Vanishing Point
Režie:
Richard C. SarafianScénář:
Guillermo Cabrera InfanteKamera:
John A. AlonzoHrají:
Barry Newman, Cleavon Little, Dean Jagger, Victoria Medlin, Paul Koslo, Robert Donner, Timothy Scott, Gilda Texter, Anthony James, John Amos (více)Obsahy(1)
Příběh muže, který ztratil svou lásku a s ní i chuť do života. Příběh muže pro kterého rychlá jízda znamená neklid jeho duše. Příběh muže, který od začátku ví, že si jede pro volnost, pro smrt. Dodge Challenger uháňející krajinou možná jen proto, aby mohl vyprávět příběh o muži, který věděl, že jediné co chce, je volnost duše. Že jediné, co dává v životě smysl, je volnost, kterou představuje motor schovávající se pod jeho kapotou. Volnost a zároveň neklid, který jde ven jen s rychlou jízdou. (Tony.cs)
(více)Recenze (286)
Na tohle dílko je nutno nahlížet optikou sedmdesátých let, nejlépe Lennonkami :-) s ubalenou travkou v ruce a všemu svolnou kočičkou na klíně... Ačkoliv preferuji spíše vůni kerosinu, tahle free ride Amerikou byla úchvatná. Vezmu-li snímek čistě pocitově, tak se jednalo o vizuální orgie. Ten krémový Dodge Challenger R/T Magnum ženoucí se na plný plyn rovnou americkou nějakou tou routeX s oblaky prachu za prdelí musí uhranout každýho chlapa. K tomu dechberoucí záběry na hory v pozadí, nádhernou americkou tmavěmodrou oblohu s načechranými stratokumuly... Cesta osamělého, smutného muže do Friska je lemována nejen jeho flasbacky, ale i drobnými epizodkami, které zažívá cestou. Většina z nich je ve své ujetosti poplatná době a tak můžeme vidět náboženské shromáždění v poušti, lovce chřestýšů, dva silniční zlodějíčky převlečené za homouše, slepého černého spíkra rádia, motorkáře a jeho nahou blondýnku jezdící si na motorce v poušti... Samozřejmě nesmíme zapomenout na muže zákona. Ti v každém zapadákově a na každé křižovatce vyčkávají u svých obrovských policejních křižníků s množstvím houkaček trčících ze střech a se sombréry vraženými drsně do čela na toho svého muže. Když jej spatří vydají se jak lovečtí psi ve smečce za kvílení sirén po stopě chlapíka, který má lístek jen jedním směrem... Jenže, dnes je tak trochu jiná doba a co mohlo fungovat na diváka v divokých sedmdesátých, nota bene za války ve Vietnamu na mne až tak nazabralo. Neříkám, že z filmu přímo nečpí touha po volnosti, svobodě, umocněná mocným burácením čtyřlitru Dodge... Beru to však spíše jako takovou ikonu svého žánru s úchvatnou kamerou, dobovým soundtrackem a množstvím hodně skvělých honiček s policejními auty napříč státy. Dávám tři tabletky speedu. * * * ()
Rychle a zběsile v 70s hávu. Hlavní hrdina je borec se solidnim afrem a nadupanou károu a celou dobu jsem mu fandil. ()
Tenhle film dýchá osvobozující atmosférou volnosti a práva na svobodu, z něhož je nutné neslevovat, i kdyby to mělo znamenat sebezničení. Celé je to nesmírně uvolněné, ačkoliv téma by spíše vybízelo k těžkým úvahám. Vydatně tomuhle vyznění napomáhá vizuální stránka. ()
V první nadupané polovině byl dostatek kvalitních honiček s policií a to ve druhé dost chybělo. ()
Tento snímok predstavuje podstatne viac, ako by sa snáď mohlo na prvý dojem zdať. Len treba čítať medzi riadkami. Príbeh o človeku, ktorý si to šinie autom krížom cez Ameriku a stále uniká policajtom je síce jednoduchý, no je len veľmi málo filmov, ktoré by tak dokonale vystihli ducha a atmosféru svojej doby. To hlavné čo sa deje vo filme sa teda paradoxne odohráva mimo základnú os príbehu. Je tu snáď všetko, čo vystihuje Ameriku 70. rokov - potlačovaný rasizmus, hippie myslenie, nespútaná voľnosť a láska, drogy..... Samozrejme nemôžem zabudnúť ani na pekný soundtrack. Zaujímavý snímok, ktorý sa rozhodne vyplatí pozrieť. 75/100 ()
