Reklama

Reklama

Mladá a krásná Anna je manželkou vysoce postaveného carského úředníka Karenina, se kterým má syna. Je oddanou manželkou a milující matkou, žije poklidným, i když trochu nudným životem. Poté, co dostane dopis od svého záletného bratra Oblonského, ve kterém ji žádá, aby mu přijela pomoci zachránit manželství s Dolly, odjíždí Anna do Moskvy. Na cestě se seznámí s hraběnkou Vronskou, na kterou na nádraží čeká její syn, charismatický důstojník jezdectva. Anna se do něj bezhlavě zamiluje a stane se jeho milenkou. Vášnivá aféra vyvolá v petrohradské společnosti skandál. Karenin se zpočátku snaží zachovat dekorum, Anninu nevěru však bere jako obrovské osobní ponížení. Hrdá Anna je přesvědčená, že má právo svou lásku neskrývat, zachází stále dál a dál... (TV Nova)

(více)

Videa (32)

Trailer

Recenze (781)

Matty 

všechny recenze uživatele

Melodrama, které se bojí plně poddat své melodramatičnosti. Tvůrci si divadelním uchopením mizanscény vytvořili perfektní alibi pro případ, že by se někdo pozastavoval nad tím, nač v cynické době virtuálních vztahů adaptovat román o upřímné lásce a hledání duševní rovnováhy. Vždyť je to celé jenom divadlo ruské šlechty, do sebe uzavřený svět velkých citů, mohou se hájit. Netuším ovšem, čím chtějí obhájit, jako moc je tato výrazná stylizace prvoplánovitá. Dekorace, svícení i pohyby kamery povětšinou slouží pouze k tomu, aby nonverbální formou vyjádřily to, co již bylo řečeno v dialozích. Duplikace informací film činí polopatickým a delším, než by využitá porce knižní předlohy potřebovala. Také výběr situací z knihy jako kdyby se podřizoval formální stránce. Využita byla snad každá záminka k dynamičtějšímu pohybu (tanec, kluziště, závody koní), některá i vícekrát (nezapomenutelné sečení obilí). ___ Akce na povrchu odvádí pozornost od zvláštního emocionálního chladu mezi postavami, zejména Annou a Vronským. Keiře role sedí, i když je moc mladá, příliš hubená a většinu herectví za ní odvádějí účesy, kostýmy a reflektory nasvěcující scénu. Zato Aaron Taylor-Johnson byl obsazen zcela proti typu hrdiny, kterého má ztvárňovat. Žádné charisma, žádné tělo, žádný respekt. Shovívavý úsměv vyvolávající zajíček, nikoli lev salónů. Jeho vinou nefunguje ani napětí uvnitř vytvořeného, spíše ideového nežli přímo milostného trojúhelníku, neboť ve své bezvýraznosti rozhodně neztělesňuje nespoutané vášně, opak usedlého rodinného života, od něhož se tak Anna odvrací z málo zjevných důvodů. Zásadní slabinou ústředního milostného vztahu je však bezradnost tvůrců, jak Annin mravní poklesek srozumitelně prezentovat dnešnímu divákovi. Nechtějí ji fandit, nechtějí ji odsuzovat. Ve výsledku ji ukazují jako bytost citově roztěkanou, netušící, co vlastně chce, a následkem toho směřující k záhubě. V knize jsou motivace její i motivace ostatních postav i díky neustálému „přepínání“ hlediska mnohem jasnější, třebaže z dnešního hlediska působí poněkud staromódně, což je stále lepší než Wrightova pseudo-modernost. ___ Pokud už je filmem zohledněna vyprávěcí linie Konstantina Levina, v knize dokonce linie nadřazena té Annině, zasloužila by si více rozvést. Rychlý dovětek, pomáhající si tou nejprostší symbolikou, vyznívá velmi banálně a hrdina, jenž by měl procházet nejkomplexnější charakterovou proměnou, ve výsledku budí dojem dobromyslného žence, kterého náhle osvítilo. Přesto je Levinův vztah s Kitty přesvědčivější než vzplanutí Anny k Vronskému. Paradoxně zásluhou vizuálně prostých scén, kdy dochází ke zklidnění kamery, kdy milenci dokonce ani nemusí nic říct, abychom pochopili, k čemu mezi nimi dochází (skládání slov z kostek). V té chvíli je film skutečně a upřímně o potlačované, nevyjádřitelné lásce a nesnaží se svou melodramatičnost omlouvat divadelním aranžmá. ___ Zaujetí formou, jakkoli místy dechberoucí a dávající vzpomenout na kamerové tance z Ophülsových opusů, bohužel výrazně redukuje myšlenkový potenciál knihy, která je ve snaze o vnější efektnost někdy posunuta do naprosto nevhodných tónin (v rámci žánru vulgární milostné scény). Zatímco Tolstého úvahy ve filmu dostaly podobu zbanalizovaných symbolů, inspirativní je Anna Karenina nově vloženým, svým divadelním „přepsáním“. Vypuštění Levina, a nakrátko také Anny, do autentičtějšího okolního světa, který se nezabývá jenom milostnými vztahy, v zásadě zpochybňuje smysluplnost veškerých sentimentálních dramat. S přechody mezi vnitřním a vnějším sice není nakládáno moc nápaditě, ale samotné připuštění, že existuje i něco mimo tohle blyštivé melodramatické akvárium, považuji za velice výmluvný příznak doby, ve které žijeme. Už ani ve filmu o citových problémech nejsou citové problémy brány s někdejší naléhavostí. ___ Je to nakonec víc Stoppard a Wright než Tolstoj, komu tato Anna Karenina patří a obávám se, že kdyby režisér neměl oporu v solidním scénáři, hraje si s obrazovým ztvárněním ještě víc a ještě míň vypráví. Prosím. Jen ať k tomu příště nezneužívá knihy, jež má stále co říct i bez násilně přidaných vizuálních kudrlinek. 75% () (méně) (více)

