Já, Earl a holka na umření

Mám ráda filmy, ve kterých se nic moc neděje a nějak přirozeně plynou.. Bohužel z mého pohledu na filmu "Já, Earl a holka na umření" přirozeně neplynulo nic.. Jediná relativně zajímavá postava si na okraji příběhu zápasí s rakovinou a zbytek hereckého osazenctva jsou depkaři, kteří fňukají, že je vlastně nikdo nemá rád.. "Já, Earl a holka na umření" by se dal lehce přirovnat např. s dalším looserovským rádoby nudným snímkem "Procitnutí v Garden State", ALE.. "Procitnutí v Garden State" má skvělé herecké obsazení, vynikající scénář a chytlavý příběh.. "Já, Earl a holka na umření" funguje jako naprostý protipól.. Ps: Olivia Cooke vypadá jako dcera Johnnyho Deppa a Christiny Ricci (hlavně ve fázi bez vlasů), takže pokud po nich "podědí talent" mohli bychom tu mít novou hollywoodskou hvězdu ;-) Tady se vedla herecky nejsilněji z celé party ;-) (12.02.2016)

Jsem dojatý a chce se mě brečet, jako malé želvě. Nebudu chodit kolem horké kaše a na rovinu přiznám, že se mi Me & Earl & the Dying Girl trefil do nálady a dal mě přesně to co slíbil. Naprosto chápu, proč film vyhrává na festivalech, proč ho diváci milují a proč ho spousta z Vás nebude moc pořádně docenit. Me & Earl & the Dying Girl je ukázkový indie film, který si jede svoje a je rád za to, že je svůj. Nevím nakolik je tahle jinakost ovlivněná předlohou a je mě to upřímně jedno, jelikož to co vidím mě baví, mám z toho radost a dokáže mě to dojmout jako máloco a při tom z toho není cítit žádné klišé, snaha uměle dojímat určitými dialogy a záběry. V jistém smyslu je to až nepříjemně realistické a o to silnější to pro mě bylo. Režisér Alfonso Gomez-Rejon byl pro mě před tímto filmem naprosto neznámý tvůrce, po tomto filmu je to tvůrce, u kterého budu sledovat na čem pracuje. Má nádherné cítění pro to co se zrovna děje na scéně, umí z herců dostat ty správné emoce, nebojí se dlouhých záběrů beze střihu a krásně si pohrál s celkovým vizuálem filmu. Ve filmu mě zaujalo jakým způsobem se pracuje se záběry, oddalovaní a přibližování či jen kopírování pohybu postav. Thomas Mann mě pěkně vytřel zrak a podal parádní výkon, který jsem mu opravdu věřil. RJ Cylar hraje velmi přesvědčivě a krásně se s Mannem doplňují. Olivia Cooke je zde naprosto famózní a její výkon se mě moc líbil a několikrát mě dojal. Herci ve vedlejší rolích hrají též skvěle a krásně doplňují ústřední trojici a to ať už jde o neselhávajícího Nicka Offermana, Jona Bernthala, Molly Shannon či Connie Britton. Na filmu se mě toho líbilo spoustu, ale asi nejvíce to, že mi nevnucuje, jak se mám cítit. Film je hodně smutný, protože má být smutný, přesto to neznamená, že si z toho nedělá legraci a místy se nebere vážně. Jde hlavně o momenty, kdy jsou postavy spolu a jen koukají na filmy nebo vedou dialogy o veverkách, polštářích, filmech. Pak jsou tu skvělé dramatické momenty, kdy jenom koukáte co děje a hltáte každý dialog, který je neskutečně pravdivý a o to bolestivější. Líbilo se mi spoustu věcí jako točení filmů, animace, přirovnávání vlastních filmů ke klasikám, rozhovory s rodiči, scéna v jídelně, scény s profesorem McCarthym, parodování řeči a samotný konec v pokoji. Film není bez chyb, rozhodně má několik chyb co se týče tempa vyprávění nebo vykreslování jak ostatní vnímají ústřední trojici. Nejlépe bych film přirovnal ke kombinaci tří filmu a to 50/50 - Prosíme přetočte - Hvězdy nám nepřály. Me & Earl & the Dying Girl je nádherný film, který mě hodně sedl a rád bych popřál každému, aby mu sedl jako mě. (08.10.2015)

3,5* Bohužel, ale ani lepší druhá půlka a srdcervoucí finále mě nedonutí tam tu čtvrtou hvězdu dát. I přesto, že jsem viděl lepší filmy s podobnou tématiku, musím říct, že snímek stojí rozhodně za shlédnutí a Olivii Cooke už musím taky konečně vidět v jiné roli než jen jako holku, která trpí smrtelnou chorobou. (19.03.2016)

Příjemná indie tak-trochu-romantika o "přátelství odsouzeném k záhubě" mezi středoškolským nerdem, jeho kámošem a holkou-spolužačkou umírající na leukémii. Zábavný start o přežívání na škole a seznamování snímek nakopne, žel s postupující nemocí i jemu jaksi dochází energie. A fakt nám musel vypravěč lhát? :-) Já už se těšil na ten "nedojákovský", méně filmový (zato snad více ze života) konec. 7/10 (05.09.2016)

