Hory mají oči

Na Aju patřičně brutální (unrated verze), s několika lahůdkovými mordy, ale jinak oproti HAUTE TENSION krok zpět. První půle včetně napadení karavanu ještě slušná, se schopností vyvolat mrazení na zádech, v druhé půli se ale napětí vytratilo, přibylo hrdinského patosu a klišé, které pohřbilo i extrémně vyhrocené situace, při kterých by se měl divák třást strachem. I proto jsem se nebál o hlavní postavy, což je špatně. Aja je velmi schopný režisér, ale potýká se se špatnými scenáři. PS: Milovníci papoušků asi nebudou rádi :o) (18.06.2006)

Aja / to je boží jméno / si byl vědom, že nejen hory mají oči, ale i diváci a tak nám dopřál opravdu skvěle vizualně stvárněné dílko a dopřál nám, doslova oku lahodící zabijení. Napětí ve filmu připomíná petřínskou lanovku a prudce stoupá, bohužel někde mezi půlkou a cílem asi došel proud i s napětím. Sice rychle přispěchala na pomoc slečna brutalita, ale ta už druhou půlku nezachránila . Povedlo se však do brutality začlenit třeba americkou vlajku ta mě vždycky v hororech docela chyběla a za ten nápad fakt tleskám . Tak tedy je na čase přestat čumět na filmy a vzhůru na výlet, někam do hor a až se budete balit, nezapomeňte si vzít papouška ! (19.11.2006)

Jakkoli se Alexandre Aja po tomto filmu jevil jako naděje hororového filmu, zpětně nakonec Hory mají oči zůstaly jediným jeho umělecky výraznějším dílem. Navzdory relativní nesympatičnosti postav totiž zapojují řadu filmařsky inspirativních postupů, které na jedné straně počítají s našimi žánrovými zkušenostmi a na druhé straně je nenaplňují tak, jak bychom očekávali. Nejvýznamněji to platí pro hlediskové záběry a vůbec problematiku hlediska v hororovém filmu, kterak jsem se snažil tehdy vysvětlit ve své analytické stati. (Jde o práci z druhého semestru na vysoké, což žel zahrnuje i poněkud sešněrovaný jazyk. Je v ní ale přesto několik pěkných postřehů.) (13.02.2016)

Sic heroický a přehnaný závěr, scénář dýchá, seč může, přesto nechápu výtky v řadě hodnocení. Nelogičností jsem v řadě hororů z poslední doby viděl nespočet, v tomhle případě měl divák (alespoň) prostor seznámit se s jednotlivými členy rodinky a z několika drobných poznatků (asi jen pro ty vnímavější) pochopit, co se s dělníky ve skutečnosti stalo. Několik zmínek o jaderných pokusech mi dostatečně stačilo. Nekomplikovaný scénář sice uchovává několik zbytečných klišé, ale i mistr tesař... Protože tenhle žánr staví hlavně na atmosféře (která byla bezchybná), nejistotě a napětí, a chtěl bych vidět „hrdinu“, který znuděný po celý film seděl doma v křesle. Zároveň se někdo konečně zabýval i tím, že když se holku pokouší znásilnit nechutnej vidlák a vidí u toho svou sestru, jak jí jinej prožene kulku hlavou, tak to s ní asi kapánek zamává, nebo ne? Remake je dneska v Hollywoodu hodně populární pojem, myslím ale, že Aja bude moci svému předchůdci, hororovému klasikovi Cravenovi, brzy konkurovat. Další pozitivum je bezesporu rodina (a uvěřitelné vztahy v ní), kolem které se vše točí. Nejenže její členové dobře hrají, ale těch teenagerů už bylo dost a tady jen stěží odhadnete, kdo půjde na řadu jako první, kdo jako druhý… Lehounce k ději: republikán a bývalý policista, jinak otec tří dětí, se rozhodne strávit rodinnou dovolenou v San Diegu a na radu podivína od pumpy volí zkratku, která změní rodinné pohodlí od základů. Nervózní vyčkávání (kdy přijde první kontakt s horníky) zvládá Aja bravurně. Vzápětí přijde noční (a velice brutální) atak na karavan, který předčí veškeré scény z hororů za POSLEDNÍ LÉTA. Atmosféra je prvotřídní, Aja má kuráž, libuje si v barevných filtrech, autentické kameře, těkavém střihu, zvukových efektech. Nemůžu si pomoct, ale já byl s výslednou podobou více než spokojený!! (25.08.2006)

Řekl bych, že dobrý režisér se pozná, když i ze spoustukrát vytěženého tématu dokáže udělat zajímavý film. A Hory jsou nejen zajímavé, ale i brutálně napínavé (a napínavě brutální) a párkrát dokonce i překvapivé. Škoda toho trochu přepáleného závěru, ale ani ten nijak neumenšuje zjevný důkaz Ajaova filmařského talentu. Jeden z nejlepších hororů posledních let... P.S. Zapomněl jsem se zmínit o skvělé práci se zvukem, něco tak působivého tu taky dlouho nebylo (resp. jsem si toho asi nevšiml :o)) (12.05.2006)