Zdivočelá země

I třetí reprízování Zdivočelé země sleduji s napětím. Podmanivou atmosféru poválečného pohraničí rámuje příběh začínající klukovskými hrátky na kovboje a končící chlapských přátelstvím. Skvělá hudba Z. Bartáka. Ve druhé sérii při jednom z nastupování muklů v 18. díle zazní mezi čtenými jmény i Jiří Stránský, což je autor předlohy. Těším se na 3. sérii, jestli bude vidět, jak jsem se nenápadně začlenil mezi komparsisty. (08.07.2008)

V porovnání s celkem polistopadové seriálové tvorby nepochybně špičkové dílo, která z blízka, jakoby z očí do očí, přesně a neúprosně, vypovídá mnohé o době, se kterou se nejsme s to i jako společnost, i jako jedinci - pro naši společnou slabost - vyrovnat. Drsná připomínka skutečných poměrů se vyvarovává plochých a trapných násilných aktualizací a nešetří opravdu nic a nikoho. Děs poválečných a zejména zločineckých padesátých let má své pokračování ve druhé a teď i čerstvě ve třetí řadě. Jaksi en passant se tu rodí seriál-freska o komunistickém režimu, o době, která mnohé brala, ale na druhé straně i nepřehlédnutelně dávala. To není omluva nebo dokonce idylizace komunistického režimu, ale snaha o postižení plnosti doby a života. Sám jsem zvědav na další vývoj epizod třetí řady, na výpověď o době, která svou nemravností - ne zločinností - ještě padesátá léta předčila. Srovnání, které se vnucuje - seriál NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA - s možnou srovnatelnou ambicí, vyznívá jednoznačně ve prospěch ZDIVOČELÉ ZEMĚ a jejího scénáristy Jiřího Stránského. K věci se ještě na konci roku vrátím a pokusím se o hlubší zobecnění tohoto reprezentativního polistopadového rozsáhlého díla. (02.04.2008)

První série je zajímavá, perfektně zahraná a na tuzemský porevoluční seriál až nezvykle kvalitní. Ovšem její chybou jest, že ta kvalita je rozmělněna v přílišném počtu epizod. Méně je prostě někdy mnohem více. A o druhé sérii platí do posledního písmenka to samé. Kéž by připravovaná třetí série nemlátila jen prázdnou slámu. Doufám v to. (09.07.2004)

Ačkoliv tento seriál beru spíše jako takovu čajovou pomazánku, nelze mu upřít jednu věc. I kdyby byl děj sebeblbější je jedním z mála seriálů, který svým zpracováním poukazuje na zvěrstva která se tu děla po válce. A nemluvím teď primárně jen o perzekuovaných letcích bojujících v řadách RAF. Když se odprostíme od řady zbytečných scén i postav (mně osobně iritovaly ty různé kovbojky hudebně doprovázené na foukací harmoniku), když se odprostíme od toho, že řada dnes už herců si zde odbývala své první krůčky (podle čehož také některé díly vypadají), můžeme si dát snadněji do souvislostí to plíživé strašidlo komunismu. Strašidlo, které těsně po válce a odsunu Němců jen zprvu obcházelo kolem, ale v padesátých létech už budilo skutečnou hrůzu prakticky všude... V tomto ohledu má seriál řadu kvalit, zejména v dílech, kde je odsouzený Maděra už zavřený v pracovním táboře a kope uran. Je tam zavřený s výkvěteme našeho národa (když nepočítám pravé kriminálníky) a právě za to mu dávám ty tři hvězdičky. Koho by ve velmi zkrácené formě, ale o to výraznější zaujmula tato tematika doporučuji rozhodně shlédnout TV film Hřbitov pro cizince s J.Bartoškou a J. Dvořákem v hlavních rolích. * * * (15.04.2012)

Na tento seriál se dívám vcelku rád. Myslím si ale, že nikdo z dnešní generace nemůže docela pochopit to, o co v něm vlastně šlo. Co bych si ale dovolil vytknout, je těch sedm "statečných", kteří v brejličkách s kilama navíc cválají na koních s rouškama přes huby a zatavenýma pistolema. To už je krapet mimo. Seriál by se měl držet nějaké dané linie a nechodit ve šlépějích divokého západu. Ovšem, pokud ten "západ" není brán jako velice povedená forma provokace. 75% (08.05.2006)