Případy 1. oddělení

--- PRVNÍ SÉRIE --- Nejsem zrovna příznivce kriminálních seriálů a už vůbec seriálů českých, ale Případy 1. oddělení jasně ukazují, že lze i v našich končinách natočit poutavý, kvalitně napsaný, napínavý a co víc, dobře zahraný seriál. Žádné akční přestřelky, nereálné sherlockovské dedukce a konspirace na každém rohu, ale příjemně civilní a dle mého skromného neprofesionálního názoru dost realisticky a syrově natočená kriminálka, čemuž dopomáhá výborná dokumentární kamera, jejíž časté zoomování (nikoli přehnané) a záběry na detaily budují atmosféru. Samotné případy jsou poměrně rozmanité - nechybí sledovačky, ohledačky, neúnavné pátrání a lámání podezřelých a ani nějaké ty drobnější zásahy či povedená přestřelka. Postavy policistů tvoří rozmanitou skupinu - od veterána v oboru, až po cholerika, puntičkáře, outsidera či sukničkáře a líbí se mi přiměřená snaha je zasadit i do kontextu normálního života, díky čemuž vznikají humorné situace a celkové sepětí diváka s postavami. Postupně jsem si je oblíbil úplně všechny a i když bych rád viděl víc, těch 14 epizod je na udržení tak vysoko nasazené laťky nejspíš tak akorát. Druhá série je prý v plánu, ale tvůrci si toho jsou údajně vědomi a raději snižují počet epizod na polovic, než aby utrpěla kvalita. Tenhle přístup se mi líbí. Hodnocení série: 4/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- První sérií vysoko nastavená laťka neklesá. Divák dostává další porci poměrně rozmanitých případů z nichž jeden se dokonce táhne i po několika epizodách. Vztahy na pracovišti se vyostřují, někdy možná až moc, a nezapomíná se na humor. Co mohu posoudit, tak realistické se to snaží být opravdu maximálně a to i za cenu, že oproti vyumělkovaným krimi ze zahraničí je to takové obyčejné. To je ale na tom právě to nejlepší. Nějaké drobnosti, jako podivné adresy v internetových prohlížečích či pochybná grafika "policejních databází" zůstávají, ale to už jsou vesměs jenom prkotiny. Ocenění si zaslouží především herecké výkony, které jsou rozhodně nadstandardní, obzvlášť co se týče vedlejších rolí v několika prvních dílech této série. Hodnocení série: 4/5 (13.11.2015)

„No hele, jedno je jasný, sama si to neudělala.“ – „Nekecej, tos mě teda překvapil.“ Případy 1. oddělení to mají těžké. V dnešní době, kdy vzniká právě v žánru krimi seriálu prakticky neustále jedna zahraniční pecka za druhou, je těžké tuzemskému divákovi představit něco, co by v tomto silně konkurenčním prostředí se ctí obstálo. Ale tvůrci Případů naštěstí pochopili, že nemohou publikum oslnit stejnými trendovými způsoby a vydali se jinou cestou. Tým 1. oddělení není plný bezchybných, geniálních hochů, co používají ty nejmodernější technologie. Jsou to obyčejní chlapi ze staré školy, kteří chybují, sem tam něco přehlédnou, občas si dají dohromady některé souvislosti špatně nebo až později, své hraje i faktor náhody, nicméně tenhle civilní přístup je mi hodně po chuti (výborná ilustrační scéna je třeba v díle, kde mladý stážista po chuti zkouší poznat, co je rozsypaného na podlaze a dostane sprďáka: „Tak co blbneš?! Moc koukáš na detektivky.“). Co se týče hereckého obsazení, je maximálně sympatické (největším oblíbencem je pro mě prozatím Polívkův moudrý, staromilský a nesmírně vtipný Plíšek), dochází i na hodně cameoroliček (nejvýraznější z nich je opět z rodiny; Anna Polívková si svůj part očividně velmi užila). A jestliže jsem použil u postavy majora přívlastek „vtipný“, tak ten se dá vztáhnout na celý seriál (až mě to občas překvapuje, kolik humoru sem tvůrci vměstnali). S tím souvisí i narážky na českou mentalitu typu: „Copak pane Štromf? Už maj zajištěný stopy?“ – „Není co zajišťovat.“ – „Jak to?“ – „No než sme přijeli, tak bába uklidila. Se styděla, že má doma bordel.“ /či „Vedoucí výjezdu onemocněl, tak sem to vzal za něj.“ – „Jo tak.“ – „Dávaj hokej, nikomu se nechce.“. Potěší i odkaz na československou žánrovou legendu Hříšné lidé města pražského, jak přímo jedním dílem, tak hlavně titulní znělkou, kterou má Pražák jako vyzvánění na mobilu a slyšíme ji poměrně často. Samozřejmě seriál dokonalý není, za slabší se dá považovat herectví protagonistů ve vedlejších rolích (čím menší part, tím horší; a obecně záporáci), za poněkud úsměvné beru doznání některých zločinců po pouhém vyřvání ze strany vyšetřovatelů. Po první sérii každopádně nadšeně hodnotím silnými 4*. „Počkejte, pane kapitáne, co provedl? Že mu sem dneska ráno manželka donesla kufry, tak sem si myslela…“ – „Myslela ste si dobře.“ „Že…?“ – „Nechtěl doma mejt nádobí. Nashledanou!“ (01.07.2014)

