Mandalorian

Star Wars se sice ještě nějakou dobu do kin nevrátí, v seriálové formě ovšem žijí naplno. A po téměř dvou a půl letech se se svou 3. sérii vrací Mandalorian. Vyplň v příběhu Dina Djarina a jeho adoptivního syna Grogua sice vyplnil seriál Boba Fett: Zákon podsvětí, teprve nyní ovšem dochází na start regulérní 3. série Mandaloriana. K režii se u 17. kapitoly vrací Rick Famuyiwa (druhá, šestá a patnáctá kapitola) a hned start 3. série vrhá diváky do nového příběhu, který si již na počátku zvládne diváka získat. U Disneyho se sice bude nevyhnutelně škrtat a dotkne se to i seriálů na Disney+, na 3. sérii Mandaloriana to ovšem ještě není znát. Produkční hodnoty jsou pořád parádní a hned úvodní scéna po představení toho, jak vlastně funguje zasvěcení mezi Děti Hlídky, dochází na akci, která krapet připomene závěr startu 2. série, potěší ovšem fakt, že Famuyiwa zvládá očividně s akce s netvorem vymačkat maximum. Mandaloriané musí pracovat jako tým, akční stránka je svižná, hned od startu nechybí pár zajímavých vizuálních nápadů a poté dochází k nástupu již ikonického dua - Mandaloriana a Grogua. Již první dvě série (+ doplněk z Boba Fett: Zákon podsvětí) pracovaly s motivem rodičovství a otcovství, 3. série s tím poté prozatím pokračuje. Grogu tak dostává pár rad od ostříleného adoptivního tatínka, pořád zvládá být roztomilý a víceméně dětsky krapet mimo obraz (především v pasáži s dobře známými Anzellany), především je mezi nimi nadále cítit to pěkně vybudované pouto.  3. série se při svém startu vydává cestou jasně vedeného příběhu, kdy to ovšem vypadá, že nebude chybět pár scenáristických odboček. Hned zde se představují nový pirátský syndikát, který je klíčem k jedné vtahující vesmírné honičce, která představuje poměrně zajímavého záporáka. Přitom všem je radost sledovat, že si jistým vývojem skutečně prošel i Greef Karga v podání Carla Weatherse, který se ovšem pořád nebojí oprášit staré časy v momentě, kdy je to potřeba.  Právě v pasážích, kdy jde zdánlivě do tuhého, se oprašuje známá westernová atmosféra, která je se Star Wars již neodmyslitelně spjatá, dostatečné produkční hodnoty jsou vidět i na dostatečném zastoupení různých známých i nových ras (design zmíněného Goriana Sharda je velmi výrazný), závěr poté ukazuje, že nová pouť rozhodně nebude snadná. Lepší uvedení do 3. série ovšem prakticky nebylo možné, kdy se již nyní vyplatí očekávat, co vše tvůrci nabídnou v následujících 7 epizodách. This is the way! (01.03.2023)

Režie 19. epizody seriálu Mandalorian se chopil Lee Isaac Chung, držitel dvou nominací na Oscara za režii a scénář svého částečně autobiografického dramatu Minari. Chung bude mít po menších dramatech brzy větší zkušenost s velkolepou produkcí, kdy by se měl chopit hraného remakeu anime Your Name. i pokračování původního Twisteru s názvem Twisters, ještě před nimi se ovšem mohl vydat do světa předaleké galaxie. A jeho epizoda zvládá vyvolat silný dojem. Jen možná úplně nepotěší ty, kteří primárně chtějí co největší možnou várku Dina Djarina a Grogua. Ti jsou sice součástí úvodu a závěru, mezi úvodem a závěrem se ovšem Mandalorian vydává zcela krapet jiným směrem. Směrem, který připomene třeba nedávný seriál ze světa Star Wars s názvem Andor.  