Čistá filmová krása (existenciální road movie - už to samo o sobě zní jako dokonalý film) a oslava svobody a řidičského umění, která má 3 hlavní postavy: 1) tajemný Kowalski, který se bezhlavě žene rozlehlou americkou krajinou, aniž by měl platný řidičák nebo smysluplný cíl; 2) úchvatný bílý exemplář Dodge Challengeru R/T 1970 s fantastickým zvukem motoru; a 3) slepý moderátor v rádiu, Super Soul, který o Kowalskim mluví slovy netušené poetické krásy: Bílý Challenger se řítí krajinou, a za ním modří supové, hlídací hyeny připravené roztrhat osamělého jezdce. Je to hrdina, elektrický úhoř, polobůh, bourák, poslední frajer zlatého Západu. A náckové se blížej, sledujou našeho hrdinu, a ze všech stran cajti, jsou blíž a blíž, není kam utéct, už na něj čekají. A chystají se ho dostat. Rozbít na kousíčky, zašlapat do země, znásilnit poslední volnou čistou duši na téhle planetě. Ale jak je psáno: "Když zlý duch dá tygrovi drápy, pak světec dává holubici křídla." Tak promluvil guru.. V tom je vlastně řečeno vše, a víc slov netřeba. UPDATE 23.11.2019 - Vanishing Point mě naprosto dostal i na podruhé, ten film mi prostě přijde absolutně dokonalý. Kowalski je neuvěřitelný sympaťák, kterému člověk nemůže držet palce, a i když na konci dopadne tak jak dopadne, tak se stejně člověk musí usmívat, protože v něm ještě dlouho zůstává blažený pocit z té jeho velkolepé jízdy. A ty postavy, které cestou potká? Všechny do jedné jsou strašně zajímavé, jako třeba ta nahá holka na motorce nebo starý chytač hadů. K tomu navíc celou dobu vyhrává úžasný soundtrack, který jen podtrhuje to dokonalou atmosféru svobodomyslnosti a nezávislosti, kterou je ten film prostoupený. A ti policajti tam, to jsou fakt supi, zlí a odporní parchanti, nad kterými si jde jen uplivnout; jak se na konci houfují všechny ty slepice navlečené v těch příšerných policejních mundúrech a sledují polohu Kowalskiho auta na jakési primitivní skleněné mapě (btw. dost by mě zajímalo, jestli tehdejší kalifornská dálniční policie byla skutečně vybavená takovým zařízením, nebo to byla jen fantazie filmových tvůrců), má to v sobě neskutečnou zlověstnost, která člověka úplně omračuje. Snad jedinou výtku, kterou bych k tomu filmu měl, spatřuji v tom, že byl natočený 2 roky po Bezstarostné jízdě, a z toho důvodu může působit trochu jako její epigon. Alespoň mně osobně přijde podobnost obou filmů nepřehlédnutelná, ale možná to bylo prostě tou dobou, že přála vzniku takových filmů, a oba mám rád úplně stejně. Nobody knows, nobody sees, 'til the light of life stops burning, 'til another soul goes free.. ()
Barry Newman měl charisma....a dokazuje to i v tomhle skvostu. Krásný Challenger si to pádí skrze nehostinnou prérii amerického západu, přičemž v patách má policii. Nemůže zastavit. P.S. Škoda, že se Barry nedostal do více filmů. Mohl to být jeden z největších bouráků druhé půlky 20.století:) ()
Krásné americké road movie, které oplývá velkolepou policejní honičkou a hlavně velmi sympatickými postavami, počínaje americkým hrdinou Kowalskim a slepým disjokeyem Super Soulem konče. Film plný rock'n'rollu a té celkové sedmdesátkové atmosféry, která filmu dodává opravdový šmrnc. Když uvidíte bílý Dodge Challenger ročník 1970 prohánět se pouští, dívejte se, něco takového hned tak zase neuvidíte. ()
