Případy 1. oddělení

Nebojím se říct, že to co The Wire udělal pro policii v USA, dokázaly Případy 1. oddělení pro Policii ČR. Samozřejmě je třeba dodat, že The Wire šel ještě podstatně dál, ale to už je vedlejší. Případy úspěšně demýtizují práci policie, kdy detailně vykreslují proces vyšetřování tak, jak probíhá doopravdy. Metodika, nástroje, technologie, terminologie, dokonce i interakce mezi kolegy jsou v jistém zjednodušení vyobrazeny tak, jak probíhají v reálu. Zjednodušení, či vynechání nezajímavých částí je nutnost, ať už z hlediska ochrany informací, nebo prostě proto, aby si seriál zachoval nějakou dramatičnost, spád, dokázal překvapit atd. Případy jistě patří mezi to nejlepší, co kdy bylo v ČR natočeno, snad nad každým dílem mohu uznale pokývat hlavou, jen při srovnání se světovou špičkou tomu chybí určitá přidaná hodnota navíc... 8/10 (25.03.2016)

Nejlepší český krimiseriál od dob Hříšných lidí a (nejspíš) nejlepší porevoluční seriál vůbec. Autenticita, znalost prostředí a zkušenost tvůrců je znát z každého dílu, každé minuty na obrazovce. Zároveň je zde místo pro příběh a místy dusný děj odlehčující humor. Nejsou zde detektivové supermani, ani akční hrdinové, ale obyčejní chlápci od vedle, kteří jsou navzdory svým chybám a nedostatkům velice sympatičtí. Herecké obsazení se bez pochyb dá nazvat hereckým koncertem a to včetně rozsahem menších rolí. Bolek Polívka opět dokázal, že není pouze klaunem, léty opomíjený Miroslav Hanuš se po padesátce dopracoval ke své životní roli a Ondřej Vetchý je v roli majora Kozáka natolik charismatický, že by se mohl stát vzorem všech kluků, prahnoucích po práci u policie. 100%. (19.02.2022)

"Jedno vám ale řeknu, ten chlap už seděl" - "A jak jste na to přišel?" - "Když se na to podíváte - jednou klasicky, jednou orálně, ten si nevybírá..." V tomhle dialogu je shrnut hlavní problém téhle české kriminálky, která je jinak na poměry docela slušná. Chybí zkrátka logika, dedukce nemají tu sílu, jakou mají kriminální seriály mít. Přitom problém není v námětech - ty jsou dost slušné. Zpracování je takový lepší tuzemský standard - kamera není zajímavá, ale ani nijak tristní. Jen vás to prostě neposadí na zadek. Herecký výkony člověk od člověka - hlavní role ujdou (jen Vetchému a Vladykovi to moc nevěřím), s vedlejšíma je to znatelně horší. Pozitivum je, že Případům 1. oddělení nechybí taková ta správná špinavost - hodně tomu nahrává výprava a pak - hlavní postavy nejsou žádní übermani, ani velcí myslitelé, většinu pachatelů nakonec dopadnou kvůli osvědčeným postupům a zkušenosti. Celkově je to zatím docela příjemné, místy i napínavé. Hlavní výtky, které zaručují nemožnost poměřování se zahraniční (anglo-americkou, severskou) konkurencí, jsou zhruba tři: zmíněná zkratkovitost namísto dedukce, prázdné dialogy a neschopnost skládat děj pomocí střípků informací (Když detektiv sedí celou noc v kanclu a sbírá informace ze složek, člověk by čekal, že kamera, která tohle počínání sleduje, bude do těch složek najíždět, zdůrazňovat určité informace, které budou pro vyřešení případu nakonec klíčové atd. Namísto toho se dočkáme jen prostřihů na unavenou tvář policajta, snímanou z různých úhlů, abychom pochopili, že má těžkou fachu a skutečně tam strávil onu noc. To prostě pro vyprávění není zajímavý.) Ale sleduje se to fakt dobře a tvůrcům není možný nedržet palce, aby nastavenou lajnu udrželi a třeba i překročili. (23.05.2014)

Seriál ma príjemne prekvapil svojou autenticitou, absenciou krkolomných zápletiek a choreograficky dokonalých bitiek. Sústredil sa viac na trpezlivé, praxou overené pátranie po zločincoch a na kvalite mu pridali aj neúspechy a ľudské zlyhania, ktoré sa pri takejto práci nutne vyskytujú. Po zhliadnutí troch sérií upravujem hodnotenie na silné tri hviezdičky. Seriál si udržal vyrovnanú úroveň všetkých dielov. Kriminalistická práca sa nenásilne prelínala so vzťahovými otázkami, ktoré boli neraz výbušnejšie než pekelné stroje. O pozitívach píše väčšina nadšených užívateľov, ja spomeniem aj negatíva, ktorými boli postavy stvárnené Vladykom, Štěpánkovou a Remundovou. Nepochybujem, že neschopáci typu Sršňa existujú, ale skôr prežívajú vo väčších kolektívoch, kde sa stratia. Pri postave Drápovej tlačenie na pílu viedlo k jej nereálnemu skarikovaniu. A Remundová demonštrovala, že herecké vlohy sa dedia iba výnimočne. Skončil seriál, na ktorý sa bude spomínať. Prinajmenšom do doby, keď sa stane zázrak a niekto nakrúti seriál porovnateľných kvalít. (20.05.2016)

Tak jo, viděl jsem tři díly, u všech třech jsem pointy a zvraty odhadl asi tak 15 minut před kriminalisty a následně jsem byl nucený sledovat tu zvláštní provinční operetu, promiňte, velký pitaval z malého města plný krásného přehrávání, nesmyslné akce, která je totálně statická, ale hudba ji tlačí dopředu málem jako futuristický thriller. To rozkoukávání se do světa je zajímavé, ale scény typu rozhovor poldy a novinářky na studeném pustém parkovišti prostě pořád vypadají jako křečovitý derivát, kterému se divák zběhlý v estetice scandi-noir musí jenom lehce pousmát. Něco mi říká, že kdyby k údajně realistickým případům (občas o míře realismu silně pochybuju, resp. některé zkratky ve scénáři dost vraždí logiku dění) zkusili tvůrci zvolit syrovější přístup, nemuselo to zase působit až tak nejapně. Ale ten kontrast přiblblých peripetií a rádoby-osudového důrazu je na hlavu padlý. Ale chápu, že fenomén "pondělní detektivky na čété" a místní normalizační tradice "poldů s turkem, stařenou a rohlíkem" diktuje méně přísná kritéria. Po pár dalších rutinních dílech přihazuju hvězdu, dá se na to koukat jako na neurážlivou kulisu. Pro cukráře Enšpígla: když jsem naposledy mluvil s kamarádem detektivem, vyšteřoval skutečné případy, ne epizody seriálu. A když jsem posledně pustil telku, dávali tam epizody seriálu, ne skutečné případy. Mimochodem, Případy si dotyčný kriminalista velmi pochvaloval. Prý je to ze života. (14.01.2014)