Vanishing Point
Režie:
Richard C. SarafianScénář:
Guillermo Cabrera InfanteKamera:
John A. AlonzoHrají:
Barry Newman, Cleavon Little, Dean Jagger, Victoria Medlin, Paul Koslo, Robert Donner, Timothy Scott, Gilda Texter, Anthony James, John Amos (více)Obsahy(1)
Příběh muže, který ztratil svou lásku a s ní i chuť do života. Příběh muže pro kterého rychlá jízda znamená neklid jeho duše. Příběh muže, který od začátku ví, že si jede pro volnost, pro smrt. Dodge Challenger uháňející krajinou možná jen proto, aby mohl vyprávět příběh o muži, který věděl, že jediné co chce, je volnost duše. Že jediné, co dává v životě smysl, je volnost, kterou představuje motor schovávající se pod jeho kapotou. Volnost a zároveň neklid, který jde ven jen s rychlou jízdou. (Tony.cs)
(více)Recenze (288)
mám rád model jednoduchého dramatického/ žánrového příběhu s podobenstvím...v podstatě jde o akční film, ale takový ten, kdy akce přirozeně plyne a dynamizuje vyprávění...výborně natočené, z valné části odvyprávěné obrazem, skvěle použitá hudba i kontrastní tiché pasáže...ale nejkrásnější na tom je ta americkost...automobil, krajina a chlapík, který se zdánlivě pomátnul...kristovská paralela v doznívající éře hippies..........líbí se mi ta nekorektnost...vnímání policie jako studené protofašistické instituce napchané frustrovanými a tupými jedinci...v podstatě to jde proti proudu dobových trendů - ve stejném roce totiž Dirty Harry nastartoval linii samozvaných strážců zákona............otevřeně je sděleno, že hlavní hrdina bere drogy....nespí, nejí a dvakrát v průběhu jízdy vezme speed......... film zakukleně zpracovává i téma rasové nesnášenlivosti...Kowalského zběsilou jízdu americkým západem lemuje komentář moderátora rádia KOW "Super Soula"...jelikož Supersoul Kowalskému ve svém programu nepokrytě fandí, místní obyvatelé se rozhodnou černošskou stanici zdemolovat.......Serafian si mohl odpustit snad jen scénu s homosexuály...hrdina na trase potká dvojici mužů, která tlačí auto s nápisem "Just married"...potřebují pomoc a komicky pobíhají...jakmile je naloží, jeden z nich ho obviní z xenofobie a vytáhne zbraň na znamení přepadení...následuje krutý výprask, po němž Kowalski oba chlapíky vykopne z auta...fórek jako nositel maskulinního heterosexuálního stanoviska...........ale má to jeden konkrétní důsledek...scéna posiluje pozici hrdiny jako cowboy macha...následuje scéna v níž krásná dívka jezdí nahá na motorce a nabízí Kowalskému sex...ten ale odmítá.........a pak už jen finále, které variuje úvodní scénu..."the last american hero" odolá poslednímu pokušení, vrazí v plné rychlosti do nastavené stěny radlic a vykoupí tak prostoduše přihlížející Ameriku... ()
Kowalski je už zhrzen životem a chce udělat svůj vlastní manifest... půjčí si káru, dá si pár speedu a vydá se na zběsilou jízdu. I přes pár nesmyslů velmi dobrý počit a já mu při sledování filmu tu jeho svobodu místy záviděl..., ale ten konec tedy rozhodně ne. ()
Nejsem velkým fanouškem motorových filmu, ale tato road movie je naprosto jedinéčná. Kam se hrabe Rychle zběsile 1,2,3,4,5,6 a 7..... ()
Někdo v tom vidí vzporu proti diktáru pravidel, jiný rezignaci na život a ten další prostou touhu po svobodě. Já v tom vidím myšlenkový zkrat, který se protáhl na hodinu a půl, a dopadl, jak dopadnout musel. Krásná auta, zručná režie a syrová atmosféra ryzích sedmdesátek vytáhla hodnocení nad průměr, ale nebudu předstírat, že jsem s filmem souzněl, a celou dobu se bavil. ()
Měl jsem z toho podobný pocit jako z jedinečné bezstarostné jízdy. Pocit absolutní svobody pronásledované zavrženíhodnými modrými supy. Dokonalé. Sedmdesátá léta byla skutečně silná. ()
tak toto ma naozaj bavilo =) ()
Tak tohle bylo úžasné !!! Jednoduchý příběh, ale při tom to bylo tak velkolepé. Muž, který nemá co ztratit se rozhodne na velkou jízdu, aby ucítil volnost duše. Vykreslené to bylo nádherně, hudba perfektní, postavy zajímavé a policajti otravní. Kult pro všechny filmy o autech. Rychle a zběsile, Dead Proof, Taxi,.... ()