Hild 

všechny recenze uživatele

Anna Karenina nemá emocionální sílu Pokání, ani ten neodolatelný půvab Pýchy a předsudku, přesto mě Joe Wright znovu dokázal dočista omámit, znovu jsem celé dvě hodiny nevěděla o okolním světě. Kdo čeká nějaké velké melodrama, je na omylu. Anna Karenina se snaží vyhýbat patosu a kýči a nutno říct, že se jí to daří. A navíc toto je verze i pro ty, kteří u podobných filmů obvykle zívají, zásluhu na tom má až zběsilé tempo, které se u klasických dobových dramat často nevidí. Od první minuty se obraz nezastaví, kolem hlavních postav vše tančí, komparzisté i místnosti, kterými prochází. Celé to divadelní pojetí diváka pohltí a po chvíli mu připadá, že i on sám je na jeviště, že právě to je skutečný svět. Přechody z interiérů do exteriérů jsou vyřešeny skvěle a dávají dokonalý smysl. Není to film bez chyb a je mi jasné, že především milovníci díla Tolstého budou mít výhrady, film se nezabývá náboženstvím a zemědělstvím, které tvoří velkou část knihy, jednotlivé příběhy zde nejsou úplně propojeny, především u příběhu Kitty a Levina (sám o sobě je to příběh krásný) není prohlouben vliv osudu Anny a v rámci celého kontextu tam tak moc nezapadá. Já se však ptám. Copak by šlo tak obsáhlé dílo natočit lépe? Oceňuji, že se alespoň nějaká verze zabývá i postranními liniemi a pak je to tu ten Joeův vizuál, opět jsou zde scény, které berou dech a které bych mohla sledovat pořád a pořád (taneční scéna), k tomu úžasná kamera, hudba a znovu se potvrdilo, že Keira podává ty nejlepší výkony právě pod Wrightem. Takže opět můžu Joe Wrightovi poděkovat, ten člověk vážně točí filmy pro mě a Hannu už mu odpouštím. ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Divadelný úvod som v pohode bral tak ako je, lenže po niekoľkých minútach toho bolo viac, ako som čakal a začal som mať zvláštny pocit, že tentoraz som šliapol poriadne vedľa a že pozerám nejaký divadelný prepis. Až neskôr, keď sa film rozbehol a začali ma zaujímať postavy a ich vzťahy, som tie sekundové prechody medzi scénami ocenil. K záveru som bol nakoniec celkom spokojný a uznávam, že ten vizuálne nablýskaný režisérov pohľad má čosi do seba. Napriek tomu dávam prednosť reálu a radšej by som Kareninu videl ako rozsiahlu ságu v štýle veľkofilmu Doktor Živago. 70%. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

