Annabelle

Plnej? Really? No, ne zcela, o kousek nadhodnocuju, ale pro ten plnej mám pár důvodů. Samozřejmě s kompaktem typu The Conjuring se tento spin-off měřit nemůže, vad na kráse je tam taky habakuk, ale ty největší považuju za čistě subjektivní, protože nejsem zaláskovanej, cukrování ve filmech mě sere, natož abych se dokázal vcítit do role "mladá matka sama doma". Takže abych to vyargumentoval....máme tady faktor AntiHate - nemá cenu se pozastavovat, jen politovat. Dále zapracovalo jedno velké, příjemné překvapení, protože jsem zjistil, že horor v kině není mrtvej! Dostavil jsem tak tak načas, no při vstupu do sálu mi spadla čelist. Kyjovská Panoramka byla snad víc než z poloviny plná, což čítá dobrých 200 lidí. Vzhledem k tomu, že normálně tam sedíme jak po koštu ve dvou tuctech, nestačil jsem zírat. Jo, byla to omladina, ale co jest podstatný, smích jim rychle přešel v řev a vyvalený oči. Úlet! Hajzlpapír došel tak v půlce filmu, tipl bych podle provozu uliček. Tím se dostávám k tomu nejpádnějšímu argumentu a ten je jednoduchý, prosťoučký. Co dělá horor dobrým hororem? Po dlouhé, dlouhatánské době mi při byť jedné scéně tak přejel mráz po zádech, že už jen kvůli tomuto si tam toho bůra plesknout dovolím. Posledním zavažíčkem je srovnání s ostatníma letošníma kouskama, kde uznávám, bavil jsem se v hororovém duchu líp než u Deliver Us From Evil, takže 85%. Doporučuju! (24.10.2014)

Těšil jsem se jak filmu budu křivdit, jak ho budu lynchovat!! No světe div se, se tak nestane, Annabelle je totiž nejděsivějším filmem roku 2014. Oculuse, Delivera us from Devila a Babadooka si dává k snídaňi a o parodiích jako Jessabelle či Ouija ani nemluvím. Už od začátku film nastolí rychlé tempo, solidní soundtrack, krásný retro look a spousta lekaček, Ano lekl jsem se 2x a 3x slušně cuknul. Scéna ve výtahu absolutně dech vyrážející!! Mráz po zádech a husí kůže je nevyhnutelná. Annabelle je tedy Solidním old school hororem a poctou všem 80-90 létům, byť je to pořád dokola, tahle forma mi sedla. Vzhledem k tomu jaký odpor/averzi k duchařinám mám, tahle příjemně překvapila a nebojím se jí vychválit. 70% (11.01.2015)

Zlatý Chucky... Annabelle je jednoducho podpriemerný generický horor od netalentovaných tvorcov. Nemá žiaden výnimočný moment (i keď úvod s kultom bol uchádzajúci). Na rozdiel od Insidious série nie je výhradne postavený na ľakačkách, no budovanie "napätia" tu ani zďaleka nefunguje, lebo tie jednotlivé "pomalé" scény sú iba spleťou nudných konverzačiek a keď dôjde na akciu, často je na hranici komédie (popcorn!). Vyslovene ma to neirituje, no zo všetkého najviac mi to pripomínalo direct-to-dvd, či TV horory z deväťdesiatych rokov ako Omen IV alebo iksté diely Amityville Horror. Obohraná vata medzi televízne reklamy. (05.11.2018)

Kvalitně natočené. Je znát, že režisérem je kameraman, protože si občas pěkně hraje se záběry, umístěním kamery... To je fajn. Taky jsou ve filmu dobří herci. Manžel mi šíleně připomínal Eddieho Redmayna, kdyby byl o trochu větší alfa samec. Strašidelný je film tak akorát. Bohužel příběh je dost slaboučký a zapůsobí asi hlavně na děti a naivnější diváky, kteří lidem baští to, že je to "podle skutečné události". Docela OK horor. (6/10) (17.05.2022)

Tak a dost kurva! Cituji matičku všech pseudointelektuálů, kteří by bez její existence byli vylízaní jak dóza od paštiky v průměrné somálské vesnici, a to sice madam Wikipedii: "Horor (z angl. horror - hrůza, zděšení) je umělecký žánr, jehož cílem je u čtenáře nebo diváka vyvolat pocit strachu a děsu.". Nikde na Novinkách jsem v posledních dnech nečetl, že by se nějaký kretén vrátil v čase, análně znásilnil tehdejšího krále římské říše, kompletně tak změnil interpretaci latinského písma a tudíž se tam ve skutečnosti píše "Horor (z nazi. höven - sračka, průjem) je strašná kokotina, jejíž cílem je člověka nasrat a nudou ho donutit myslet na sex s vlastní sestrou.". Tak proč se mi to sakra zase dělo? Jasně, protože na to myslím bez přestání denně, ale přesto! Strašidelná panenka, bububu! Místním kritikům, jak tak koukám, stačí k pořádně propocenému vyděšení s náběhem na infarkt i jedno extra tiché "baf" od čtyřleté neteře, která se v kavárně, kam jste si spolu zašli na dýňové latté, vynořila zpoza rohu. Kdybyste ji alespoň den předtím znásilnili a zakopali na zahradě, tak už by se to pochopit dalo, ale takhle? Avšak zpět k filmu. Nejen, že to nebylo děsivé, ale taky to nebylo zábavné, takže bych pro příště raději třídil sůl od pepře v boxerských rukavicích, se zavázanýma očima hádal jména štětek podle pohlavních nemocí, nebo prostě dělal cokoliv zábavnějšího, tedy naprosto cokoliv. Hvězdu dávám za jednu solidní lekačku. Když jsem z nudy během projekce v náprsní kapse napoprvé nenahmatal svůj sáček kokainu, lekl jsem se k posrání. (03.10.2014)