Vanishing Point je velmi příjemným loučením s květinovou generací prostřednictvím westernové jízdy osamělého buřitele modrých supů, jezdce prérie svobody na bílé letící těžkotonážní holubici Dodge Challenger 1970. ()
Zručně natočená celovečerní automobilová honička, v níž se nenápadně mísí uvolněnost a vzdor 60. let s drsností a špinavostí nastupujících 70. let a která, pokud umíte aspoň trochu číst mezi řádky, skrývá velice jednoduché, ale o to údernější poselství o nespoutanosti a jízdě za svobodou (btw zdejší zmínka o rebelovi bez příčiny je velmi trefná). Bohužel ta dějová monotónnost (zapomeňte na nějakou komplikovanou zápletku, psychologicky propracované postavy, šokující zvraty apod.) začne dříve nebo později trochu nudit... 70 % ()
Děj tak jednoduchej, jak jen si dovedete představit, ale... je to jízda! ()
Velmi stylový film o muži, který se rozhodl všem ujet..všem a všemu. Tarantino se nijak zvlášť nestydí za to, že právě tento film mu byl inspirací u Death proof, ale třeba takový Spielberg se svým snímkem Duel (který stojí za prd a premiéru měl koncem stejného roku jako právě Vanishing point) jasně kopíruje, ale tvrdí opak. Tak zasedněte za volant, pusťte si radio KOWalski a užijte si tuto bláznivou jízdu plnou parádních aut, motorek a soulu. ()
Nebýt posledních pár minut, dal bych určitě za pět. Vanishing Point mě uchvátil od začátku, až skoro do konce. Strhující road movie o jednom muži, který volně uhání krajinou a všechno ostatní, včetně vzpomínek nechává za sebou. Sympatický, i když málomluvný Barry Newman se vydal dobrovolně vstříct svému osudu, který snad ani nemůže dopadnout dobře... ()
Neobľubujem bezcieľne prechádzky a nechápem potrebu bezcieľneho jazdenia len preto, "aby si človek vyčistil hlavu". Z uvedeného vyplýva, že nie som správnym divákom pre tento film, kde sa jazdí a jazdí a jazdí, i keď nie bezcieľne, pretože sa policajtom uniká a uniká a uniká. V rámci toho sa očakáva, že automobiloví nadšenci budú obdivovať ladné tvary Dodge Challengeru, muži okrem toho aj ladné tvary motorkárky a filmoví nadšenci budú v tom všetkom hľadať hlbší filozofický podtext. Autá ma zaujímajú iba ako dopravný prostriedok, vymýšľať podtext sa mi nechcelo a kvôli motorkárke tretiu hviezdičku nepridám. Liberté, egalité, automobilité. ()
ked som si cital info o tomto filme, povedal som si, ze by to mohlo stat za zhliadnutie. vsak dobra nahanacka s fizlami, inteligentne a dost akcne natocena bude isto ok. ono sa vsak az tak toho moc nedeje. celkom nuda by som povedal, ked neratam vybornu kameru snimajucu zo zaujimavych uhlov. skoda, ze chyba nejaka pointa, napr. nemam ponatia o co hlavnemu hrdinovi islo. 60% ()
„Vypusťte hady!“ Šedesátá léta musela být v mnoha ohledech krásná, ale přinesla ke konci dekády rovněž trpká vyústění předchozího uvolňování svobody. Objevují se pocity těžké deziluze, třeba i pro nejednoho navrátilce z Vietnamu, na povrch po utichlých protestech proniká stále větší bezmocnost vůči nadřízenému systému. Když si Barry chvíli povídá během jízdy s náhodnou stopařkou v autě, z jeho hořce smutného projevu a očí lze vyčíst tolik zklamání z vlastního života i světu kolem. Definitivně jsem začal k dříve místy