Smrt v sedle

Westernový kabát té kriminální zápletce moc sluší. Šikovně jsou tady promíchané různé žánry a nic není překombinované. Bylo příjemné vidět mladého Rudolfa Jelínka, sice byl trošku naivní a snílek, toužící pro dobrodružství na Divokém západě, ale to mi nevadilo. Vlastně to tady bylo nutné. Jsou tu hezké přírodné scenérie. Budu se muset podívat, kde se natáčelo. (11.09.2020)

Nějak jsem nikdy nerozuměl nadšení z tohoto filmu. Mladík, který si hraje na kovboje a zaplete se do skutečného zločinu, je sice zajímavý nápad, ale podání je nudné a nijaké. Vždy jsem měl pocit, že ten film trvá dvě a půl hodiny, jak se vlekl. Kamera slušná, ale to je tak to jediné. ---- z DVD recenze: Smrt v sedle Režisér Jindřich polák je známý spíše díky svým sci-fi komediím nebo seriálům Návštěvníci a Pan Tau. Přesto se zpočátku proslavil právě tímto filmem, ve kterém viděli tehdejší komunističtí mocní odsouzení západních rodokapsových románků. Ty ostatně hlavní hrdina filmu z roku 1959, sedmnáctiletý Tomáš (v podání Rudolfa Jelínka), čte ze všeho nejraději. A protože se v hřebčíně stará o koně, má těmito westerny popletenou hlavu. kamarádi se rozhodnou mu dát trochu za vyučenou, ale podivnou shodou okolností dojde ke skutečnému zločinu. A Tomáš se pokusí uvést vyčtené postupy westernů v praxi. Překvapivě málo úspěšně, alespoň zpočátku. V dalších rolích se objeví např. Eduard Dubský, Radovan Lukavský, Jiří Sovák, Jana Kasanová, Josef Beyvl, Martin Růžek, Miloš Nesvadba, Jan Přeučil, Jan Skopeček a další. Film vydává ve své pečlivé úpravě Filmexport, ale přece jenom tentokrát si s obrazem příliš nepohrál. Není ani čistý, ani jak se patří barevný, jak má být, a navíc původní formát obrazu byl 2,35:1, zatímco na disku je zhruba 2,17:1, navíc v letterboxovém 1,33 (4:3) podání, tedy neanamorfně. Zvuk je v původním Dolby Digital 2.0, titulky české pro neslyšící a anglické. Bonusy pak zahrnují dobové články v časopisech v DVD-ROM sekci (automaticky se spustí v prohlížeči po vložení disku do počítačové mechaniky), i v bonusech DVD. Najdeme zde podrobné biografie a filmografie, fotogalerii i s fotkami z natáčení. Ve Slovu historika v sedmnácti minutách dr. Pavel Taussig připomene českou filmovou produkci toho roku, aby se pak zaměřil na vznik tohoto snímku a věci v pozadí natáčení. Rozhovory nabízejí možnost poslechnout si zhruba šestiminutová vzpomínání Rudolfa Jelínka, Jany Kasanové, Miloše Nesvadby, Jana Přeučila a Jana Skopečka na natáčení. (17.08.2014)

Na dobu vzniku téměř odvážné dílo. Kovbojové, koně, zbraně... Typy postav jsou ve svých charakterech roztomile naivní. První část filmu připomíná spíše romanci jako od Šrámka, naštěstí přišla i dramatická linka děje. Pobavil mě Jiří Sovák, jenž je mimo jiné ve svých 38 letech už starý. Naopak trpím na konci scény s koňskou honičkou. (01.09.2018)

Průhledný děj prvoplánové agitky viděné mladýma očima, které přes opar indiánek ještě nestačily dohlédnout do velmi šedivé dobové současnosti. Ale současně skutečná romantika, povznášející dřinu v hřebčinci - tehdy jedno z nejhůře placených povolání - na poslání. A s tou romantikou přichází i skutečné posluchačské okouzlení. Je ho sice jako šafránu, ale zapřít se nedá. Stejně jako Polákova režie. Film-odraziště, film-příslib. Na konec padesátých let je toho poměrně dost. A to není málo. Určitě. (30.12.2007)

Bez rodokopasové linie by mohlo jít o další Krškovu adaptaci Šrámka: lyrické záběry přírody, mladá láska, vždy vzorně upravení herci. Westernová poetika do filmu proniká jen náznakově ve formě zpívání countryových písniček, točení lasem nebo jednotvárně nasnímaného cválání na koni s typicky ruským jménem Ivan. Jalová kriminální zápletka se rozbíhá až po nějakých čtyřiceti minutách her na kovboje, které jsou podány jako nezodpovědná, ba přímo nebezpečná kratochvíle, od níž by každý slušný socialistický občan měl v dospělosti přejít k rozumnějšímu trávení volného času. Hlavním postavou oproti pravým westernům není výrazně individualizovaný hrdina, který by jednal dle vlastních rozhodnutí, ale naivní plantážník, řídící se příkazy uvědomělých jezeďáků. Sám přitom není pro vyřešení spáchaného zločinu přínosný jinak než jako svědek. Namísto nespoutané akce v otevřené krajině mají nejdramatičtější scény filmu podobu relativně klidného popojíždění po vhodných cestách, přičemž veškeré potenciálně nebezpečné dění koordinují příslušníci SNB. Kromě cinemaskopického formátu tak západní kulturu reprezentují akorát zloduši, kteří mají cizí jména, ovládají cizí jazyky a pro peníze jsou schopni vraždit. Tuzemská snaha vyhovět poptávce po exotických dějových filmech západního střihu tak zplodila skoro dokonalou negaci koňských oper a jimi reprezentovaných hodnot. Nic to nemění na skutečnosti, že jakéhokoli dobrodružství lační doboví diváci byli kromobyčejně spokojeni a do kina jich do konce roku 1959 přišlo přes dva miliony. 50% Zajímavé komentáře: Marthos, vypravěč (04.03.2015)