Avengers: Infinity War

Russoovi si s Infinity War poradili stejně jako s Občanskou válkou - s přehledem kočírují ohromné (až obrovské) množství postav, z nichž každá dostane prostor, humor i emoce dávkují s citem, akce je bombastická, film vůbec na nic nečeká a šlape od začátku do konce... Kdekoho určitě překvapí, jak zdařile vykreslený záporák je Thanos, opravdu se povedl. Rozdělení na dva filmy určitě má smysl - nejen proto, že je co vyprávět, ale hlavně proto, že si po finále vůbec nedovedu představit, co všechno se ve druhém dílu semele a ohromně rád si na to počkám. (25.04.2018)

Prachbídnou kvalitu snímku Avengers: Infinity War předznamenalo již samotné rozhodnutí studia Disney o uvalení embarga na všechny odborné recenze, jímž se evidentně snažilo držet záplavu negativních ohlasů co nejdéle pod pokličkou. Jistý laik mi v diskuzi oponoval, že účelem onoho embarga má býti ochrana před spoilerováním. Bohužel zapomněl na skutečnost, že celá marvelovská tvorba je založena na konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře a neexistuje tedy jediný důvod, proč nyní povyšovat tento krajně předvídatelný příběh na úroveň vládního tajemství. Proč zamlčovat, která ze zdejších jednorozměrných superfigurek zemře, když každý divák dobře ví, že životnost smrti v marvelovském universu nikdy nemá dlouhého trvání? Kriticky se musím vyjádřit i k režii bratrské dvojice, jež vykazuje znaky absolutní tvůrčí bezradnosti. Honosí-li se snímek přízviskem infinity war, logicky očekávám naturalisticky nasnímanou torturu s množstvím zmrzačených těl a vyhřezlých orgánů. Nefalšovaný obraz pekla, ze kterého se mi sevře hrdlo úzkostí. Jenže v případě Avengers: Infinity War zůstalo u obyčejné trikové podívané, která želbohu nepřináší vůbec žádné emoční stimuly. Dokonce zde nemohu hovořit ani o prostém náznaku dějové konzistence. Kamera pouze chaoticky přeskakuje mezi cca. padesáti superhrdiny, kteří se vzájemně trumfují v počtu nucených hlášek. Je fajn, že alespoň postava Thanose obdržela od scénáristů jakési střípky psychologie, ale považovat jeho malthusiánské mudrování za smysluplnou motivaci? Fail. To měl raději zůstat hloupým zlobrem. Slaboduchý marvelovský fanoušek bude u tohoto tříhodinového mozkového klystýru bezpochyby řičet blahem, avšak já uděluji Avengers: Infinity War nekompromisní odpad. (25.04.2018)

10 let MCU, 18 dosavadních filmů. A přesto se bratrům Russoům podařilo natočit něco, co tu ještě nebylo. Film tak přesně vysoustružený, který i přes obrovská očekávání a megamasivní reklamní kampaň nabízí několik skrytých trumfů v rukávu, které pravého marvelovského fanouška zarazí do sedačky. Ten výčet hereckých osobností je neskutečný, i kdybych vypsal pět nejoblíbenějších, tak je to málo. Takže zmíním jen jednu, proti kterému vlastně všichni ti hrdinové stojí, které už tak dobře známe a tou je samozřejmě Josh Brolin a jeho titán Thanos. Což je charakter přesně tak prokreslený, jak tvůrci hodně a dlouho dopředu slibovali a nechá zapomenout na všechny ty padouchy bez hlubší motivace z mnoha předchozích kousků, na které si nejen nefanoušci na webu stěžovali. Thanos je prostě král, jemuž se dá i porozumět, dá se s ním soucítit a nakonec vám i tak vyrazí dech. A dál je to už víceméně, co známe. Nováčka, kterého neoslovil žádný z předchozích filmů tím spíše nenadchne ani toto obří vyvrcholení, jelikož tady se jede na plný plyn. Je to rozhodně nejakčnější film letoška, trikově přímo prosáklý, mega drahý a zručně natočený po všech směrech, včetně těžkotonážní epické akční stránky, která přináší tolik nových a dříve neokoukaných gadgetů u snad všech minimálně patnácti představených hrdinů. A dále bych to asi nenabaloval, to hlavní jsem už zmínil u předchozích filmů a hlavně týmovek a tohle je "pouze" několikanásobná nálož. Je to sice až možná přespříliš dlouhá marvelovka, ve které se řeší tolik podzápletek a dílčích motivací, že to cca v půlce maličko ztratí tempo, ovšem tvůrčímu týmu se tento megafilm naštěstí nerozpadl úplně pod rukama a my dostali příběh, který i dokonce funguje sám o sobě a rozhodně nevymizí z paměti ještě po dlouhé době od zhlédnutí. A navrch přidá nějaké ty nefiltrované emoce. PS : Vážně jste hledali ve filmu Hawka? :D (25.04.2018)

Strácal som sa, vo svete superhrdinov sa neorientujem, bez hanby hovorím, že zo všetkých tých postavičiek som poznal iba Thora, Hulka a Spidermana. Čo ma však milo prekvapilo na filme takéhoto rázu, je celkom seriózna zápletka okolo témy premnoženia a absencia tradičného pseudodrsňáctva. Thanosovi bojovníci síce boli od začiatku vykreslení ako netvory, aby diváci vedeli, kto je tu ten zlý. Fail. Jeho slová nikto nediskutoval a naši avengeri vyhlasujú, že bojujú za „záchranu vesmíru“, neberú v úvahu fakt, že zachrániť druhy, ktoré spôsobujú zničenie vlastných planét, nie je záchranou vesmíru, ale jeho zničenie. Záver bol však nečakaný a na takéto filmy neobvyklý, ok, druhým dielom si ho nepokazím, preto ho nebudem pozerať. (05.09.2018)

Brace for impact! Thanos mi vždycky přišel jako zvláštní gumák s obscénní bradou, ale Infinity War si do značné míry urval pro sebe. Konečně překvapivě dobře prokreslený mega-záporák, který funguje jinak než jako věšák na přefouklé zbraně. Jinak je to jako když vaše oblíbené postavy někdo narve do obřího mixéru, z něhož se rozletí do různých koutů galaxie a část z nich už se taky nemusí dožít dalšího dílu. Ta chemie mash-upu je moc dobře nastavená, funguje jak rozverný humor Guardians, tak Avenger patos, moc dobře se doplňují. Russovci to zase režijně ustáli na výbornou, má to zvláštně realistický, potemnělý nádech, přitom to sedí i do křiklavého klíče Ragnaroku. Dvě a půl hodiny jsem se radoval, protože se vždycky má kdo epicky objevit a někomu zachránit super-řiť... teda skoro až do konce. Avengers: Infinity War jsou parádní snoubení zábavy a fan emocí, skutečně důstojné první dějství filmu, který uzavírá éru. Někomu může chybět jasnější pointa, já to beru jako pozvání na další avengerovskou joyride za rok. Už teď stojim ve frontě jak fakin MCU bitch. You got me there... (25.04.2018)