Pýcha a předsudek

Já bohužel/bohudík nemám co vytknout. Tohle je sice můj druhá Wrightův film po Atonement, ale začíná si pomalu a jistě získávat mojí přízeň, protože opět ukazuje, že je mistrem, vyloženě čaruje! Scénář je taky brilantně vykouzlen, některé dialogy mezi nádhernou a perfektní Keirou a stejně tak perfektním MacFadyenem, jsou tím nejlepéším. Kamera si s divákem taky pohrává hodně hodbě. Tohle je prostě film v anglickém stylu, skvěle odtočený a hlavně precizní, nic se neponechalo náhodě, což v tomhle příadě muselo být nad míru obtížně, když knižní bestseller je tak obsáhlý a oblíbený, ale nakonec - jak všichni vidíme - to dopadlo víe než dobře! Už dlouho jsem si nebyl jist jako tady svým hodnocením! (21.03.2008)

„Idete na mňa dosť rýchlo. Zabúdate, že som nebola kojená.“ Nemyslel som, že to niekedy poviem, ale Keira Knightley je krásna a talentovaná. Dovtedy to boli len prví PIRÁTI KARIBIKU (kde bola na môj vkus Keira nevýrazná), čudná ZVIERACIA KAZAJKA, svojrázne DOMINO a zopár nepodstatných šteknutí (horor DIERA, romantika LÁSKA NEBESKÁ). Až potom prišlo POKÁNIE, skvelí druhí a tretí PIRÁTI KARIBIKU - a PÝCHA A PREDSUDOK. Tá nádherne vyzerá (famózny anglický vidiek – ktorý netvor by tam nechcel žiť?) a hlášky padajú jedna za druhou („Tvoja mama ti odkazuje, že ak sa zaňho nevydáš, nemáš jej viac chodiť na oči. Ja ti odkazujem, že ak sa zaňho vydáš, nemáš chodiť na oči mne.“). Všetko odsýpa ako v najlepšom akčnom filme a dokonca i rutinér Donald Sutherland sa donútil k majstrovskému otcovskému hereckému výkonu (najmä v závere, kedy úprimne nemôže uveriť tomu, že jeho obľúbená dcéra stretla muža, ktorého miluje). Krása, krása, krása. (14.09.2006)

Pamatuji si scénu z filmu Láska přes internet, kdy bohatý majitel knihkupectví přelouskává Pýchu a předsudek a nesmírně u ní trpí. Knihu jsem právě kvůli téhle scéně nečetl a proto jsem si to u Austenové chtěl vyžehlit alespoň Wrightovo přepisem na stříbrné plátno. Úchvatný začátek filmu prozářený sluncem mi vzal dech, aby ho posléze roztrhalo písklavé chichotání nějakých dvou fracků. "A je to tu..." řekl jsem si a už jsem chtěl film odpískat a vypnout. Nedalo mi to a jízda pokračovala. Jízda neskutečně příjemná a je to hlavně z důvodu ústředního páru. Keira & Matthew se k sobě hodí jako hrneček a podšálek, jsou mladí, krásní a hlavně se milují (ač o tom zatím neví). Jejich láska je někdy vyhrocená a po většinu času si on či ona nalhávají, že se nenávidí. A sledování všech těhle zmatků je nadmíru dobrý zážitek. Jako druhý nesmírný klad filmu, je jeho autentičnost. Nemyslím teď něco ve stylu Bournova ultimáta (muhehe), ale třeba takové kokrhání, zpívání ptáků, které film vynáší na "Áčkovou" úrověň. Režisér si zkrátka na takové záběry potrpí a je to jedině dobře, nakonec všechno potvrdil třikrát v úchvatném Pokání. Možná to byla chyba vyhnout se knižní předloze, možná ne. Na druhou stranu nevidět toto dílo by byl hřích. Po dlouhé rozvaze dávám 5*, protože to všechno ve mě bublá už dobrých 24 hodin.... "Slečno Bennetová..." - "Pane Darcy...." (04.02.2008)

