Francouzská revoluce

K plnému počtu mi chybí více fikce, dramatu v pravém slova smyslu. Je to puntičkářsky přesně (a skvěle) natočený dějepis. Právě pro onu úpornou snahu se mi zdá, že se trochu vytrácí prokreslení typologie postav, detaily z jejich soukromého, nikoliv jen dějinotvorného života, což dramatu zpravidla dodává šmak. Ale celkově je to nádherné, velkoryse pojaté pokoukání. (13.11.2009)

Historický miniseriál dle mého gusta, žádné učebnicově přefiltrované postavy, které je možno rozdělit jen na dobré a zlé. Tady je každá postava živá, má své klady, své zápory, lásky i strachy. Poprvé jsem vnímala i královskou rodinu jako lidské bytosti a bylo mi chudáka slabošského Ludvíka líto. A Danton v podání Brandauera mě přesvědčil k revolučnímu vzplanutí. Avšak ten odporný a slizký Sewerynův Robespierre mě zase vrátil na zem. Ukázal mi, že s davem bylo vždy snadné manipulovat a probudit v něm ty nejnižší pudy a touhu po krvi. Francouzskou revoluci považuji za nejživotnější historický film, díky němu jsem slyšela živého Dantona i Robespierra, potkala jsem Marii Antoinettu i Ludvíka XVI. (05.07.2011)

Tak takhle si představuji velkolepou historicky věrnou fresku. Nechybí vynikající herecké výkony, propracovaný scénář i postavy, výprava, věrnost historickým událostem. Francouzská revoluce je téma samo o sobě tak fascinující, že odbýt to nějakým nekvalitním paskvilem by byl přímo hřích proti lidu :), naštěstí toto je případ takřka dokonalého převedení dějin do filmové podoby, které je stejně kvalitní jak v masových davových scénách, tak při komorních rozhovorech a osobních střetech jednotlivých protagonistů. Málokdy se stane, aby takovýhle projekt dokázal udržet kvalitu v obou rovinách. Tu a tam je možná některý projev poněkud posunut vprospěch divákovi, ale tyhle menší nepřesnosti resp. umělecká licence nevadí, pokud nejdou proti historickým událostem jako takovým. Proč tak nedopadl Napoleon :((. "Privilegia ze světa nikdy nezmizí. Možná sem tam změní majitele, ale zůstávají." (12.10.2005)

Vizuálně snad až >pimprlově< pojatá >historie< aneb pateticky mýtutvorný epos ryze televizního kalibru, dobově hvězdně sice obsazen, rutinně však natočen a krom občasného (místy až směšného) přehrávání hvězd i komparsu vcelku jalově odehrán... . . . V kombinaci tuzemského televizního uvedení s ořezem obrazu (z formátu 1,66:1 na 4:3) a hlavně s tradičně debilním a zvukově plochým českým dabingem (mmj. třeba výkřiky a atmosféra v davových a vůbec exterierových scénách...) působí pak tohle dílo - zvláště ve vypjatých momentech - místy až nechtěně komicky, vskutku prostě hodno předhození prostému a prostoduchému masovému diváckému stavu a jeho stádně-uživatelským vidláckým tužbám a moresům... :-[ . . . P.S. Nakonec pak snad nejvíce pozitivní jev jako odměna za svým způsobem protrpených 360 minut je zjištění, že >nezlomný lidský duch< stará se o neustálé opakování historie a nakonec to stádo prostě nikdy nezvítězí nad všemi těmi psychopaty, vrahy, zloději, korupčníky atd etc (čili "politiky"), posedlými mocí a ohánějícími se vůlí a blahem lidu. Tak jen tak ale fakt nevím, co je vlastně horší... :-( - - - - - (Poprvé sledováno po čtyři dlouhé večery za porevolučně pozdního léta l.p. 2009 na ČT2, komentář zde jako sedmnáctý - 22.9.2009) (22.09.2009)

Po prvním dílu: monumentální výprava, skvělí herci v pedantické rekonstrukci událostí Velké francouzské (buržoazní) revoluce z pohledu novináře Camilla Desmoulinse, jednoho z hlavních představitelů kordilérského klubu. Film má jednu nevýhodu, totiž že je mrtvý - je to prostě oživlé museum. Napovídá tomu i pedantický scénář, snaha nacpat do dialogů maximum historických informací a tak je znepřehlednit a znepřirozenit. Kdyby nebyla sama francouzská revoluce tak zajímavá, asi bych musel hodnocení ještě snížit právě kvůli nefilmovosti díla. (12.11.2009)