Takový milý road trip pěkným Challengerem. Sice místama trošku nuda,dost divnejch lidí a celkem překvapující závěr,kterej mě dostal. ()
Jízda, svoboda, no future! 82% hvězdiček ()
Kultovní pro všechny "petrol heady", kde v hlavní roli učinkuje bájný Dodge Challenger R/T a zároveň nejlepší film o "autech", nějaké rychle a zběsile včetně pokusu Tarantina nesahá tomuto ani po kotníky. Konec je špičkový a tenhle snímek je neskutečná klasika. ()
Mluvit u Vanishing Point o nějakém filosofické podtextu mi přijde trochu vycucané z prstu a pokud tam je, tak je podaný dosti nešikovně. Vždyť o jakékoliv podněty, které by byly aspoň trochu k zamyšlení se postarají slepý DJ v rádiu spolu se svými moudry a docela zarážející závěr. Jinak se nedozvíme zhola nic o motivaci hlavní postavy a pokud vodítkem měly být ty tuším tři krátké flashbacky, byly divákovi podstrčeny dost neumě a měly pro mě takřka nulovou výpovědní hodnotu. Takže jediné co mi tu zůstává a na co tvůrci asi dost sázeli byla více než hodinová a hojně vychvalovaná honička. Jenže i ta je zajímavá jen ze začátku a jen v malém zlomku momentů, potom už jsou to jenom nudné záběry buďto z dálky na auto řítící se po pusté silnici, nebo záběr z kabiny vozidla přímo na řidiče, který semtam nakoukne do zpětného zrcátka. Vyjímkou je zdařilá sekvence jízdy po poušti. Zpestření přichází jen s jeho zastávkami s chytačem hadů a nahou dívkou na motorce. V celku mi vychází průměrná roadmovie, která je alespoň zde docela přeceněná... ()
Krásné. Myšlenkově, vizuálně, hudebně. Poušť plná květinových dětí, motorkářů a Jesus Freaks. Hunt4Death. Vnitřně v klidu. ()
Kowalski. To jméno použil Eastwoodův scénárista v roce 2008. Náhoda? Mohli by to být bráchové, jednoho symbolizuje spojení s Fordem Gran Torino, druhého s Dodge Challengerem, oba navíc zarputilá americká touha po svobodě, mlčenlivost a podoba. Kowalski roku 1971 se řítí Nevadou mezi motorkáři, hippies, venkovskými povaleči, pouštními podivíny a přízraky vstříc realitě, která jako by se s ujetými mílemi postupně vzdalovala, rozplývala a ztrácela stejně jako jeho původní motivace a nadšení jeho černého rozhlasového anděla strážného. Napětí udržuje hlavně kamera a akce, scénář - to jsou jenom střípky nápadů slepené velkou jízdou. 70%. ()
Skvělej film ze sedmdesátek takovej styl se mi fakt líbil. A i když tam hlavní hrdina vlastně jen jede autem tak ani minutku nenudí. ()
Je to o jednom, a kdoví možná, že o posledním, který se neskloní.Auto, poušť, iluze nespoutané volnosti a svobody, a taky svobody v rozhodnutí o konci, který nastane, když se jeden rozhodne. A i v tom posledním je implikováno určení osudu.Toto je výsada sebevrahů, neboť ti nečekají na konec.Oni jej určí.Zde v doslovném střetu s radlicemi buldozerů, které symbolizovaly ty, kteří stáli za nimi s brokovnicemi a revolvery v rukou......Silný film. ()
Sázka, auto, rychlost, volnost. Svoboda. Atmosféra 70. let v plné nahotě. ()
Člověk nemusí být kdovíjakej fanda do aut, aby ho ta kára dostala. Ale kromě toho Dodge a super záběrů americký přírody mě film nijak extra nebavil. Žádný příběh, slabý dialogy, herecký výkony nicmoc. Motivace toho týpka nejsou vůbec nijak vysvětlený, v celym filmu je spoustu divných, nevysvětlených a nevysvětlitelných věcí a vlastně jediný rozuzlení, který film nabízí, je, že tohle je prostě hrozně sluníčkovej film a má symbolizovat touhu duše po svobodě. Film bych bral, kdyby prostě zahodil falešnej kabát nějakých životních přesahů a přiznal, že je to jen o autohoničkách. Místo toho se nám snaží naznačit těžkou minulost hlavního hrdiny (teatrálně působícími prostřihy) a koncentruje svojí symboliku do trotla, co 2 dny jezdí v poušti na speedu a nemusí vůbec jíst ani pít. (65%) ()
