Zdivočelá země

Zdivočelá země je pro mě jeden z nejlepších porevolučních českých seriálů. Je to snad první ucelenější pokus se bez tendenčních tlaků vypořádat s naší těžkou minulostí. Nebudu vypisovat jednotlivé výhrady, i když jich pár bylo a spíš budu chválit. Příběh mě zaujal hned od začátku. Nejprve se tváří jako hravá kovbojka, postupně jako poválečné drama, přejde do výpovědi vězně v uranovém lágru a skončí v neradostných letech minulého režimu. Každá řada je jiná, každá má i své slabší momenty, ale jako celek vše skvěle funguje a těch silných momentů je daleko více. Všem bych jej rozhodně doporučil. Není dokonalý, ale jako úvodní lekce historie do našich moderních dějin proč ne. Navíc se povedly všechny postavy v čele s Maděrou, Martin Dejdar si tu střihl svou životní roli. Bavily mě ale všechny postavy a rád jsem sledoval jejich osudy. Díky délce seriálu a dlouhému časovému rozpětí měla většina z nich pozoruhodný vývoj. Hynek Bočan a Jiří Stránský to napsali výtečně a rád dám silné čtyři hvězdy. (29.01.2021)

Občas až komicky špatně natočeno, hodně zidealizované kladné postavy, ale na druhou stranu mělo smysl tento seriál vytvořit, protože má výpovědní hodnotu o zacházení s lidmi v 50. letech. A ačkoli není úplně příjemné to sledovat, nemělo by se na tu dobu zapomínat a k tomu snad Zdivočelá země alespoň trochu přispívá. (08.03.2015)

Pro mě velice silný seriál, sledovat jako malej prcek krásu přírody, život na ranči s koníkama a zábavnou pohodu, která se změní kvůli rudejm sviním...to mě hodně dostávalo. Teď už vidím i nějaké ty chybičky, ale pořád je to jeden z nejlepších seriálů vzniklých u nás. A za geniální hudbu si pátou hvězdičku rozhodně zaslouží, díky Martičce mi běhal mráz po zádech nejednou. (29.03.2011)

Nejlepší český seriál. První série je naprostý klenot, jemuž se po filmařské stránce ani atmosférou,scénářem a zajímavostí děje nedá mnoho vytknout, 2. a 3. série nevyhnutelně ztrácejí dynamiku kvůli změněným politickým poměrům, ale stále drží laťku velice vysoko. Ze 4. série mám zatím výborný pocit, přesvědčivě zachycuje neradostnou dobu let 70. a snahu nějak se s tím vyrovnat. UPDATE: A byla dobrá až do konce, akorát se mi zdá, že některé dějové linky byly ošizeny na úkor jejich kvantity. No a vlastní konec seriálu jsem fakt nepochopil - podle mě těžce nepovedený, což mě fakt mrzí. Každopádně pro mne je tento seriál,s nímž jsem vyrůstal, naprosto srdeční záležitost.***** (17.10.2012)

Češi se vyrovnávají se svou minulostí velmi svérázným způsobem: ze dne na den zavrhnou jeden režim a v tom druhém se tváří, jako by ten první nikdy neexistoval nebo jako by se na něm nepodíleli. Lapidárně řečeno, jako by se právě narodili. Časem někdo nesměle pípne, že by se řada věcí z minulosti měla uvést na pravou míru. To způsobí všeobecné pokyvování hlav a souhlasné mručení. "Ano, ano... mělo by se... musí se... někdo by měl..." Až někdo přijde s dětsky jednoduchým nápadem, jak se dopátrat takzvané pravdy: všechno se obrátí naruby. Načež se všichni ti pokyvovači bodře plácají po zádech a říkají "Ano, ano... to se nám povedlo... to jsme to vyřešili..." a úlevně si otírají čela, zrosená tou námahou. Jenže objektivní pravda je ošemetná věc (existuje vůbec?) a rozhodně to není pouhá negace lži. 40% (15.04.2003)