Zdivočelá země

Občas až komicky špatně natočeno, hodně zidealizované kladné postavy, ale na druhou stranu mělo smysl tento seriál vytvořit, protože má výpovědní hodnotu o zacházení s lidmi v 50. letech. A ačkoli není úplně příjemné to sledovat, nemělo by se na tu dobu zapomínat a k tomu snad Zdivočelá země alespoň trochu přispívá. (08.03.2015)

Pro mě na české poměry velice kvalitní seriál, který nabízí skutečně poutavý příběh českého pilota RAF a navíc krásné záběry koní a přírody.. O některých hereckých výkonech se možná dá polemizovat, ale já si tohohle seriálu cením hlavně pro jeho hlavní myšlenku - ukázat zrůdnost komunistického a fašistického režimu!! A to myslím, že se povedlo brilantně!!! A komu se to nelíbí ať si pustí toho svého majora Zemana nebo Ženu za pultem... Pozn. for Oskar: ten tvůj rádoby intelektuálský komentář je vážně dost mimo... (18.01.2006)

To je moje ,,srdcovka". Nádherná hudba a hlavně skvělé vyobrazení neslavné doby, od které se dnešní komunisti distancují a omlouvají se za ní a myslí si, že se tím vše smaže a zapomene. Děkuji tvůrcům za tento seriál, jen víc takových. Na tyto časy se nesmí zapomínat! I přes mírný pokles kvality v posledních dvou sériích nemůžu dát méně než 5*. (16.06.2011)

Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů. Nejraději mám první sérii, která je plná nostalgických obrazů a ze které dýchá opravdová dobrodružná atmosféra. Postupem času přibývá v seriálu politiky a zjišťujeme, že Maděrovi se paradoxně nejlíp vedlo v časech, kdy musel svádět boj "pouze" s nacistickými kolaboranty. Velmi sugestivně je zobrazen teror, jenž komunisté rozpoutali proti těm, kteří bojovali za naši vlast na opačné frontě. Jedenáctý díl patří k tomu nejsilnějšímu, co jsem kdy viděl. Druhá série mi přijde o trochu slabší než první a třetí a čtvrtá už místy připomínají současnou seriálovou vlnu. Konkrétně poslední dvě série by klidně mohly být i kratší, takhle mi spousta věcí přijde jen jako zbytečné nastavování (Billovy problémy se žlučníkem, několikanásobné opakování věty "na okrese vo nás všechno věděj, takže nás někdo udává", přešlapování v 70. letech zakončené odfláknutým závěrem...). Ani ta zdivočelá země už není tak divoká. I tak se ale mezi současnými seriály jedná o perlu v hromadě štěrku. "Proboha, kde jste to byl?" "Pod loretánskejma zvonama: Tisíckrát pozdravujeme Tebe!" (72.) (02.11.2006)

Češi se vyrovnávají se svou minulostí velmi svérázným způsobem: ze dne na den zavrhnou jeden režim a v tom druhém se tváří, jako by ten první nikdy neexistoval nebo jako by se na něm nepodíleli. Lapidárně řečeno, jako by se právě narodili. Časem někdo nesměle pípne, že by se řada věcí z minulosti měla uvést na pravou míru. To způsobí všeobecné pokyvování hlav a souhlasné mručení. "Ano, ano... mělo by se... musí se... někdo by měl..." Až někdo přijde s dětsky jednoduchým nápadem, jak se dopátrat takzvané pravdy: všechno se obrátí naruby. Načež se všichni ti pokyvovači bodře plácají po zádech a říkají "Ano, ano... to se nám povedlo... to jsme to vyřešili..." a úlevně si otírají čela, zrosená tou námahou. Jenže objektivní pravda je ošemetná věc (existuje vůbec?) a rozhodně to není pouhá negace lži. 40% (15.04.2003)