Mumie se vrací

Mumie se vrací bez toho, co jsme měli tak rádi na Mumii. Herci sice pořád ujdou, ale co ten scénář? Kdo si tu uprdnul? Vykopeme Imhotepa, zalítáme si vzducholodí s černým pilotem, přimatláme k tomu zbytečné flashbacky, zahrajeme si na honičku s malýma šmejdkama a zachráníma jednoho blonďatého klučinu. Śpatně, špatně, špatně. Jako by Sommers při psaní scénáře konzumoval podezřelé houbičky. Můj táta by řekl "mysli si něco prd*li", mě spíš napadá slovo "srágora". (20.02.2003)

Solidní starověké dobrodružství, které je velice podobně koncipované, jako první díl. Spousta akce, rychlé tempo a solidní herci. Přesto je však druhý díl na můj vkus ještě více přeplácaný, přeefektovaný a vyhypovaný než jednička. Zde mi to už začínalo vcelku dost vadit. Tvůrcům se však nedá upřít nápaditost a slušná režijní zdatnost. Tentokrát mě vcelku potěšil i Vosloo, kterého mám stále zafixovaného jako drsňáka z Hard Target. Konec se škorpiónem už byl vyloženě hloupý, avšak vzhledem k prakticky nulovým ambicím filmu se to vydržet dá. Pobavit se a odhodit. Takové je základní moto. (19.06.2006)

Nemyslím si, že by som bol vulgárny grobian, ktorý by sa vyžíval v neslušných výrazoch, nebodaj predpojato vetoval "Sommersovo vymakané bavičstvo" (ha-ha), ale jediné čo sa dá v náväznosti na predošlý multiplexový (s)hit rovnakého mediálneho zápachu v tomto prípade skonštatovať je to, že: "väčší rozpočet, väčšia kokotina..." (18.08.2012)

80% - Druhá mumie byla, jak už to u dvojek bývá, mnohem rozmáchlejší. Na scénu přišel nový záporák, vrátil se ten starý, střetávaly se obrovské armády... Ale hlavně se vrátili Rick a Evelyn, jeden z nejlepších filmových párů všech dob. Z Eve najivky se ve dvojce stala Eve bojovnice, což bylo ještě víc sexy... Holt něco se mi tu líbilo víc, něco tu bylo horší něž v jedničce. Efekty, hlavně král Škorpion, se moc nepovedly, zato atmosféra mumií byla zachována měrou vrchovatou... (10.05.2007)

Námět i obsah a scénář šustí papírem žáků poškoláků. V momentech, v nichž si divák jižjiž téměř zvykne na to, že tu jsou alespoň některé příznaky místy zvládaného filmového řemesla, je knokautován násilně nakopnutým dějovým zvratem, který MUMII propůjčuje ráz hodně nastavované a čím dál bezchutnější kaše. Říká se, že pršet nemusí; stačí, když kape. Ale co si počít, když se jazyk lepí na patro a v nedohlednu je i ta efemérní občasná kapička nápadu, záblesku, vtipu, vytržení z pouště stále bezbřežejší nudy? (13.02.2009)