Milovala jsem fenomenální britskou BBC minisérii s Colinem Firthem, kompletní dílo Austenové měla přelouskané v originále a z nového remaku debutanta-režiséra měla obavy. Matthew MacFadyen není druhý Firth ani čistokrevný aristokratický darcyovský typ. V jeho gestech probleskuje nesmělost, v jeho vyznáních jímavá hloubka a nadřazenost nosí spíš jako kabát ušitý z hrdosti, nikoli z pýchy. Jednoduše krásná Keira působí jako závan temperamentního vánku, který smete vše, co stojí v cestě. Stačí se posadit na houpačce, zaklonit hlavu a vychutnávat svěžest rodinných scén s vynikajícími herci, poutavé obrazy z venkovského života, monumentální hudební linii a odzbrojující dialogy...Každá scéna má zvláštní nadčasové fluidum, každá výměna mezi Elizabeth a panem Darcym chytá za srdeční chlopně. Na prvním plese vyvolá rošťácký úsměv na tváři, na druhém plesu prapodivně zneklidní, po indiánském běhu zabahněná Elizabeth okouzlí, nevybíravá žádost o ruku v altánu se bolestně zaryje dovnitř, zatímco shledání v Pemberley a samotný závěr za svítání poskytuje silné, nedoslovné, až téměř snové naplnění..... Mr.Wright, you were the Right. Stvořil jste tu nejkrásnější romanci posledních několika let, čistou a průzračnou jako skotská jezera... (09.05.2007)

Viete čo odlišuje to čomu hovoríme „klasika“ od bežnej literatúry a čo spôsobí, že niektoré diela prežijú storočia na výslní, kým ostatné zapadnú prachom ? Je to schopnosť vystihnúť tie časti ľudskej povahy, ktoré sa v priebehu plynutia času nemenia, bez ohľadu na to, či sú nám takto zobrazované charakteristiky príjemné alebo nie. Slovami mojej obľúbenej spisovateľky Anne Rice vyslovenými prostredníctvom Lestata : Ak chceš rozumieť ľuďom, prečítaj si všetky diela Shakespeara. Pride and Prejudice sa stalo príjemným prekvapením tohto filmového roka v našich malých zaspatých krajinách. N- tá adaptácia klasiky Jane Austen o päťčlennom babinci túžiacom sa čo najskôr vydať a zabezpečiť seba i svoju rodinu pred chudobou má všetko čo má dobrý príbeh mať. Rôznorodé postavy a postavičky, z ktorých vyniknú najmä sarkasticko flegmatický otec Bennet v podaní Donalda Sutherlanda a príjemná predstaviteľka „predsudku“ Elizabeth Keiry Knightley, ktorá tu po prvýkrát predvádza nejaké charakterové herectvo, i keď jej nominácia na Oscara mi je stále záhadou. Pranierovanie honby za peniazmi prostredníctvom vydaja a vnucovania svojej vôle dcéram, pochabosti, naivity a márnivosti zas film ukáže na Mrs. Bennetovej a jej dcérach Lydii a Kitty. Pýchu a z nej prameniaci odstup reprezentuje postava pána Darcyho. Formálna stránka filmu mi až tak nesadla, nie že by bola vyložene zlá , či nudná, je na nej skôr badať strach experimentovať s klasickou predlohou a snaha natočiť film príliš remeselne. Hlavným tromfom snímky je v tomto prípade scenár a vypointovanie jednotlivých scén prostredníctvom úžasných dialógov. Tie sú vedené v nádhernej uchu lahodiacej literárnej angličtine, bez skratkovitých kuchynských výrazov, čo je samozrejme podmienené predlohou. Pride and prejudice bude veľa ľudí vyčítať klišoidnosť, a priznám sa , že stretnutie v rannej hmle mi poriadne zdvihlo hladinu cukru v tele, avšak vyčítať romantické klišé jednému zo základných kameňov žánru romantická literatúra by bolo ako vyčítať Biblii, že je postavená na Desatore. Každopádne je Pride & Prejudice jedným z najlepších a najmilších filmov, ktoré zatiaľ v tomto roku išli do distribúcie a vzhľadom k jeho nadčasovosti s kľudným svedomím dávam 10/10 P.S. skúste sa raz posadiť niekam do rušnej kaviarne sami a počúvať dievčatá vo veku hrdiniek filmu....a zistíte že príbeh je ozaj klasikou i v našej dobe. (23.06.2006)