Režie:
Karel SmyczekKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Zdeněk JohnHrají:
Daniel Šedivák, Michal Suchánek, Libuše Heczková, Lucie Zedníčková, Renata Pokorná, Pavel Kohout, Eva Lecchiová, Zdeněk Dryšl, Bronislav Poloczek (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Humornou, ale i vážnější formou je divák stržen do víru dětských radostí i trampot, zdánlivě třeba bezvýznamných, avšak spoluformujících mladé charaktery a postoje ke světu. Pestrý děj se rozehrává na červnové petřínské louce, kde dojde k tuhému zápasu kluci versus děvčata jedné pražské školy... (oficiální text distributora)
Recenze (51)
Celkem povedený a mírně odvážný film z dob, kdy Karel Smyczek byl brán ještě za kontroverzního režiséra. Příběh problémového chlapce a chlapce ze slušné rodiny je podán nepodbízivou formou a nehodlá posuzovat dobré či špatné, ale spíše čeká, jak na to bude reagovat divák. Dětští herečtí představitelé si vedou opravdu skvěle a sígr Dana Šediváka umí u diváka probudit emoce, Michal Suchánek v roli slušňáka je přesným kontrastem k němu. Nakonec ani nejde o to, za jakou cenu si ti dva "tak trochu pískli", ale jde o to, že tak zajímavě podané snímky o mládeži se přestaly točit, nebo či spíše už není kdo by je natočil. ()
Film Karla Smyczka Jen si tak trochu písknout je určen mládeži, ale má co říct i dospělým. Vypráví příběh jednoho týdne v životě dvou třináctiletých pražských kluků, spořádaného Petra z typické měšt´ácké rodiny a zkušenějšího Pavla, který žije sám se svým otcem. Chlapci při svých toulkách po Praze ukradnou v opravovaném kostele píšt´aly z varhan a Pavel se kvůli tomu dostane do velkých problémů. Okolo hlavní zápletky se kupí řada úsměvných i mírně provokativních epizod citlivě odhalujících svět dospívajících dětí. ()
Moc nechápu, jak může někoho bavit natáčet filmy o asi nejdebilnějším a nejtrapnějším období lidského života, tedy o počínající pubertě v dětském těle....Snad jen potichu uchichtávajícího postaršího rejžu s lehce úchylnými myšlenkami...omlouvám se, ale prostě to nechápu. Jinak sám film je docela roztomilou sondou do socialistického represivního školství a odtažitého rodičovství...a taky je tam mladý Suchánek, co hraje třináctiletého a vypadá tak na deset. ()
Vynikající film (nejen) pro mladé. Velmi blízko má k Sněženkám a machrům, ostatně tvůrčí tým je u obou snímků stejný. Je to typ filmu "smích skrz slzy", kdy se velmi vtipné momenty odehrávají v dramatičtějších kulisách, nutí k zamyšlení i nad námi samotnými a mohou u nás vyvolat neblahé vzpomínky na minulost, protože Jen si tak trochu písknout je o reálném životě, zachycujícím ve větší nebo menší míře střípky všedních dnů každého z nás. Radku Johnovi a Ivo Pelantovi se to velmi vydařilo. ()
Je to už delší doba co jsem to viděla naposledy, ale některé scény si pamatuji naprosto živě. Vím, že to na mě udělalo docela dojem. Protože mi bylo těch dětí a jejich osudů hrozně líto. Je to takový ryze Český film, ale ve Smyczekově případě to je pochvala. Já nemám ráda Radka Johna, a přiznám se, že jeho knížku která je pro tento film jako námět jsem nečetla, ale ani nemám zájem. Mě film stačil jako taková malá sonda do života dětí téhle doby, jak to měly těžké, a jak dopadávaly. A přesto že je tam i pár vtipných složek, moc komické to ve výsledku není. Určitě to není žádný velký film který by nechával nesmazatelné dojmy, nebo dojímal stovky diváků, ale myslím že to zkrátka není úplně špatný film. ()
Galerie (6)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (8)
- Když Pavel (Daniel Šedivák) probíhá Lucernou, hraje v kině film Křidýlko, nebo stehýnko (1976). (Sevi)
- Dětští představitelé byli vybrání na základě náročného dvouměsíčního konkurzu, kterého se zúčastnilo na 2 000 dětí. (Olík)
- Celý film se natočil v Praze. (M.B)
Reklama