Planeta Coruscant se (mimo speciální edici původní trilogie Star Wars) chronologicky v 19. epizodě Mandaloriana poprvé objevuje po pádu Impéria, kdy je tato metropole a nejspíš nejvíce ikonická planeta z prequelové trilogie představena ve své známé kráse. A hned je odhaleno i něco o fungování Nové republiky. Probační program, který nabízí zajímavý vhled do někoho, kdo se odvrací od své původní ideologie a snaží se žít pod Novou republikou. V čele epizody je tak většinu času známá postava doktora Penna Pershinga v podání Omida Abtahiho, která nikdy nepůsobila kdovíjak nadšeně z práce pro Impérium, 19. epizoda poté jeho spíše čisté úmysly ještě více zvýrazňuje. Bohužel ani pod novým režimem ovšem není Pershingovi dopřán ten ideální klid. Při vzpomínání na zmíněného Andora má 19. epizoda téměř až špionážní nádech, kdy dochází ke snaze se k něčemu dostat, přítomnosti postav, kterým nejde úplně věřit a částečně šetrnému budování. 19. epizoda pochopitelně nutně nezodpoví všechny otázky, minimálně ovšem naznačuje směr, kterým se děj vydá, větší spiknutí a fakt, že je nadále dost možná Grogu ve velkém nebezpečí. V nebezpečí se ostatně Grogu objeví už na samotném počátku epizody, kdy se nejdříve navazuje na setkání s jedním zdánlivě vyhynulým tvorem, hned poté dojde na setkání se známými bombadéry TIE a další skvělé letecké bitevní sekvenci, která nadále ukazuje, že jsou produkční hodnoty seriálu pořád na vysoké úrovni. A pak dochází i k dalšímu prozkoumávání frakce Děti hlídky a ukázkám, že při snaze o potencionální znovuobnovení Mandaloru bude nejdřív potřeba sjednotit lid. Povede to celé k menší občanské válce a boji o moc? Minimálně u jedné postavy se vyskytuje nevyhnutelné dilema. A i proto 3. série Mandaloriana do příštích týdnů skrývá velký potenciál.... (15.03.2023)

Peter Ramsey stojí za režii solidního animáku Legendární parta, především je jedním ze tří režisérů Spider-Mana: Paralelních světů, zásadního milníku animovaného filmu. Po návštěvě Marvel vesmíru poté Ramseyho čeká cesta do světa Star Wars, kdy by se měl chopit minimálně jedné epizody seriálu Ahsoka, ještě předtím se ovšem Ramsey chopil režie 21. epizody seriálu Mandalorian. Epizoda, která zároveň dokončuje jisté načrtnuté vedlejší linky, zároveň skrze tuto vedlejší linku více prozrazuje o fungování Nové Republiky a zároveň naznačuje směr, kterým by se seriál mohl do budoucna vydat. Především ovšem naznačuje, že se chystají velké věci. Pátá epizoda 3. série se tak vrátí k načrtnuté lince na planetě Nevarro a invazi pirátů. Výsledkem je další epizoda, která má westernovou atmosféru, která skončí jednou fenomenální bitvou, která samotné Mandaloriany představí jako komando hromadného ničení, zároveň díky nadále výrazným produkčním hodnotám výsledek nikdy nepůsobí extra lacině a i přes omezený rozpočet Ramsey předvádí strhující věci a naznačuje, že nutně nemusí fungovat pouze u animovaného filmu. Vše je poté součástí většího celku. Jedno nečekané, ale rozhodně milé cameo z animovaného seriálu, další náznak fungování Nové Republiky, který není úplně ideální a je spíše pochybný, úkaz toho, že pád Impéria nutně nemusí znamenat konec, kdy Impérium připomíná Hydru, kterou jedna useknutá hlava rozhodně neskolí. Pátá epizoda jen naznačuje směr, kterým se seriál do budoucna vydá, už těchto pár náznaků ovšem svádí k zajímavému vývoji události, především proto, že stmelení Mandalorianů možná nebude tak jednoduché. Největší satisfakci přitom dodává moment, kdy se Mandaloriani rozhodnou bojovat za správnou věc, kdy se nějak pracuje s vývojem vztahu mezi postavami, prasvatnou ideologií i nadějí na lepší zítřky. Greef Karga v podání Carla Weatherse zúročuje svůj charakterní vývoj, zmíněná bitva i práce s jednotlivými detaily s ní zvládají vyvolat uspokojení, samotné finále poté otvírá prostor pro zajímavý vývoj událostí, které snad dokážou naplnit svůj potenciál. 3. série si ovšem zatím dokáže víru vysloužit, protože pořád dodává pocit, že toto jsou Star Wars.... (29.03.2023)