Jednoduchý příběh, jednoduché sdělení, ale precizní provedení, tempo úměrné rychlosti "Challengera 70" a přehlídka kameramanského umění na téma: bílý blesk se řítí krajinou! Scénář je tak na dvě A4 a to i s pauzami na oběd, ale atmosféra, motto volnosti a osobní svobody jsou natolik silné - zvlášť ve spolupráci s dobovým soundtrackem - že vám to absolutně nebude vadit. Kowalski se řítí krajinou z Denveru do "frisca," ve skutečnosti je mu úplně jedno odkud a kam jede, hlavně že jede!... 70% ()
Klasika automobilovych filmu a sen vsech kluku, aneb Kowalski a jeho Dodge Challenger v akci. Povinnost. ()
Tři mouchy jednou ranou aneb malý výlet do historie 60. let.¬ V průběhu 60. let 20. století se jako houby po dešti začaly objevovati snímky, v nichž svoboda a spravedlnost hrají hlavní úlohu. Rozvoj technické civilizace a relativního blahobytu ve srovnání s válečným a poválečným obdobím, ukončení Karibské krize podnítily životadárný déšť, v němž vyklíčila kulturní seménka dekády ukončené v 70. letech postupným rozpouštěním pathosu v reálných společenských podmínkách.¬ Nejprvé se spustila přímo smršť májovek, idealistických filmů z období dobývání Divokého západu natočených podle románů německého spisovatele Karla Maye, v nichž idealismus spravedlnosti představovaný ponejvíce postavami indiánského náčelníka Vinnetoua a bílého muže Old Shatterhanda zcela nahradil původní křesťanskou výplň románů: "Poklad na Stříbrném jezeře" (SRN, 1962), tři díly "Vinnetoua" (SRN, 1963-65), "Old Shatterhand" (Rakousko, 1964) a řada dalších až po "Vinnetoua a Old Shatterhanda v údolí smrti" (SRN, 1968).¬ V dalším druhu filmů bezúhonní naháněči spravedlnosti jsou vystřídáni tvářemi zločinců nebo aspoň pochybných živlů coby hrdinů snímků*): "Frajer Luke" (USA, 1967), "Bonnie a Clyde" (USA, 1967), "Butch Cassidy a Sundance Kid" (USA, 1969), "Půlnoční kovboj" (USA, 1969), "Vanishing Point" (USA, 1971), "Podraz" (USA, 1973), "Dva muži ve městě" (Francie, 1973).¬ *) V návaznosti na tuto skupinu vzniká, s určitým přesahem až do 90. let, řada existenciálně laděných snímků, v nichž hrdinou není už tvář zločince či pochybného živlu, ale "ztracená" (případně zpochybněná) existence: "Písečná žena" (Japonsko, 1964), "Zvětšenina" (Itálie, 1966), "Cizinec" (Itálie, 1967), "Zeď" (Francie, 1967), "Malé životní etudy" (USA, 1970), "Zapadákov" (GB, Austrálie, 1971), "Indiánský posel" (USA, 1991).¬ Okruží příznakově a snad poněkud opožděně uzavírají "Vlasy" (USA, 1979), "květinový muzikál" původem českého režiséra M. Formana a newyorského scénáristy M. Wellera ukazující svět hippies†) v montáži na válečný protest — jeden z kultovních snímků části mládeže své doby.¬ †) "Pokus o návrat do květinových šedesátých let. Žel už nějak nedokážu cítit sympatii k hippie ideálům té doby. Všichni byli v pohodě, žili jen pro dnešek, milovali volnost... Ty hodnoty znějí tak lidumilně, ale přitom klamou zevnějškem. Byla to také kultura sobectví, dětinské nezodpovědnosti, naivního pacifismu, sebezničující vzpoury. Nemám potřebu si ji idealizovat." — koment. uživ. "Aidan".¬ Doba (ne nepodobná té po napoleonských válkách) onoho zvláštního pathosu vzniklého z naděje na lepší příští vzešlé z dobových příznaků byla zároveň dobou idealisace možností člověka, ale také — očima tradice — dobou vzpoury; obé poslední se přitom ukázalo jako naprosto neproveditelné. Proto došlo k onomu nepatetickému "rozpuštění" onoho pathosu ve skutečnosti, která měla v dalších dekádách ukázati svou pravou — technokratickou — tvář. Existencialismus se ukázal býti stejně povrchní vlnou a slepým nábojem jako hnutí svobody, lásky a nezávislosti.¬ Vrátím-li se k opoznámkovanému snímku: je oslavou vzpoury proti systému, proti jeho nespravedlnosti sociální a lidské; hrdinou je v podstatě zločinec, kterému se mají diváci obdivovati pro jeho odvahu vzepříti se konvencím, zažitým stereotypům, pro jeho odvahu nepoddati se. Jde tedy o dekadentní neboli úpadkovou záležitost, zde ve slušivém kabátě. Žel, náš hrdina není žádným Jánošíkem, je nejvýše zatvrzelým individualistou, tudíž je filosoficko-etický přesah snímku nulový, je prázdnou množinou. Poučený divák si však přes to může odnésti platné a působivé poučení pro budoucnost. () (méně) (více)