Anna Karenina

Já pro tyhle adaptace románů snad nikdy nenajdu pochopení.. U tohoto filmu mě potěšila (krom castingu, který se opravdu povedl) jediná věc - právě ono divadelní provedení, které se tady mnohým nezdálo. Mně naopak přišlo vhodné a hlavně strašně chytré přenést tuto hru na plátno právě takovýmto způsobem. Bohužel, jinak tento film není určen pro mě, je to hodně uspávající záležitost, ze které vás občas vytrhne nějaká nová, neokoukaná tvář (Alicia Vikander) či herci, které máte rád (Keira, Jude, Kelly). Nebýt onoho divadelního provedení, jdu s mým hodnocením níž. 50 %. (29.07.2014)

S Keirou Knightly som videl niekoľko romantických drám. Vojvodkyňa či Pýcha a Predsudok sú však oproti tomuto snímku veľkofilmy. V úvodnej hodine mi neustále emocionálne výlevy všetkých zúčastnených trhali vlasy od koreňa. Až druhá polovica vyobrazila skutočnú problematiku, ktorou sa film chcel zaoberať. Voľba medzi láskou či sociálnymi istotami. Zachovanie holej existencie úbohej, nešťastne zamilovanej cudzoložnice, z pohľadu majetkového spoločenského "vy-dedenia". Napriek záveru ako sa na správnu drámu patrí - neskutočná nuda. (19.08.2013)

Asi někde existuje předpis, že každá generace potřebuje svou verzi Anduly, Tří mušketýrů, Bídníků, Pýchy a předsudku, Hraběte Monte Crista a dalších úliteb filmovému Molochu, takže tentokrát se vyčerpanou kobylu pokusil do cvalu vybídnout svým manýristickým bičem Joe Wright a potřetí mě tak ve spolupráci s Keirou přiměl vrtět se na sedačce a vyměňovat si souznící pohledy s Pasifae, což jsme měly ztížené tím, že jsme obě měly většinou oči obrácené v sloup, pokud nám zrovna nekanuly sliny nad kostýmy a Judem. Poutat širokou ruskou duši do vyumělkovaného korzetu je ještě ošidnější než vnucovat publiku sobeckou hysterku s tím, že je to chudinka ušlapávaná nepřející společností a dobou jen proto, že šla za hlasem srdce (ve většině těchto případů se srdce zaměňuje za orgán úplně jiný) a servírovat mu podivně sešlou Keiru a Vronského, při jejichž hrátkách jsem čekala, kdy dovnitř vpadnou z mravnostního a zašijou Anču za zneužívání nezletilých a ohrožení mravní výchovy mládeže. Gilmour93 to rozsekl pěkně, ale vzhledem k tomu, že Vronský je feudál, tak je buržoazie jeho a bolševikův společný nepřítel... P.S. Svěřit české titulky Anně Kareninové je důkaz, že distributorům nechybí smysl pro meta humor. (23.01.2013)

Škoda, že úžasně divadelní forma z počátku filmu tak záhy ustupuje... Mám k tomu jen čtyři věci: 1) největší rozkoš jde ruku v ruce s utrpením, 2) hrajem si na lásku a jsme si cizí, 3) kultura a z ní vycházející společenské normy někdy dokážou škrtit až k zalknutí a 4) třetí čtvrtina snímku se neskutečně vleče a rozutíká. Jo, a Anna se semtam (ve filmu!) chovala jako labilní kráva (což je můj niterný a snadno zavrženíhodný pocit, se kterým toho moc nenadělám). Nešlo až na dřeň. Škody, škody. (22.02.2013)

Mám pocit, že se Joe Wright od doby jeho fantastického debutu jenom hledá. Zkouší nové věci, formálně experimentuje, ale…není to tam. Ty hluboké emoce, které jsem zažíval u ´Pýchy a předsudku´ a částečně i u ´Pokání´, ty u jeho dalších filmů postrádám. Oceňuji jeho odvahu, že v 1. půli pojal staromilný Tolstého román jako dynamický, rozbouřený kus, situovaný z větší části stopáže do divadelního prostředí, kde se v rychlém sledu střídají kulisy a herci se prezentují stylizovanými pohyby (a božsky se na to kouká). Jenže emoce, které se mnou tak mocně zmítaly u sovětské Zarchyho adaptace, tu prostě nejsou, dostatečně nevyplouvají na povrch a slzy v očích se nekonají. Nevím, jestli za to může fakt, že Zarchy přistupoval k Tolstého románu s velkou pokorou, možná větší, než jakou projevil Wright, nebo jestli je hlavním kamenem úrazu skutečnost, že Aaron Taylor-Johnson postrádá to chlapské charisma, ze kterého se ženám podlamují kolena. Odmyslete si ten subtilní knírek a hned čekáte, že Vronský naskočí, spolu se svými středoškolskými spolužáky, na skateboard a Anna Kareninová bude mít velký problém s mravnostní policií, že sváděla nezletilého jinocha. Samotný tragický konec mě pak jen tak lehce, velmi lehce emocionálně líznul a to by se u adaptace tak zásadního románu stávat nemělo. Přesto, s přimhouřením obou kukadel dávám milosrdné 4*, jenom za tu odvahu, kterou Wright projevil, protože tvůrčím experimentům jsem vždy příznivě nakloněn. (05.02.2013)