus nemá ty správné grády a díky proměnlivému tempu a i celkovému neslanému nemastnému ladění snímku to ve finále akorát nudí. A to může hrát Keira Knightley jako o život - mimochodem nebýt jí, je to podprůměr. Osudová knižní předloha se dala využít "po staru" asi tak 100x lépe. ()

Tsuki 

všechny recenze uživatele

Poměrně silný divácký zážitek se zajímavou divadelní formou a především skvělým vyjádřením touhy i žárlivosti. Plus bych ráda zmínila, že Aaron Taylor-Johnson (ano, ten "kluk", který hrál v Kick-Ass) dost překvapil svým hereckým nadáním. Téměř nic se tomu nedá vytknout, snad až na to, že se v tomto podání příběh místy trochu vlekl (délku bych o něco málo zkrátila - i když je mi jasné, že vzhledem k tloušťce knihy je skoro směšné nazvat tento film "vleklým"), ale to je možná jen můj dojem. A čeho jsem si poprvé skutečně naplno všimla - Keira Knightley hraje skoro pořád v podobných rolích (jen si vezměme třeba Vévodkyni, což je film, který je i tematicky hodně podobný tomuto) a člověk si pak říká, jestli se herecky vůbec nějak vyvíjí. Zdá se mi, že hraje stále stejně. ~(4,3)~ ()

Reklama

Brygmi 

všechny recenze uživatele

Asi první Wrightův film, kde je stylizace nějak motivovaná a funkčně využitá. Ocitáme se na divadle, kde se nadsázka dá přijmout bez výhrad a kde práce s několika plány vyznívá nejen zábavně, ale hlavně přirozeně – jakkoli zcizující se může zdát. Něco víc o Anně knižní i o jiných adaptacích v mé recenzi pro Femag.cz. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Anna Karenina je příběh o hluboké lásce a vášni, ale jaké bylo moje zklamání, když jsem nejen během filmu, ale až do konce nezaznamenala téměř žádnou chemii a emoce. Strašná škoda, protože jinak by to mohla být výborná adaptace. Originální zpracování je rozhodně zajímavé i když některé obrazy mně moc nesedly, ale to se jednalo jen o malé věci. Co ale asi nejvíc rušilo můj celkový dojem, byla role Vronského v podání Aarona Johnsona. Žádné charisma, prostě nic co by mě donutilo vzplanout vášní k takovému mdlému, nijakému muži (i když Robert Pattinson o kterém uvažovali, by asi taky nebyla žádná výhra). Naopak jsem byla velmi překvapená perfektním podáním Karenina Judem Lawem, od kterého bych to rozhodně nečekala. Další postavy, které zaujali mou pozornost v tom pozitivním smyslu, byla role Levina v podání Ira Domhnalla Gleesona a malá, zatím nenápadná herečka Alicia Vikander v roli Kitty. Jinak to byla pastva pro oči, pokud jde o kostýmy a celkově to bylo vizuálně velmi příjemné. Jó, ona to není žádná legrace vytvořit dokonalou ruskou atmosféru Tolstého knih. A rozhodně se podívám ještě na jiné filmové zpracování. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Melodrama, které se bojí plně poddat své melodramatičnosti. Tvůrci si divadelním uchopením mizanscény vytvořili perfektní alibi pro případ, že by se někdo pozastavoval nad tím, nač v cynické době virtuálních vztahů adaptovat román o upřímné lásce a hledání duševní rovnováhy. Vždyť je to celé jenom divadlo ruské šlechty, do sebe uzavřený svět velkých citů, mohou se hájit. Netuším ovšem, čím chtějí obhájit, jako moc je tato výrazná stylizace prvoplánovitá. Dekorace, svícení i pohyby kamery povětšinou slouží pouze k tomu, aby nonverbální formou vyjádřily to, co již bylo řečeno v dialozích. Duplikace informací film činí polopatickým a delším, než by využitá porce knižní předlohy potřebovala. Také výběr situací z knihy jako kdyby se podřizoval formální stránce. Využita byla snad každá záminka k dynamičtějšímu pohybu (tanec, kluziště, závody koní), některá i vícekrát (nezapomenutelné sečení obilí). ___ Akce na povrchu odvádí pozornost od zvláštního emocionálního chladu mezi postavami, zejména Annou a Vronským. Keiře role sedí, i když je moc mladá, příliš hubená a většinu herectví za ní odvádějí účesy, kostýmy a reflektory nasvěcující scénu. Zato Aaron Taylor-Johnson byl obsazen zcela proti typu hrdiny, kterého má ztvárňovat. Žádné charisma, žádné tělo, žádný respekt. Shovívavý úsměv vyvolávající zajíček, nikoli lev salónů. Jeho vinou nefunguje ani napětí uvnitř vytvořeného, spíše ideového nežli přímo milostného trojúhelníku, neboť ve své bezvýraznosti rozhodně neztělesňuje nespoutané vášně, opak usedlého rodinného života, od něhož se tak Anna odvrací z málo zjevných důvodů. Zásadní slabinou ústředního milostného vztahu je však bezradnost tvůrců, jak Annin mravní poklesek srozumitelně prezentovat dnešnímu divákovi. Nechtějí ji fandit, nechtějí ji odsuzovat. Ve výsledku ji ukazují jako bytost citově roztěkanou, netušící, co vlastně chce, a následkem toho směřující k záhubě. V knize jsou motivace její i motivace ostatních postav i díky neustálému „přepínání“ hlediska mnohem jasnější, třebaže z dnešního hlediska působí poněkud staromódně, což je stále lepší než Wrightova pseudo-modernost. ___ Pokud už je filmem zohledněna vyprávěcí linie Konstantina Levina, v knize dokonce linie nadřazena té Annině, zasloužila by si více rozvést. Rychlý dovětek, pomáhající si tou nejprostší symbolikou, vyznívá velmi banálně a hrdina, jenž by měl procházet nejkomplexnější charakterovou proměnou, ve výsledku budí dojem dobromyslného žence, kterého náhle osvítilo. Přesto je Levinův vztah s Kitty přesvědčivější než vzplanutí Anny k Vronskému. Paradoxně zásluhou vizuálně prostých scén, kdy dochází ke zklidnění kamery, kdy milenci dokonce ani nemusí nic říct, abychom pochopili, k čemu mezi nimi dochází (skládání slov z kostek). V té chvíli je film skutečně a upřímně o potlačované, nevyjádřitelné lásce a nesnaží se svou melodramatičnost omlouvat divadelním aranžmá. ___ Zaujetí formou, jakkoli místy dechberoucí a dávající vzpomenout na kamerové tance z Ophülsových opusů, bohužel výrazně redukuje myšlenkový potenciál knihy, která je ve snaze o vnější efektnost někdy posunuta do naprosto nevhodných tónin (v rámci žánru vulgární milostné scény). Zatímco Tolstého úvahy ve filmu dostaly podobu zbanalizovaných symbolů, inspirativní je Anna Karenina nově vloženým, svým divadelním „přepsáním“. Vypuštění Levina, a nakrátko také Anny, do autentičtějšího okolního světa, který se nezabývá jenom milostnými vztahy, v zásadě zpochybňuje smysluplnost veškerých sentimentálních dramat. S přechody mezi vnitřním a vnějším sice není nakládáno moc nápaditě, ale samotné připuštění, že existuje i něco mimo tohle blyštivé melodramatické akvárium, považuji za velice výmluvný příznak doby, ve které žijeme. Už ani ve filmu o citových problémech nejsou citové problémy brány s někdejší naléhavostí. ___ Je to nakonec víc Stoppard a Wright než Tolstoj, komu tato Anna Karenina patří a obávám se, že kdyby režisér neměl oporu v solidním scénáři, hraje si s obrazovým ztvárněním ještě víc a ještě míň vypráví. Prosím. Jen ať k tomu příště nezneužívá knihy, jež má stále co říct i bez násilně přidaných vizuálních kudrlinek. 75% () (méně) (více)

