Annabelle 3

Po zhliadnutí Psycha sa niektorí ľudia báli sprchovať, po Čeľustiach plávať v mori. Po Blair Witch stratili chuť na dlhšie prechádzky v lesoch mierneho pásma a po Upírovi z Feratu šliapnuť na plyn. Dúfam, že niekto napíše knihu alebo štúdiu o podmienených reflexoch viažucich sa na kinematografiu, môžem prispieť vlastnou skúsenosťou - po Annabelle 3, ak niekomu spadne na podlahu ťažšia minca a začne sa niekam kotúľať, napr. smerom ku mne, dostanem anafylaktický šok. Duchárska vlna posledného desaťročia je nepochybne silne ovplyvnená estetikou krátkych strašidelných videí - fejkových i skutočných - ktoré v ohromnom množstve kolujú internetom. Túto "novú vlnu" vítam, možno konečne režisérov naučí poctivo budovať atmosféru, keď už nemôžu pracovať s vnútornosťami. Jedna hviezda dolu za prebytočného vlkolaka. (17.04.2022)

Noc, havárie, objížďka. Auto se zastaví u bran hřbitova a zhasne. Koberce mlhy se strašidelně plazí kolem a z ní začnou vyrůstat duchové zemřelých. Annabell odpočívající na zadním sedadle je totiž jako magnet na duchy. A tím končí veškeré naděje na děsivý film. Celá série Annabell stojí za prd, ovšem tenhle kousek je nejhorší, tedy nejslabší. Než začne vůbec nějaký pokus o strašání, hrozí, že člověk usne nudou. Jediným světlým momentem je finále v podzemní místnosti, jenže vše se odehraje až moc snadno a rychle. A konec? Já bych si představil výživný narozeninový masakr, tvůrci bohužel ne. Tohle už nevyděsí ani děti. Jediné plus je, že konečně rejdy duchů nedoprovázejí výstřely z kanónu a padající hrnce, což jest ovšem žalostně málo. Doufám, že tímto jde ohyzdná panna do důchodu. (19.10.2019)

Už je to nějaký ten „pátek“, kdy jsem se poprvé seznámil s manželi Warrenovými ve filmu V zajetí démonů a o něco později i s posedlou panenkou Annabelle. Od té doby se obě tyto série dočkaly dalšího pokračování a až nyní se „spojily“ dohromady. Zatímco filmoví Ed a Lorraine na mě udělali celkem dojem a oba díly The Conjuring se mi celkem líbili, tak Annabelle na mě nikdy neudělala moc velký dojem. Jedničku považuji za velmi slabou podprůměrnou podívanou a dvojka byla jen o pověstný chlup lepší. No a ani trojka není žádný zázrak, co si budeme nebo spíše nebudeme nalhávat. Dodnes si pamatuji na větu, kterou jsem použil ve své recenzi k filmu V zajetí démonů (na svém blogu): Jenom mě trošku mrzí, že když už si dal Wan tolik práce a nenabídnul nám jen klasickou duchařinu, mohl si ještě trochu více pohrát s onou místností plnou nejrůznějších prokletých artefaktů a využít je v oné démonické scéně z domu lovců duchů… No a jako by mně chlapec jeden šikmooký vyslyšel. Opravdu hodně jsem se těšil na všechny ty prokleté a posedlé předměty – bytosti, kterak rozpoutají v domě Warrenových pořádné peklo. Jenže ono ejhle, režisér Gary Dauberman to pojal jako filmeček pro náctileté, kteří by na to jinak nemohli jít do kina a ON by tak nezinkasoval pořádné prašule ze vstupného. Čímž však nasral dost fandů hororového žánru, protože ti očekávali pořádnou duchařinu, možná i trošku té brutality, ale místo toho se větší polovinu filmu nudíte k smrti a vlastně ani nic pořádného neuvidíte. Jasně, bylo tu pár atmosférických scén (viz duch ve svatebních šatek, táta zombie, nebo úvodní cca pětiminutovka), ale to bylo v mých očích žalostně málo. Místo toho se tu až moc času řeší Boby, co nemá (nebo má) koule, kokot který sejme vlkodlaka (Ten tam dělal co?) kytarou, nebo jestli někdo vůbec přijde na narozeninovou párty. To mi bylo upřímně úplně u prdele. Náctileté děcka v kině však v pohodě žrali popcorn, popíjeli kolu a smáli se, jak je to super filmeček s nádechem snad až komedie. Sorry, ale třetí díl se mi líbil taky méně, než dvojka. Snad jen o pověstný chloupek z Převozníkova pytlíku více, než nudná jednička. Annabelle by se na to strašení měla už vysrat a zůstat navždy v té své vitríně. Jen díky starým Warrenovým a několika scénám se z toho nestal propadák tohoto roku. 40% (12.11.2019)

Annabelle Comes Home má na první pohled značný potenciál, avšak režisér Gary Dauberman ho nedokázal využít ani ze čtvrtiny. Ve finále tedy dostaneme nudný a nelogický snímek, v němž se téměř nic neděje a kde se postavy chovají jako naprostí imbecilové. Vážně by mne tedy zajímalo, kdy už někdo KONEČNĚ natočí něco inovativního a řádně hororového. Dočkáme se vůbec někdy? (21.08.2019)

Tak nic no, je to velké zklamání a promarněná příležitost, že místnost která je narvaná super hračkami, se kterými se dá hrát celou noc, zůstala nevyužita. Gary Dauberman, je sice dobrý scénárista, ale průměrný režisér, který se bojí být drsnější, odvážnější, ale zase jeho postavy sou sympatické a nejsou úplně blbý. Až tedy na dynamické duo manželů Warrenových, kteří posadí posedlou panenku na zadní sedadlo, jako by se nic nedělo. Takže je to takový nic moc horor, ale zase sem se nenudil, ale bylo to možná ode mně trochu naivní očekávat, že se z tohohle filmu vyklube další The Cabin in the Woods. Celé to na mně působilo, jako jedna z epizod, ze seriálu Scooby-Doo a i ten pes se dostavil. PS : Více na TVTwixx u kterých si můžete koupit prokleté kolečkové křeslo, které má kola ze zahradní hadice a nebo lokátor duchů, to pokuď nemáte doma zvoneček. (06.07.2019)