První hodina je zcela uchvacující a vtahující. Druhá už jen čekání na vlak. Nevyrovnané co do dávkování nápadů i děje. A nemyslím se, že by to bylo mým přemlsáním. 3 a 1/2, zaokrouhleno zatím nahoru, protože Wright stále objevuje nové věci, tedy spíš věci nově působící. Opět bych tohohle režiséra nepřeceňoval - je to "jen" pěkné. Ale pěkně pěkné. ()

KarelR 

všechny recenze uživatele

Joe Wright je zpátky v sedle a dává Anně Karenině překvapivou a slušivou fazónu. Keira a spol. sice nevydrží zářit až do úplného konce, i takhle ale jde o srdceryvnou romanci, která srší dechberoucími momenty a vynalézavou výpravou. Pokud jste při chuti na něco klasičtějšího, zároveň byste ale ocenili poněkud lehčí podání, právě jste našli cíl svojí příští výpravy do kina. Ano, dámský doprovod je téměř podmínkou! ()

Galerie (151)

Zajímavosti (25)

  • Joe Wright se rozhodl umístit děj filmu na divadelní scénu, a to na základě chování skutečně ruské šlechty, která si v té době "hrála" na šlechtu francouzskou - mluvila francouzsky, oblékala se francouzsky a bydlela v domech připomínajících domy francouzské aristokracie. (Brousitch)
  • Celosvětová premiéra proběhla 7. září 2012 na filmovém fetivalu v Torontu. (ČSFD)

Související novinky

Znáte novou švédskou superhvězdu?

Znáte novou švédskou superhvězdu?

25.05.2015

Seznamte se s Alicií Vikander. Možná si teď nemůžete její obličej zařadit a marně přemýšlíte nad tím, kde přesně jste ji viděli. Takže nápověda: Pokud občas utečete mimo mainsteamovou klasiku,… (více)

Cruise vyměnil špionáž za... jinou špionáž

Cruise vyměnil špionáž za... jinou špionáž

27.05.2013

Dlouho plánovaný celovečerní remake stařičkého špionážního seriálu The Man From U.N.C.L.E. se od začátku potýkal s problémy. Původně jej chtěl režírovat Steven Soderbergh s Georgem Clooneym v hlavní… (více)

Režisér pro Padesát odstínů šedé?

Režisér pro Padesát odstínů šedé?

13.05.2013

A dohady pokračují. Tentokrát ale zdrojem není bulvár, nýbrž uznávaný The Hollywood Reporter. Několik různých zdrojů pro magazín potvrdilo, že hlavním kandidátem je Joe Wright. Dává to smysl hned ze… (více)

Oscars 2013 - výsledky

Oscars 2013 - výsledky

25.02.2013

Letošní udělování cen Akademie máme za sebou. Diváci i přímí účastníci slavnostního večera zřejmě přežili ostrý humor letošního moderátora Setha MacFarlanea. Kromě tradičního vzpomínání na ty, kteří… (více)

Reklama

Reklama