Bryce Dallas Howard má s režírováním epizod Mandaloriana již nějaké zkušenosti. Předtím se chopila režie čtvrté i jedenácté epizody (+ 5. epizody seriálu Boba Fettt: Zákon podvěstí), kdy právě na jedenáctou epizodu, která v rámci Mandaloriana poprvé představila Bo-Katan Kryze, 22. epizoda víceméně navazuje. Epizoda, která představuje postavy ztvárňované známými jmény, představuje zároveň poměrně zajímavý svět a především zvládá vyvolávat dojem, že jednotlivé detaily z předchozích epizod v průběhu času mají větší a větší smyslnost.  I když start této epizody může evokovat spíše Star Trek, již od počátku je v rámci 22: epizody cítit závan Star Wars. Nejen známé rasy či konkrétní postavy, ale především závan toho pravého sci-fi dobrodružství, kdy se opět nějak pracuje se zákony Mandalorianů, zároveň se v poměrně zajímavé roli představuje Christopher Lloyd, který i na prahu 85 let zvládá sršet sympatickou energií. Představena planeta Plazir-15 představuje pojítka k minulosti Star Wars, kdy potěší návrat nečekaných starých známých, nějaká práce s poutem, které si Mandalorian utvořil s jedním ze svých zesnulých přátel, zároveň se v jisté formě pracuje s vytvářejícím poutem mezi Dinem Djarinem a Bo-Katan Kryze, kdy závěrečné momenty na jednu stranu zvládají vyvolat ideální satisfakci, zároveň opět otevírají výrazný potenciál do budoucna. Epizoda skrývá i jedno milé nečekané herecké cameo, do jisté míry stojí na detektivní zápletce, kdy se dá snadno očekávat, že se i s jednou načrtnutou linkou bude v jisté formě pracovat do budoucna. Kapitola 22 sice může většinu času působit jako nedodatečná a krapet nepotřebná vedlejší mise, tyto vedlejší mise ovšem po předchozích zkušenostech skutečně nepodceňovat. V závěru ostatně zvládne potěšit i dávka fyzické akce, především ukázka toho, že samotné Mandaloriany bude i do budoucna rozdělovat vzájemná nevraživost. I díky závěru je rázem snadné se na poslední dvě epizody 3. série v režii Ricka Famuyiwy velmi těšit.... (06.04.2023)

Rick Famuyiwa má již s režírováním epizod Mandaloriana zkušenosti. Po 2., 6., 15. a 17. epizodě je to právě on, který dostává na starost dvě poslední epizody 3. série a uzavírá tak 3. kapitolu Mandaloriana. 23. epizoda poté dokazuje, že všechny epizody jednotlivých sérií Mandaloriana postupně směřují k vyvrcholení, kdy do sebe rázem vše zapadá a výsledkem je strhující záležitost, kterou se láká i na nedávno oznámený film, který události kolem Mandaloriana a seriálů z něj vycházejících završí. Giancarlo Esposito a jeho Moff Gideon jsou zpátky. Že možná bylo krapet snadné se Gideona na konci 16. epizody zbavit? Očividně zase tolik ne. Z Gideona jde rázem opět ten správný respekt, který si zvládne vybudit i mezi imperiálními kolegy (Brendan Gleeson sice nedorazil, Brendola Huxe si ovšem alespoň zahrál jeho Brian Gleeson, bratr Domhnalla Gleesona/Armitage Huxe), zdánlivě i mezi jednou postavou, která se navrací z legend a ukazuje, že jak Mandalorian mohl být na samém počátku zdánlivě menší kouskem skládačky, rázem se na něm daří budovat slušně vyplněnou mezeru, kterou mezi sebou zanechávají Epizoda