nesympatickému pirátovi na amerických dálnicích nalézat nejen plné pochopení, ale i kus sympatií. Vzhledem k tomu, že už jsem dříve viděl Sváteční vyjížďku i Bezstarostnou jízdu, začínal jsem tušit podobně tragický závěr, ale tady jakoby zase dostal jiný rozměr. Na koho jsem byl ve výsledku nečekaně více naštvaný? Na chlápka, který skutečně perfektně umí řídit a tak si prostě z rozervanosti své duše vyjede ve svém auťáku na plný plyn přes pár států, často i záměrně mimo hlavní provoz podél pouště, aniž by tím někomu regulérně ublížil? Nebo na řadové zástupce systému, tohoto muže honící pro nějakou pokutu a dopouštějících se během toho nejen stejného počínání, ale v závěru majících i podíl na úmyslném zavinění smrtelné nehody, neřku-li provedení kolektivní vraždy? Aha... Nenápadný, ale silný smutný odkaz se nakonec ukrývá v tomhle snímku, který se dlouhou dobu tvářil jako samoúčelná přehlídka automobilových honiček... a dokáže cosi o atmosféře tehdejší doby říct. Ty honičky jsou skvělé, ale jinak mi první polovina připadala natáhlá, místy i monotónní (a otravný DJ mi občas šel na nervy), až jsem chvíli měl navzdory té podmanivé nezávislé atmosféře dost rozporuplné pocity. Ale od romantického flashbacku na pláži a následné zastávky v poušti, kdy děj obohatí daleko pestřejší zážitky hlavního hrdiny a konečně se o něm začínáme ve střípcích dovídat něco víc, mě to stále víc a víc dostávalo do transu a dočkal jsem se zážitku... i s poselstvím. Líbily se mi i tři krátké, ale pro objevení duše celého filmu zásadní romantické scény, doprovázené dojemnou hudbou. [75%] ()
Jízda to není špatná, ale kdybych věděl, co mě čeká, dal bych přednost asi desetiminutové honičce z Bullittova případu. Atmosféra žádná a skladby, které jsou možná legendární mě příšerně iritovaly. Prostředí, kde se film odehrává je mi však sympatické a závěr mi také přišel k chuti. Jako celek ale průměr. ()
Nekonečná rovina nevadské pouště, bublající motor bílého Dodge Challengera, vytoužená svoboda za volantem, přesně tak vypadá putování traumatem sžíraného závodníka ve Vanishing Point. To vše v silném drogovém opojení, symbolickém pro konec éry hipíků. Vanishing Point je technicky skvěle zvládnutá záležitost, která nemá nijak objevné poselství, ale přesto se na ní hezky kouká, i když se toho v ní moc neděje. ()
Čtu tady ty vyhoněný komentáře a nemužu uvěřit vlastním očím... další nadhodnocená nudná sračka, kde se jenom jede a má to přes 50 minut nudných záběrů na hipíky, trapnej niga u rádija co pouští to nejhorší ze sedmdesátek místo aby tam pustil něco co se aspon k tý jízdě hodí, tak pouští nějaký bláboly z kostela a brnkající kytaru polomrtvýho hipíka.. hipíku je tu samozřejmě taky hodně a v tu ránu jsem měl jasno jak tuhle hromadu hoven ohodnotit. Nebýt tý pěkný káry a prvních dvaceti minut, který vypadali fakt lákavě dal bych to na bezmilosti na smeták. Stejnej případ mrdka Easy rider. ()
No, musím uznat, že jsem zklamán. Film jsem si sehnal hlavně proto, že se o něm pořád mluví v Tarantinově Autě Zabiják. Automobilové honičky ze 70. let fakt žeru ale tohle bylo tak trochu o ničem. Bylo to sice pěkně natočené a hl. hrdina vetšinu filmu stráví za volantem ale já se asi po půlce filmu začal nudit. Bylo to hlavně tím, že je ve filmu minimum karambolů a honiček s policií. Tohle je prostě o tom, že nějaký chlápek někam jede a jede a jede. A to trvá hodinu a půl. ()