Klíďo to zopakuji po ostatních - reál přináší nejpitoresknější situace, tedy scénář ok. Linky jednotlivých person nijak zvlášť neruší, snesitelně dokreslují. Výborné obsazení (zde se z průměru vymknu - Vladyka a Hanuš hrají epesně to, co mají). Z pohodové trojky však seriál vyhouply výše dvě věci. Na českou tvorbu musíme být hodnější - a především to nečekaně sedí. Atmosféra, státní zástupci a jejich přístup, neodvolatelní i nepostižitelní soudci, mezi kterými je nejen řada lunetiků, ale i pěkných ,,pššššššt". Poptejte se vyšetřovatelů ve vašem okolí. Některým to půjde samo, viď, Zdendo? (06.09.2017)

Přemýšlel jsem, zda nebudu vzhledem k epizodnosti všech dílů komentovat každý případ zvlášť, rovněž jsem celou dobu nosil v hlavě koncept delšího komentáře, kde se k těm báječným charakterům páně (paní) Kozáka, Korejse, Anděla, Pražáka, Sršně, Plíška a třeba i v neposlední řadě Netíka, Čulíkové, Vrány i té mrchy Drápové společně se všemi těmi hnüsy, jež si střihla banda méně či více známých tváří , rozmáchle rozepíšu, ale nakonec mi došlo, že to není třeba a že to tak vůbec necítím. Ono totiž mnoho slov, zejména těch prázdných, se dnes pomalu ale jistě stává vítaným standardem a i to bylo zejména v, co do kritiky dnešní společnosti nejsilnější,  3. řadě obsahem tohoto neuvěřitelného zjevu na českém seriálovém nebi.  A tak se vykecávat nebudu, napálím 5 hvězd a přidávám se k řadě fanoušků bezmezně obdivujících. (17.12.2022)

Veskrze solidní (a neskrývaná) snaha o resuscitaci, resp. volné pokračování Malého pitavalu nachází oporu v přesvědčivém scénáři, jenž vychází ze skutečných zářezů pražské mordparty, a v neposlední řadě v obsazení nadprůměrnými herci. Polívka se zkušeně drží zpátky, Vetchý je taková klidná síla, Vladyka milej blbeček a Blažek zase impulzivní bijec, co se nesere. Leckterej fízl se v tom asi pozná. Atmosféra vcelku hapruje, nicméně zprostředkovaná iluze policejní rutiny funguje víc než dobře, stejně jako příležitostná akce prokládaná vtípky. Některé rádoby cool hlášky jsou hrozně na sílu, ale třeba ta znělka vykrádající moderního Cumberbatchova Sherlocka je maximálně roztomilá. Sečteno a podtrženo - slušné televizní řemeslo, které se nemá za co stydět. (11.04.2016)