Dojemný příběh. Krásný. Překvapuje mě, jak mladí herci (22 let) dokážou takovým přesvědčivým způsobem zahrát něco tak neskutečného. Trochu mi to připomínalo Shailene Woodley v The Fault in Our Stars, i když její výkon byl krapet lepší. Nicméně zase ten otevřený konec. Tohle mě opravdu rozčiluje a kazí jinak skvělý dojem z celého filmu. (21.11.2016)

Jednou za čas se najde film, který svou kreativitou vybočuje ze škatulek - někdy je to úlet, někdy hovadina a někdy geniální záležitost. Tenhle snímek je určitě tím posledním zmíněným. Ve mně evokoval příjemné vzpomínky na Prosíme, přetočte! svou skvěle zhmotněnou láskou k filmu, přičemž dokázal být vtipný a měl velice dobře napsané postavy (ono napsat uvěřitelného intelektuálního teenagera není nic jednoduchého soudě podle tuny filmů, kde jsou teenage hrdinové prostě jenom prvoplánoví dementi). Velkou pochvalu si určitě zaslouží režisér Gomez-Rejon za zpracování a spoustu neotřelých (ale bohužel nemůžu úplně říct originálních) nápadů, jak pracovat s obrazem i herci. Nicméně nečekejte megadoják o teenage lásce, radši se připravte na inteligentní komedii o absurditě dospívání a smyslu historie. A Jona Bernthala v trochu nečekané pozici dějepisáře, kterého zahrál skvěle, a který v jedné větě krásně vystihl hlavní důvod naší vášně pro bádání v minulosti: "..." Neřeknu, podívejte se na ten film! 85% (23.09.2015)

Oproti filmu Hvězdy nám nepřály ne tolik prvoplánový doják. K tomu navíc zábavný a sympaticky obsazený. A ten indie feeling je prostě cool. Film, který můžete vidět nesčetněkrát. 90% (03.10.2015)

.. to nej, když se řekne ´film o umírání´ (!) nesentimentální, nepatetický, skvěle obsazený -i do těch nejnenápadnějších charakterů- formálně kreativní, hravý soundtrack jako bonus ..nejmagičtější letošní indie.. 90% (05.10.2015)

Čekal jsem, že budu muset "protrpět" dvě hoďky u další indie romanťárny, jenže ono ne! Tvůrci se s tématem porvali neskutečně originálně. Scénář, kamera a řežijní řešení... to vše je prostě skvělé. Ale hlavním pilířem jsou dokonalý herci, ať už v hlavních nebo jen epizodních rolích. Druhá půlka se už sice začíná brát trošku moc vážně, ale tenhle film mi holt vykouzlil úsměv na tváři... a to se počítá. 7/10 (23.01.2016)

Umieranie mladých ľudí nie je jednoduchá záležitost na sfilmovanie, aby to nebolo patetické, preromantizované alebo zbytočne čiernohumorné. V tomto filme sa tomu všetkému podarilo úspešne vyhnúť a tak vynikol príbeh. Nie romantický, nie láskyplný, ale citlivý a pekne zakončený. Záverečný filmový darček bol celkom ako od Švankmajera, že by sa pri ňom človeku chcelo rovno aj umrieť. –––– Som tu len preto, že ma do toho dotlačila moja mama. Nevieš si predstaviť, aká je neodbytná. –––– Keby to bol dojemný romantický príbeh, tak by hovorila všetky tie krásne veci. (19.07.2018)

Me & Earl & the Dying Girl je vynikající indie (to je jako "nezávislý":-) snímek, který mi svou pohodovou a možná i lehce úsměvnou atmosférou připomínal starší The Kings of Summer. Film triumfuje tím, že se na závažné téma dívá skrze optiku náctiletých a není tak (možná trochu paradoxně) zatížen teatrálností a fatalismem z čehož plyne další výhoda a sice, že ačkoliv není ve snímku nouze o tesklivé momenty, nepůsobí příliš podbízivě a divák se tak nemusí bát, že by se cítil zneužitě (jako u většiny citových ždímaček). Naopak to nakonec působí o dost "čistším a upřímnějším" dojmem. Režie i herecké výkony (zase ten Offerman :-) jsou jedním slovem skvělé. Parádní 4* (07.12.2015)

