Série(3) / Epizody(52)
Obsahy(1)
Lidská dramata zhuštěná do podoby soudních kauz přitahují diváky na celém světě, svět soudních síní je ale pro většinu lidí světem neznámým a vzdáleným. Skutečné příběhy a práci české justice představuje nový cyklus docudramat České televize Rozsudek. Dvacet příběhů, které se opravdu staly, zavede diváky do prostředí, kam by se normálně nedostali, do soudních síní, kde se rozhoduje o vině či nevině obžalovaných. Autoři čerpají v případech trestních i civilních ze skutečných rozsudků, které padly u soudů napříč celou Českou republikou. Mnohdy vyhrocené lidské příběhy ukazují, jak tenká je hranice mezi bezúhonným životem a životem s cejchem obžaloby. Jednotlivé případy doplňují svými radami a komentáři odborníci z řad soudců, soudních znalců, právníků, kriminalistů a psychologů. „Smyslem je ukázat lidem příběhy, které se mohou stát komukoliv z nás. A neopominutelnou součástí je i osvěta, divák díky příběhům může nahlédnout pod pokličku dnešní justice, může si udělat představu, co účastníka soudního jednání čeká, na co je třeba si dát pozor a podobně," říká Linda Bendová, dramaturgyně pořadu Rozsudek. Tvůrci Rozsudku se rozhodli jednotlivé příběhy natočit formou docudramatu. Část děje se odehrává v soudní síni, paralelně však sledujeme zločin či spor retrospektivně. V rolích aktérů různých příběhů uvidíme herce oblastních divadel. Divák tak nebude vnímat známé filmové tváře a příběh bude prožívat jako detektivní story, které je vyprávěno strhujícím a poutavým způsobem, s napínavými okamžiky, důležitými zvraty v kauze i detektivní prvky. Rozsudek vzniká v ostravské Tvůrčí producentské skupině Lenky Polákové a jednotlivé příběhy mohou diváci České televize sledovat od 6. ledna 2014 každý všední den v 18:25 na ČT1. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (46)
Celkem dobrý nápad, co všechno se tímto způsobem o charakteru lidí nevěřícně na TV obrazovku koukající človíček dozví. Je zajímavé, jak hloupě, nadmíru sebevědomě, či agresívně nebo i naivně se někteří jedinci chovají. Řeknu vám, takový soudce, či státní zástupce nebo obhájce toho v soudních síních zažijí. Vážně, někteří lidé jsou opravdu debilové a soudce to pak má řešit. Tahle doba "svobody" od roku 1989 mnohým z nás poznamenala charakter natolik, že jim snad už ani není pomoci. Tolik k žalovaným, žalujícím i svědkům. Co se týká provedení dokumentů, scénáře a dialogů soudců, státních zástupců i obhajoby, tady bych měl chuť hodnotit spíše jen jednou hvězdou. Tato zinscenovaná soudní přelíčení jsou daleko, daleko za skutečnou realitou. Měl bych "NÁMITKU", není to jako v JúEsEj? Uzavřu to. Námět, chcete-li nápad je dobrý, realizace v soudní síni ubohá. ()
Toto je celkom iná liga oproti „skutočným“ súdnym prípadom v slovenských komerčných televíziách. Prípady sú zaujímavé, nie sú to žiadne zbytočné ťahanice o drobnosti alebo rozvody. A kritizované ochotnícke výkony? No, nevystupujú tam skutoční herci, ale tými nie sú ani skutoční ľudia pred súdom. Ako vyzerá televízna herecká tragédia, na to si treba pozrieť tie spomínané slovenské prípady. Dokumentárny hlas komentátora je príjemný, vysvetlí, čo ako laici nemôžeme vedieť. Po asi 10 dieloch môžem zhodnotiť, keďže Rozsudok ma nikdy neprinútil prepnúť stanicu po klasickej hranej kriminálke. ()
Sice je to veskrze průměrná záležitost, jedná se o jakýsi mix Soudkyně Barbary a Křižovatek života, ale ve srovnání s výše uvedenými se na to dalo celkem bezbolestně dívat - herci hrají v rámci možností slušně a ani z toho nečiší ryzí amatérismus, který je žánrově podobné tvorbě dneška bohužel vlastní. (Hodnotím díl "Milovala celou rodinu" z Rozsudek II) ()
Marcel Bystroň a Jan Novák - mystři kreativního trash videa se vrhli na pořad ve stylu "Soudkyně Rebarbara" a vrátili se ve stylu. Málokdy tušíte, co je skutečný humor a co je pouze tragicky zvládnutý příběh zahraný (ne)herci. Jsem si jist, že to nemělo býti bráni 100% vážně narozdíl od toho, co píše popisek a tvrdí tvůrci. Pořad je kratší než zmíněná Barbora a neodehrává se jen ve studiu. Díky přehrávání scén "zločinů" si můžeme skvěle vychutnat béčkové herectví a kýčovité hlášky s úplně bizarními volbami ve scénáři. Kupříkladu přítel kadeřnice (který NENÍ gay) začne zničehonic zpívat píseň od NIGHTWORK - Já jsem gay. A to je jenom příklad. Musím říct, že jsem si to užil. Otázkou je jak to ohodnotit. Je to očividně příšerný odpad, ale zároveň jsem se nádherně bavil. ()
Ale jo, takhle by to určitě šlo.. Alespoň řemeslně jistě !! Ačkoliv na Křižovatce stojící Česká televize se podbízívě lísá a s těmi docudramanesmysly už začíná být silně otravná, celkem bez větší snahy ukazuje Primě záda a ještě jí trefuje přímo do toho zpoceného čela soudcovským - V tuzemsku samozřejmě jak jinak než slepě spravedlivým..;) - kladívkem.. Z mého pohledu samozřejmě zbytečné a zhruba v duchu veřejnoprávního zpravodajství, takže děkuji, ale ne !! ()
Galerie (266)
Photo © Česká televize / Jiří Zerzoň
Reklama