VI a Epizoda VII. Je nevýhodou fakt, že člověk snadno ví, kam události budou díky sequelové trilogii směřovat? Možná, už pár náznaků a především příslib návratu jednoho oblíbeného modrého záporáka ovšem zvládá očekávání výrazně naplnit. Dva odlišné frakce Mandalorianů se musí nějak stmelovat, Grogu dostává novou hračku (a konečně díky ní začíná tak trochu mluvit) a pak dochází k výpravě na Mandalore, která působí správně epickým dojmem a seriál díky tomu opět nechává zapomínat na to, že jde pořád o seriál omezen svým menším rozpočtem. A pak dochází k finále, které schopně funguje na bázi cliffhangeru, ukazuje, že je snadné obávat se plánů samotného Gideona, který nyní snadno může být i fyzickou hrozbou.  V jisté formě se odkrývá charakter Bo-Katan Kryze, kdy Katee Sackhoff zvládá prodat rozpolcenou vůdkyní, stejně tak potěší její rostoucí pouto mezi ní a Dinem Djarinem, o to více poté může být zdrcující finále, které zrcadlí předchozí neúspěch Bo-Katan Kryze. Scénář tak do jisté míry v rámci charakteru Bo-Katan Kryze pracuje s Deja Vu a ponechává prostor pro zajímavé věci, na které nejspíš dojde v samotném finále. Stačí jen doufat, že finále nezklame, i když čekání na 4. sérii následně bude o to bolestivější.... (13.04.2023)

Rick Famuyiwa se chopil režie posledních dvou epizod 3. série Mandaloriana, které dohromady tvoří jeden větší příběh, který již minule končil cliffhangerem, který se dle očekávání dočkává v 24. epizodě dokončení. Výsledkem je epizoda naplněná akcí, která po celou dobu působí epicky se správným nádechem finále, které definitivně na poměry televizní produkce nepůsobí kdovíjak lacině. Především se Mandaloriané představují v plné své kráse a vypadá to, že se skutečně může pomalu vrátit zlatý věk Mandaloru. Od počátku epizody tak dochází k slušné várce fyzické akce, kdy se za celou sérii nejvíce projevují fyzické schopnosti Dina Djarina, několik momentů slávy poté zažije Grogu, kdy vztah mezi Dinem Djarinem a Groguem dostává v této epizodě nové emocionální vrstvy, které především ve finále svádí k silnému dojáku, který podtrhuje symbolický vztah otce a syna. Především vidět Dina a jeho svěřence společně v akci je radost, Grogu se navíc nutně nemusí spoléhat pouze na exo skeleton v podobě IG-12, ale také na jiné své přednosti. Jsou budované zárodky do budoucna, víceméně uspokojivého vyvrcholení dochází i příběhový arch Bo-Katan Kryze v podání Katee Sackhoff, Giancarlo Esposito opět působí dojmem, že do role Gideona dává plné nasazení. Rick Famuyiwa potěší tím, že se mu v této epizodě podaří představit pár zajímavých POV, především skutečně působí, že akci zvládá jako jeden z nejlepších tvůrců, kteří se kolem seriálových Star Wars aktuálně motají. Svůj moment slávy poté zažije i R5-D4, který je nezpochybnitelným a často popíraným hrdinou již od Star Wars: Nová naděje a představuje se v pasáži, ve které by na něj by takový R2-D2 rozhodně pyšný. A možná přijde i Mouse Droid!  Bylo finále 2. série krapet uspokojivější? Možná, že ano. Finále 3. série má blíže k finále 1. série, především i díky zmíněné prakticky non-stop várce akce. Závěr 3. série ovšem dokáže být díky jednomu momentu skutečně emocionálně silně uspokojivý jako 3. série, především navíc celé finále skutečně působí řádně epickým a velkolepým způsobem, které navíc smyslně otevírá prostor nejen pro 4. sérii. I po 3. sériích je tak snadné se na další dobrodružství Din Djarina a Grogua těšit.... (19.04.2023)