Já tento typ filmů mám docela rád. Většinou se tedy jedná o menší, finančně nenáročná dramata, s odlehčeným nádech, zabývající se jednak tradičními teenagerskými tématy, jako láska, první sex, zklamání, neshody s rodiči, revolta proti společnosti apod., prostě vším, co každý rodič podobně dospívajícího potomka zná, dosti často ale dojde i o témata mnohem vážnější a tím pádem i dramatičtější a emočně vypjatější, jako jsou nemoci, závislosti, a nejednou i smrt. No a snímek Já, Earl a holka na umření to všechno smíchal tak nějak pěkně dohromady, ale ve výsledku to bohužel moc nezafungovalo, a to především tedy co se emocí týče, což je ovšem v tomto případě poměrně zásadní problém, neboť ze všech těch témat tu zde nejzásadnější roli hraje právě smrt, takže člověk by měl být minimálně v závěru smutný, v lepším případě by měl ždímat kapesníky, zde to ale vyznívá celé fakt chladně a nepřesvědčivě, a to i ve chvíli, kdy dojde k tomu nejhoršímu. Navíc celá zápletka není ani zábavná, ani svižná, ani nápaditá, dramatických situací se tu vyskytuje minimum, životy postav pak působí fakt nezajímavě a když už jsem zmínil ty postavy, i díky castingu nejde tentokrát o zrovna dvakrát sympatickou partičku, všichni jsou totiž až moc nudní a nevýrazní, nehledě na to, že i chování a přístup k životu ústředních postav mi vůbec nesedlo. Nějaký ten vtípek tu jinak chybí úplně, a i atmosféra je taková nijaká, na druhou stranu ale abych zase jen nekritizoval, kompletně se to nese v takovém pohodovém, příjemném hávu, což také určitě není úplně zanedbatelný fakt. Nicméně v rámci podobně pojatých snímků patří tato podívaná zkrátka ale k těm vážně slabším, a to prakticky ve všech ohledech. Vyloženě od ní odrazovat ale také rozhodně nechci. (06.06.2022)

Děj filmu se točí okolo Rachel, která má leukémii a Grega, outsidera, který se snaží zlepšovat (poslední?) dny své kamarádce, pomáhá mu i jeho kamarád Earl se kterým točí animované filmy. Silný příběh,velké emoce, ale něco tomu něco schází. Pokud si chcete zabrečet (nebo být naměkko) tak doporučuji. Podobný film jako Hvězdy nám nepřály , Now Is Good a My Sister's Keeper . (09.11.2015)

Téma přátelství, umírání a smrti viděno z perspektivy náctiletého pesimisty. Do toho trochu progresivní amatérské filmařiny, exotických pochutin a chlupatých polštářů, to vše zabaleno do příjemného indie bronzátka (to je něco jako pozlátko, jenže indie filmy nemají bohaté producenty, proto si mohou dovolit pouze pozlátka z bronzu - bronzátka. - konec lingvistické vsuvky) (17.11.2016)

Tohle mě vůbec nechytlo a s tvůrci jsem se nebyl schopen naladit na stejnou vlnu. Možná je snímek silný svým tématem, to už bylo ovšem ztvárněno mnohokrát a většinou lépe. Tady mi nebyly sympatické postavy, nesedlo mi obsazení a vlastně nejhorší na tom bylo, že se nedostavily emoce, což je u podobně laděného příběhu zásadní. Film mi přišel stejný jako hlavní hrdinové… puberťáci. Ti také mají emoce na maximu, ale hlavně je nesmí vystavit na odiv, aby se jim někdo nevysmál. Emoce ve filmu jsou, ale dobře ukryté pod pubertální vrstvou. No, asi nemá dál cenu vypisovat negativa, za mě jsou to dnes dvě hvězdy. (05.05.2024)

Tohle se prostě vymyká všemu ostatnímu. Zaručuju vám, že ať od toho budete očekávat cokoli, dostanete úplně něco jinýho, stokrát lepšího. Hodně povedený! (02.10.2015)

S tímhle typem filmů to mám jednoduché. Buď mi bezvýhradně sednou a jsem z nich nadšený, anebo mi prostě postavy přijdou moc nereálné a celý film mnou jen tak prohučí. Tady to je ten druhý případ. Zkouknout, smazat a co tam máme dál.. (16.11.2015)

Po pomalejším začátku, dobrý konec. (04.06.2016)

Roztomilé a dojemné. Greg mi svým charakterem připomínal takové ty všeobecně milované inteligentní podivíny typu Franz Kafka a jeho charakter jej neomylně žene k umělecké tvorbě, na které se podílí i jakýsi nesympatický N-word. Greg, který je z nějaký bizarních pohnutek donucen se spřátelit s umírající Rachel, se s ní podivným způsobem sblíží, přičemž celý vztah skutečně působí jako kamarádství z lítosti. Na vrcholu příběhu dojde k celkem předvídatelné krizi mezi Gregem a Rachel i N-wordem (který už v dětství umí dát pěkně najevo takovou tu přirozenou n-wordovskou agresi). Aby toho nebylo dost, dětem motá hlavy naprosto neuvěřitelný učitel Jon Bernthal, v jehož kabinetu kluci z neznámých pohnutek každý den obědvají a který vykřikuje nějaké nesmysly o vědě. Jak tohle může skončit? No blbě. Nejedná se totiž o uslintaný výpotek hollywoodského scénáristy, ale o inscenaci poměrně povedené knížky se silným příběhem a je to dost znát. (16.11.2015)

Tak trochu Perks of Being a Wallflower, tak trochu 50/50, tak trochu Be Kind Rewind, tak trochu The Fault in Our Stars, tak trochu odľahčene poňatá tvrdá realita života chorobou skúšaného človeka, z ktorej aj napriek ťaživej téme sála pozitívna aura, a to aj vďaka tak trochu "nezávislému" šatu a kreatívnym vsuvkám. (09.01.2016)