Galerie (151)

Zajímavosti (25)

  • Alicia Vikander vyhrála cenu pro nejlepší herecký objev za roli princezny Kitty na Mezinárodním filmovém festivalu v Hamptonu v USA 2013. (ellegrey)
  • Soundtrack pre niekoľko vidieckych scén využíva ruskú ľudovú pieseň, ktorú tiež upravil (ale bez textu) Čajkovskij vo svojej "Štvrtej symfónii", napísanej v rovnakom období ako Tolstého román. (Arsenal83)
  • Ve scéně, kde Anna (Keira Knightley) tančí na bále s Vronskym (Aaron Taylor-Johnson) a ostatní tanečníci zmizí, aby kamera znázornila, že mají oči jen pro sebe, je poukázáno na film Pýcha a předsudek (2005). I zde Keira Knightley coby Elisabeth Bennet prožívá stejnou scénu s Matthewem Macfadyenem, který si zahrál pana Darcyho a který v Anně Karenině (2012) hraje jejího bratra. (Mia...)

Související novinky

Znáte novou švédskou superhvězdu?

Znáte novou švédskou superhvězdu?

25.05.2015

Seznamte se s Alicií Vikander. Možná si teď nemůžete její obličej zařadit a marně přemýšlíte nad tím, kde přesně jste ji viděli. Takže nápověda: Pokud občas utečete mimo mainsteamovou klasiku,… (více)

Cruise vyměnil špionáž za... jinou špionáž

Cruise vyměnil špionáž za... jinou špionáž

27.05.2013

Dlouho plánovaný celovečerní remake stařičkého špionážního seriálu The Man From U.N.C.L.E. se od začátku potýkal s problémy. Původně jej chtěl režírovat Steven Soderbergh s Georgem Clooneym v hlavní… (více)

Režisér pro Padesát odstínů šedé?

Režisér pro Padesát odstínů šedé?

13.05.2013

A dohady pokračují. Tentokrát ale zdrojem není bulvár, nýbrž uznávaný The Hollywood Reporter. Několik různých zdrojů pro magazín potvrdilo, že hlavním kandidátem je Joe Wright. Dává to smysl hned ze… (více)

Oscars 2013 - výsledky

Oscars 2013 - výsledky

25.02.2013

Letošní udělování cen Akademie máme za sebou. Diváci i přímí účastníci slavnostního večera zřejmě přežili ostrý humor letošního moderátora Setha MacFarlanea. Kromě tradičního vzpomínání na ty, kteří… (více)

Reklama

Reklama