Indiana Jones a nástroj osudu

Je v tom strašně věcí, co mi minimálně při první projekci vadily a nedovolily mi ponořit se do příběhu tak, jak by si asi zasloužil. Hlavně vizuál je oproti všem předchůdcům zkrátka umělý a dost jsem trpěl u úvodního flashbacku. Omládlý Ford bil do očí, a byť akce na vlaku je sama o sobě vynalézavá a intenzivní a dobře reflektuje válečnou špionáž aka Kam orli nelétají, charakter Indyho v ní dostává na frak. Tenhle dřív obyčejný brýlatý profesor, co se mezi náckovskou přesilou často zmateně potácel a plány mu nevycházely, jelikož je vymýšlel za pochodu, přece nikdy nebyl heroickým nezranitelným hrdinou. Důchodcovská linka je naštěstí lepší, snaží se o variabilnější dobrodružství a dynamickou změnu lokací, přičemž po vzoru čtyřky neopomíjí rozvíjet osobnost a osobní život protagonisty. Chybí tomu Spielbergova kreativní inscenace, již Mangold jen občas vykrádá a většinou se k ní ani nepřiblíží, ale příběh je naštěstí dost přímočarý a motivačně sevřený. Zvraty se dopředu předesílají (bacha na loutkové divadlo) a tvůrci se snaží udržet děj v pohybu, i když vyžaduje komorní promluvy. Výtky navíc opět ignorují fakt, že neexistuje něco jako recept nebo optimální podoba filmu o Indiana Jonesovi - jsou tu formální dominanty, kterých se teda Mangold drží křečovitě, a potom jen volné pole působnosti pro žánrové a hypertextuání blbnutí. A toho tady dostaneme dostatek, od Tintina, podmořských verneovek a fascinace objevováním vesmírného časoprostoru v šedesátkách až po ‘ehm spoiler’ sandálové velkofilmy téže doby. Zčásti mě ten film štval, ale nechávám si dost prostoru k tomu, abych ho měl jednou taky hodně rád.. (29.06.2023)

Jedna z nejlegendárnějších sérií vůbec, kterou jsem jako malý nesčetněkrát točil na VHS konečně došla ke svému finálnímu zakončení. Už u 4 byly velké obavy o to, jestli na to Ford již není příliš starý, u pětky už ten zřetel není, slavnému herci již je 80, ovšem filmaři s tím umí celkem dobře pracovat a on má zkrátka výborné charisma, v tom problém není. James Mangold plně chápe tuto frančízu a ví, kde zabrnkat na nostalgickou strunu, ovšem buď je již tento koncept přežitý, nebo už zkrátka nestačí to, co před 30-40 lety. Mangold je výborný režisér, ovšem tento film se po cca 2 hodinkách vyčerpal, akce bylo stále dost, ale už moc na jedno brdo a nebýt skvěle vymyšleného finále, které mě opravdu zajímalo, šel bych na 3*. Vlastně to stačí, jen to prostě není pecka, která by se zásadně zapsala do dějin kinematografie jako původní trilogie. Sbohem Indy. (01.07.2023)

DĚJINY JSOU PLNÉ CHYB, DR. JONESI, JDE JEN O TO, ČÍCH. Rozporuplné, ale ne nelogické, jinak viz též Douglase. Mangold není Spielberg a čas nezastavíš. Každému je jasné, že Indy už nebude takový, jako dřív (ale je to vůbec možné?) a fakt si nebudu stěžovat na pár horších triků, není mi totiž čtrnáct. Snímek rozhodně není bez chyb, vnímám je, ne že je, no jo, ale při sledování jsem se zároveň bál, smál a byl jsem dojat. Nedá se svítit, zatím zkrátka hodnotím více srdcem než rozumem a předpokládám, že s pětkou to u mě bude jako s dílem čtvrtým - podumám si, zhodnotím pro a proti, dám druhé zhlédnutí a pak něco možná přehodnotím. (29.06.2023)

Not great, not terrible. Když se při startu bleskově vracíme do druhé světové a oficír Wehrmachtu svítí do tváře okatě digitálnímu Indymu, který mžourá očkama všude jinde než kam má, je to trochu scary, ale naštěstí se po pár minutách ten vlak (doslova) přece jen pomalu rozjede kupředu a dočkáme se i pár vtípků, solidní akce a nápaditých lokací. Ta urputná snaha tvůrců ctít unikátní retro-dobrodružný koncept celé ságy je okatá na každém kroku, ale ne vždy úplně nutná a vhodná. Klobouk dolů před Fordem, který na osmdesátníka dělá neskutečné kousky. Na druhou stranu chápu, že tenhle film v kinech nejspíše propadne i kdyby se Indy stavěl na hlavu. Protože pro mladou generaci je to příliš nezajímavý, neaktuální, generický příběh vycucaný z prstu a staří pardálové si raději pustí The Last Crusade, která se nemusí snažit vracet se ke kořenům, protože ona je ten kořen. (15.07.2023)